Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 5.5.2005
Svátek má Klaudie




  Výběr z vydání
 >EVROPA: Pájejte bez olova!
 >TEROR: Knižní trh v nových podmínkách
 >POLEMIKA: Opatrně s Marií Benešovou
 >PRÁVO: "Genocida" minoritních akcionářů v poslanecké sněmovně
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Dotační nářek
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Návod k použití rozvedeného muže II.
 >KNIHA: O putování a bitvách od Normandie po Berlín
 >SVĚT: Keith Idema, takový nižší chlap
 >PSÍ PŘÍHODY: Co si povídal Bart s Iris
 >K OSVOBOZENÍ: Chvála jara
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Tenkrát na Pražačce
 >NÁZOR: Jonášová, Klaus a zákon o OZE
 >ZÁBAVA: Laura Bush je opravdu upovídaná
 >PENÍZE.CZ: Jak funguje investiční životní pojištění IV.
 >EKONOMIKA: Fed zvýšil sazby

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
5.5. RODINA A PŘÁTELÉ: Dotační nářek
Ondřej Neff

Od začátku týdne nám padají tuny medu na hlavu - prostřednictvím médií. Čeští medaři lkají nad svým osudem a jak je zužuje levný argentinský med a tak podobně. Takže, státe, zasáhni, státe, vykupuj, státe, dej dotace - státe, rozumějte - daňový poplatníku. A teď já, daňový poplatník, jdu do krámu a koupím si sklenici českého medu a to je vodová břečka neurčitě žluté barvy, která chutná po rozpuštěném cukru, a připadám si jako pitomec, že jsem za něco takového vůbec dal peníze a když chci med, musím jít za soukromým včelařem a ten mi prodá neokradený med ze soukromých zásob.

To je opravdu prapodivné.
Vezměte si třebas sýry. České sýry jsou dnes vynikající, mnohem lepší, než byly kdy v minulosti (jenom zmizel z trhu Imperial, toho trpce lituju). Na trhu jsou i dovezené sýry, francouzské, holandské, německé, všelijaké. Ty české s nimi mohou konkurovat. Takový hermelín například, ten je prakticky stejně kvalitní, jako francouzské plesniváky. Proč můžeme (oni mohou) dělat dobré sýry? A neslyšel jsem o žádném pláči výrobců sýrů.

Zpátky k medu a ještě dál. Nevím, kdo je odpovědný za mizernou kvalitu medu. Asi ne přímo medaři, tedy včelaři, kteří mají doma úly. Ti předávají med výkupnám (asi za nějakou bídnou sumu). A pak přijde to přidávání vody a cukru a bůhví čeho ještě a výsledek je nepoživatelná kapalina.

Tudíž, jak jsem řekl zkraje, v praxi to je tak, že si musím najít cestu ke konkrétnímu včelaři a od něho si koupit med dřív, než ten med někdo zprasí.
Stejná metoda, jako s vínem. Brzy se s Ljubou vypravíme k našemu Toníkovi Valihrachovi do Krumvíře a nakoupíme si zásobičku. Ale to přece není normální, že se nemůžu spolehnout na rozumnou kvalitu za rozumnou cenu v normálním obchodě a musím jít až přímo k výrobci? V obchodě zaručenou kvalitu lahvového českého (moravského) vína nemám. Právě to platí o medu. Takže mi ten dotační medařský nářek připadá hodně, hodně nepatřičný.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku