Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 5.5.2005
Svátek má Klaudie




  Výběr z vydání
 >EVROPA: Pájejte bez olova!
 >TEROR: Knižní trh v nových podmínkách
 >POLEMIKA: Opatrně s Marií Benešovou
 >PRÁVO: "Genocida" minoritních akcionářů v poslanecké sněmovně
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Dotační nářek
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Návod k použití rozvedeného muže II.
 >KNIHA: O putování a bitvách od Normandie po Berlín
 >SVĚT: Keith Idema, takový nižší chlap
 >PSÍ PŘÍHODY: Co si povídal Bart s Iris
 >K OSVOBOZENÍ: Chvála jara
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Tenkrát na Pražačce
 >NÁZOR: Jonášová, Klaus a zákon o OZE
 >ZÁBAVA: Laura Bush je opravdu upovídaná
 >PENÍZE.CZ: Jak funguje investiční životní pojištění IV.
 >EKONOMIKA: Fed zvýšil sazby

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Právo  
 
5.5. POLEMIKA: Opatrně s Marií Benešovou
Zdeněk Holásek

Když se Markéta Reedová ve včerejším NP tak horlivě zastala nejvyšší státní zástupkyně v jejím sporu s ministrem spravedlnosti, tak zapomněla, že každému článku sluší objektivita a když už použije konkrétní případ, pak by měla zmínit současný stav a také vzít v potaz pozici, v jaké se paní Benešová nachází.

Především je Marie Benešová státní úřednice, sice na vysokém postu, ale jen státní úřednice s přesně vymezenými pravomocemi uvedenými v zákoně o státním zastupitelství. Žádné z ustanovení tohoto zákona, ani jiných právních předpisů, neukládá nejvyššímu státnímu zástupci, aby se vyjadřoval k politické situaci a komentoval věci veřejné. Má opravdu jiné dost striktně vymezené úkoly a v právně kulturním prostředí se považuje tato funkce mezi absolutně nepolitické, kde tito vysocí úředníci se téměř ze zásady nevyjadřují k veřejnému dění, aby nebylo žádné podezření z jejich možné podjatosti. Když se před časem vyjádřila paní Benešová k primátorům a starostům a označila je za gubernátory srostlé s podnikatelským prostředím, tak se jednoduše a hloupě utrhla z řetězu, který ji je dán a jehož tíže je jí také dobře státem honorována jako nutné zlo, které je s výkonem funkce spojeno. Urazit šmahem všechny vysoké komunální politiky, to je hloupost, kterou lze prominout chlapovi od bagru, ale ne nejvyšší státní zástupkyni. Je-li M. Reedová „urvaná“ z takových vyjádření a hodnotí-li taková nepodložená vyjádření jako „rozčeření politických vod na všech úrovních“, tak to je mimo jakýkoli komentář. Když už jsme tedy u Milana Volfa, tak by mě opravdu zajímalo, proč M. Benešová tak vehementně nehodnotila skutečnost, že bylo nutno primátora vzít do vazby a spektakulárně jej tam dovézt přímo z radnice a hlavně propustit jej z vazby ihned poté, když rezignoval na svoji funkci, a to vše za situace, kdy veškeré stíhání je založeno především na písemných důkazech, tj. smlouvách všeho druhu, za situace, kdy pan Volf spolupracoval a poskytoval buď sám nebo jeho podřízení podklady. A přitom dnes, již se zpožděním delším jednoho roku, ještě stále nebyla podána obžaloba, což se zdá být s ohledem na tak dramatický začátek trestního stíhání až neuvěřitelné. Tady bych očekával velká a silná slova paní Benešové. Také by mě zajímalo, kde byla se svým horlením paní Benešová, když se rozběhla neuvěřitelně amatérská kauza Kořistka a kde teprve státní zástupkyně paní Andělová se zachovala jako žena na svém místě a uvedla celou tuto trapnou vazební kauzu do pořádku a souladu se zákonem. Naopak, tady se paní Benešová chová způsobem, který poněkud nahrává názoru, že by byla nejraději, kdyby se věci vrátily na samý amatérský počátek.

Je v pořádku, že Marie Benešová – jak je její zákonnou povinností – šetří podezření z trestné činnosti a nešetří ani ministra Němce (který je s podporou své Kinderstube mimochodem opravdu špatným ministrem čehokoli) a v tom jí čest a sláva. Bylo by nešťastné, kdyby v této časové souvislosti byla pod tlakem odvolána. Nic to ale nemění na tom, že namísto vypouštěním nezodpovědných, protože ničím nepodložených, výroků na adresu komunálních politiků by se měla zaobírat tím, aby vazba byla v přípravném řízení užívána jako procesní prostředek, který by měl nastupovat jen výjimečně a striktně v souladu s trestním řádem a ne – jak je nyní zvykem – jako běžný postup při stíhání kohokoli za cokoli a aby – jak tomu bylo v kauze bývalého ministra informatiky Mlynáře – ze systému státních zastupitelství neunikaly informace dříve, než jsou vůbec procesní úkony skutečně provedeny. Ať si plní své zákonem dané úkoly, kterých není málo, a nedělá lacinou politickou agitku. Mluvků mezi politiky máme dost, avšak ti mají věčné plácání a předvádění barevného opeření tak trochu v popisu práce.


Další články tohoto autora:
Zdeněk Holásek

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku