Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 26.4.2005
Svátek má Oto




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Paroubek horší Grosse aneb Čtyři stupně do suterénu české politiky
 >SVĚT: Že by demokracie zamířila i k Arabům?
 >POLITIKA: Sjezd komunistů v Praze
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Bytová otázka vyřešena
 >PSÍ PŘÍHODY: Malinkej pejsek v IDIFu
 >MÉDIA: Česká hlava jako náhražka reklam?
 >POLITIKA: Bude Železný největší z malých?
 >EVROPA: Vystoupení Alejo Vidal-Quadras Rocy na tiskové konferenci
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Podger v atomové elektrárně
 >ARCHITEKTURA: Znovu o Trmalově vile
 >ÚVAHA: Hitlerův dárek levici
 >POLEMIKA: Vatikánské spiknutí nacistů
 >CHTIP: Ráno, ráno, raníčko...
 >BOTANICKÁ ZAHRADA: Seznámení s hajní květenou
 >PENÍZE.CZ: Jak financovat náklady na vzdělávání dětí?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
26.4. RODINA A PŘÁTELÉ: Podger v atomové elektrárně
Ondřej Neff

Někdy před týdnem jsem se tu zmiňoval, že se s Ljubou zúčastníme cyklistického průjezdu Prahou. Dopadlo to ale úplně jinak. Měl jsem příležitost navštívit atomovou elektrárnu v Temelíně - já a můj přítel, malíř Martin Zhouf. Věřil jsem, že to stihnu zpátky do Prahy, abych mohl v šest večer jet Prahou na kole. No, nestihl. A jak to bylo v tom Temelíně?

Nebudu se tu rozepisovat o tom, že pokládám atomovou energetiku za správnou věc, nebudu tu polemizovat s ekohobbistickými protestanty, natož pak podplacenou partičkou, která dělá kravály na hranicích. Píšu tyhle zápisky z mého denního života hlavně proto, abych se vám pokusil pobavit. Je tedy v Temelíně něco zábavného?
No, není. Je to obrovská fabrika nabitá supertechnologií a na ní opravdu není nic pro zasmání. Možná, že jenom když tam přijdu já.
Takže to bylo tak. V elektrárně vládne totální pořádek. Ale když řeknu totální, tak myslím naprostý a bezvýhradný. Návštěva musí být objednaná a musí mít průvodce. Ve vrátnici jí sejmou otisk dlaně, pak dostane čipovou kartu. Tu v průběhu návštěvy použije snad miliónkrát - při průchodu skoro každými dveřmi se musí identifikovat a pak ještě průvodce, takže nějaký Centrální Počítač ví, že pan X provázený panem Y prošel dveřmi číslo 1234 a je tudíž v prostoru ABC. V určitém prostoru se návštěva musí převléknout do temelínového - do žluté kombinézy, ale také žlutých trenclí a žlutých fuseklí a dostane spec sandály. Pak dostane dozimetr a ještě jednu kartu. A průvodce varuje, že kdyby náhodou návštěva ztratila kartu nebo ten dozimetr, bude to malér malérovitý atd., hrozby končí přibitím na vrata jak netopejr. No a civilní oblek si návštěva zamkne do skřínky. Pak jde provázena průvodcem dál, až k reaktoru a projde iks kontrolami a všude karty a někde se přitiskává dlaň, je to svět totálního dohledu a naprostého pořádku. Pak se jde ven: svléknout žlutou kombinézu, fusekle a trencle, odložit je do koše, a potom na kontrolu radiační kontaminace do takové velké ocelové klece, dejte ruku sem a nohu tamhle, automat vás diriguje, je to pěkná buzerace, ale nutná. No a konečně je po všem a ocitám se nahý před skřínkou kde mám civil.
No a sdělím průvodci, že jsem si nechal klíč od té skřínky v té kombinéze, co jsem hodil do toho koše.
Víte, že mě nezabil? Svatý to muž!


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku