27.4. Co se dá a co nedá pochopit
(eff)
Dá se pochopit, že poslanec přemýšlí o tom, jak bude hlasovat. Je zvolen, lidi mu dali
důvěru, on jim něco slíbil a oni od něho něco čekají. To se dá pochopit. Přemýšlí, pak
nastane hlasování a on zvedne ruku nebo zmáčkne knoflík tak či onak, pro to či ono,
proti tomu či onomu. To se dá pochopit.
Pak je jiná situace. Jsme těsně po vládní krizi. Tato vládní krize nebyla vládní
krizí. To jenom ministerský předseda se nechal nachytat s trenýrkami na půl žerdi ve
věci, která zavání korupcí, a jeho strana se bála to připustit a trvalo to tři měsíce
mlžení, aby to "tak nevypadalo", než se muž s trenýrkami na půl žerdi odporoučel z
ústavního postu a stáhnul se na post stranický. A v této situaci oznámí poslanec Jan
Kavan, že "přemýšlí" o tom, zdali vládu vedenou stranou, jíž je členem, podpoří nebo
nepodpoří.
Dá se to pochopit?
Přemýšlí se potichu. Kavan hovoří. Hovoří o tom, že není sám, kdo přemýšlí. On
přemýšlí ještě Laštůvka a tři další přemýšlivci. Kdyby si to tahle pětka rozmyslela,
to její přemýšlení, ve smyslu proti vlastní straně, řešení krize je v paďousích
a máme krizi nanovo a jsme zase bez vlády a budeme se bavit pozorováním dalších
kotrmelců a piruet. Třeba další tři měsíce? I kdyby tři dny, je to moc.
Kavan nejen přemýšlí. On taky touží. On chce mít prsty v zahraniční politice, víc,
než prostřednictvím přítele Laštůvky. Chtěl by ji nejspíš mít celou, jako v dobách, kdy
spřádal "řeckou iniciativu". Takže vydírá svoji vlastní stranu v situaci, kdy jeho
vlastní straně teče do bot a vše záleží na udržení křehoučké převahy 101:99.
Kavan vydírá. To se dá pochopit.
Vydírá a bude vydírat. Strana si to nechá líbit.
A pak řekneme: tak tohle se nedá pochopit.
Aston
|