Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 25.4.2005
Svátek má Marek




  Výběr z vydání
 >EVROPA: Samozřejmě by si to přečetl, než by to schválil, to nebyl žádný blbec!
 >ÚVAHA: Jak nás dva pánové z Unie učili diskutovat
 >EVROPA: EU ústava - panika v Bruselu
 >MÉDIA: Moravec opouští ČT – banální věc, nebo událost roku?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Smutné vyvrcholení výletu
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Zářit jako kov na ostří nože
 >EVROPA: Proč francouzský levicový volič nesouhlasí s ústavou EU
 >ÚVAHA: Ohlédnutí za konečně-už-ne-premiérem
 >PSÍ PŘÍHODY: Pořádkůdbalá dáma
 >USA: Zapalovače končí v koších
 >DOPRAVA: "Řidiči sobě"
 >GLOSA: Co dělat, když vás cizí žena tahá za orgán - poučení z bible
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: 18. festival českých filmů Finále Plzeň 2005
 >PENÍZE.CZ: Prodáváte byt s hypotékou?
 >POLITIKA: Paroubek - The Best of Čeští premiéři

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Doprava  
 
25.4. DOPRAVA: "Řidiči sobě"
Václav Husák

"To je blbý, to se bude líbit!" Touto památnou větou komentoval po chvilce váhání Jan Werich v jedné ze slavných předscén odvážnou shrnující "formulizaci" Miroslava Horníčka, a totiž tu, že tráví den v činorodém ruchu. Já sice také trávím den v činorodém ruchu, ale je dost pravděpodobné, že moji "formulizaci", k níž se dostanete budete-li ve čtení pokračovat, by takto shovívavě neocenil. Nicméně je docela možné, že i diskuse na "blbé" téma může nakonec vyústit v "chytrou" realitu.

Je nedělní večer a já se uklidňuji deckou červeného a psaním tohoto článku. Už mám totiž toho, s čím se každodenně setkávám na našich silnicích, opravdu dost! Dnes v podvečer jsem ujel pouhých čtyřicet kilometrů v okolí Říčan, ale ty hrůzy, které jsem za tu chvíli za volantem zažil, mne donutily k přemýšlení o tom, jak se zbavit agresivních dementů za volantem, pro něž žádná pravidla ani "Kryštofové" neplatí. Lidí, kteří nás ostatní doslova ohrožují na životě.

V historii lidské společnosti bychom našli mnoho příkladů, kdy se lidé ohrožení nebezpečím, které mocenské struktury nebyly schopny eliminovat, sdružili a vytvořili "domobranu". A já jsem tu automobilistickou pracovně nazval "Řidiči sobě".

Po technické stránce jsem se inspiroval televizním šotem ze zahraničí, který popisoval použití velmi levných miniaturních televizních kamer umístěných na čelním skle automobilů blízko zrcátka, které po celou dobu jízdy (asi jen za dne) zaznamenávají všechno, co se odehrává před jedoucím automobilem. Zachovávají v paměti přibližně minutovou sekvenci, kterou stále postupně přemazávají. V případě prudkého brždění nebo nárazu uloží poslední záznam včetně údajů o rychlosti vozidla, datu a přesném času tak, že už se nepřemaže. Pomáhá to prý pojišťovnám při řešení pojistných událostí. Já bych na tomto principu založil naši řidičskou domobranu.

Jejími členy bychom se mohli stát my, řidiči - dobrovolníci - "silniční maršalové", kteří máme řidičské průkazy více než pět let a kteří jsme se za poslední tři roky nedopustili policií evidovaného dopravního přestupku, případně z našeho povinného ručení v tomto období nebylo hrazeno plnění ve prospěch jiného motoristy či fyzické osoby.

Kamery v našich automobilech by průběžně natáčely silniční provoz a stačilo by, aby nás nějaký "vrahoun" ve stoupání před vrcholem kopce předjel přes dvojitou čáru a prostý stisk tlačítka by tuto sekvenci trvale uložil na pevnou paměť. Za jednu jízdu by tak každý z nás mohl snadno "ulovit" několik "silničních delikventů".

A pokud by příslušný zákon (nemohu si vzpomenout, jak se správně jmenuje) akceptoval jako důkaz záznamy z těchto kamer autorizovaných individuálním, neviditelně zapsaným kódem, velmi rychle by se mohlo podařit širokou motoristickou veřejnost "ukáznit". Nikdo z nás by totiž nevěděl, kdo je tajným "silničním maršálem", a tak bychom se všichni "báli" všech. A to už se daleko hůř dělají "voloviny", že?

A teď zásadní otázka: Kde na to vzít? Já bych věděl! Myslím, že pojišťovny poskytující povinné ručení by si velice rychle spočítaly, jak moc by se jim to vyplatilo, a tak by potřebné technické vybavení mimořádně ochotně zaplatily. A ještě by mohly členům automobilistické domobrany poskytnout třeba padesátiprocentní slevu na povinném ručení. Aby se nám naše záslužná činnost také trochu vyplatila i finančně.

Bohužel bychom museli akceptovat i tvrdou skutečnost, že bude-li někdo z nás, členů domobrany, zdokumentován kolegou jako silniční gauner, budeme postiženi jako každý druhý a navíc přijdeme o ekonomické výhody plynoucí z členství v této aktivitě.

Vím, že to zní trochu jako "kosmická fantazie", ale dnešní stav techniky by takovéto řešení snadno umožnil. Obávám se však, že dnešní "stav zákonodárců" by ze zákona, umožňujícího bránit se slušným lidem proti nebezpečným hazardérům, nakonec udělal paskvil. Ale možná, že za pokus by to stálo. Co myslíte?

PhDr. Václav Husák


Další články tohoto autora:
Václav Husák

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku