Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 29.4.2005
Svátek má Robert




  Výběr z vydání
 >EVROPA: Tvrdé NE nebo měkké ANO?
 >POLITIKA: Paní Večerková ministryní vnitra?
 >VÍKENDOVINY: Polámal se mraveneček (část II)
 >SVĚT: Vražedná revoluce po novozélandsku
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Kovář
 >GLOSA: Přítel příteli přítelem aneb Zákon sice hovoří jinak, ale...
 >EVROPA: Rychlost a kvalita reakce vybraných volených zástupců
 >PRÁVO: Vzpoura proti ministrovi
 >PSÍ PŘÍHODY: Znepokojivé děje na Mrázovce
 >REAKCE: Odpověď na článek Telecom neoprávněně zamítá reklamace
 >KNIHA: Jak se myslí v podnebesí
 >HISTORIE: V těžkých dobách (20/20)
 >CHTIP: O mrtvých koních
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: Botanická zahrada zaměstnává čarodějnice!
 >PENÍZE.CZ: Jak funguje investiční životní pojištění II.

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Bartovy příhody  
 
29.4. PSÍ PŘÍHODY: Znepokojivé děje na Mrázovce
Ondřej Neff

Jsou to krásné procházky, tam na kopci Mrázovka. Stromy mají nové šatičky, všechno voní a Bart s Iris jsou náramně spokojení. Včera se ale Bart velmi zneklidnil. Zastavil se a povysunul hlavu. Říkám tomu "dělat žirafu". Když Bart udělá žirafu, já mám taky krk dlouhý jako africká žena a koukám, odkud se vynoří Tom nebo Max nebo Brok nebo jiný z Bartových úhlavních nepřátel. Nikde nic. Bart ale něco vnímal, něco divného, a co je divné, to pokládá za nepřátelské.
Ujistil jsem se, že vodítko je dobře připnuté, že košík drží na hlavě, že nemá povolený řemen a pak jsem pokračoval v pouti jarní přírodou. Bartův neklid rostl. Díval jsem se po Iris. Ta pobíhala kolem. Slouží mi jako rozvědčík. Když ona spatří Toma (atd., atd.), zastaví se a ohlíží se po Bartovi. To je znamení, že se blíží malér. Tentokrát nic takového nebylo.
Až po dalších sto metrech jsem pochopil, co tolik Barta zneklidnilo.
Už jsem tu několikrát psal o tom, jak je teď Mrázovka krásně zvelebená. Je z ní skutečně hezký park a je škoda, že o něm Pražané ještě moc nevědí. V tomto parku vznikla dvě hřiště po petanque, pro tu francouzskou hru, kdy se hází kovovými koulemi a závodí se, které družstvo nasbírá víc bodů. Poprvé jsem tu viděl někoho petanque hrát a Bart to slyšel a odtud jeho neklid! Dobře zná petanque, hrál jsem tu hru několikrát u nás na zahrádce ještě s Míšou a Bart se vždycky snažil vmísit se do hry a rozhodnout ji pro sebe prostě tím, že kovovou kouli sežere. No, podařilo se mi hráče petanque ochránit před vstupem dalšího hracího elementu. Bartovi nevzešla žádná újma, pro pejska je na Mrázovce dost atrakcí i bez petanque.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku