Za krajní přiklad tolerování, ne-li rovnou podporu klientelismu pokládá Výkonná rada ODS jmenování Dany Bérové ministryní informatiky. Je to střela vypálená ve správnou dobu. Skutečně, málokdy se stává, aby jmenování ministra bylo tak rychle kritizováno v souvislosti s lobbismem. I kdyby Dana Bérová zavřela se svým manželem Janem Dobrovským tichou domácnost a nepromluvili ani slova a nevyměnili si ani jeden popsaný papírek, ministryně Bérová se nevyhne podezření, že spolu komunikují prstovou abecedou. Střela ale jenom škrtla o správný cíl, minula ho. Jde sice o vládu vedenou socialisty, avšak jmenování Bérové spadá čistě do kompetence Unie svobody. Tato loď natolik potopená, že připomíná ponorku s otevřeným poklopem, je navíc tak rozkolísaná, že její vedení debatovalo o nominaci ministra ještě hodinu před konečným termínem, kdy měl být nový ministr oznámen.

Dalšími kandidáty byl Ivo Ludvík, vzděláním stavař, nyní odborník na důchodovou reformu, hlavní kvalifikace pro místo ministra: místopředseda US-DEU. Dalším kandidátem byl Vladimír Smejkal, nezávislý odborník v oboru informatiky. Hrozilo nebezpečí, že bude jmenován někdo, kdo tomu opravdu rozumí! Pokud se potvrdí zprávy z vedení Unie, pak lobbismus zafungoval už při volbě: z Bruselu měl přiletět Ivan Pilip a telefonicky se měl angažovat nikdo menší než Václav Havel. Takže zasáhli přátelé přátel a nezávislý odborník může dál učit na fakultě. Smysl toho všeho, mít našince ve vládě, dokud to jde. A ten musí spadat do okruhu přátelů přátel. K čemuž došlo. Jestli dojde na prstovou abecedu teprve uvidíme. Pokud si řeknete něco ve smyslu „že jim to stojí za to“, odpověď zní: ano, stojí.
Aston

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku