Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 5.5.2005
Svátek má Klaudie




  Výběr z vydání
 >EVROPA: Pájejte bez olova!
 >TEROR: Knižní trh v nových podmínkách
 >POLEMIKA: Opatrně s Marií Benešovou
 >PRÁVO: "Genocida" minoritních akcionářů v poslanecké sněmovně
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Dotační nářek
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Návod k použití rozvedeného muže II.
 >KNIHA: O putování a bitvách od Normandie po Berlín
 >SVĚT: Keith Idema, takový nižší chlap
 >PSÍ PŘÍHODY: Co si povídal Bart s Iris
 >K OSVOBOZENÍ: Chvála jara
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Tenkrát na Pražačce
 >NÁZOR: Jonášová, Klaus a zákon o OZE
 >ZÁBAVA: Laura Bush je opravdu upovídaná
 >PENÍZE.CZ: Jak funguje investiční životní pojištění IV.
 >EKONOMIKA: Fed zvýšil sazby

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Ekologie  
 
5.5. EVROPA: Pájejte bez olova!
Miroslav Beneš

O Evropské unii se často říká, že dobře chrání životní prostředí. Množství nových i staronových směrnic, nařízení, rozhodnutí, plánů, programů, koncepcí, bílých či zelených knih, kterými bruselští euroúředníci každý rok hodlají potřít škůdce evropských lesů, vod a strání, se přece musí někde projevit. A také že se projeví. Leckdy je ale blaho životního prostředí pouze slupkou, která ochraňuje blaho někoho jiného.

Podívejme se na směrnici 2002/95/ES o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, která až na výjimky zakazuje použití olova a jiných těžkých kovů. Tato směrnice, která u nás byla nedávno zakomponována do novely zákona o odpadech, na první pohled chrání životní prostředí. Ve skutečnosti však především nutí výrobce zavést drahé technologie.

Od 1. července 2006 se kvůli směrnici nesmí při výrobě elektroniky používat pájková směs olova a cínu. Životní prostředí však již před olovem dostatečně ochránil přechod na bezolovnatá paliva. Díky němu se od počátku 90. let v evropských zemích emise snížily o cca 75 %. Proč tedy zakazovat olověnou pájku? Vždyť olovo z pájených zdrojů lze úspěšně recyklovat a znovu použít. Pro použití bezolovnatých pájek je navíc zapotřebí vyšších teplot, což vyžaduje přechod k novým součástkám. Na to upozorňuje i americká NASA.

Bezolovnaté pájení přichází především z Japonska a můžeme je chápat jako projev snahy některých výrobců udržet si technologický náskok v globálním světě. Evropská unie, která se v řadě oblastí zaklíná podporou technologických inovací a environmentálních technologií, se nyní přizpůsobuje. Zatímco některé výrobky se však na trhu prosadí takovými “zastaralými” prostředky, jako jsou přijatelná cena a jí přiměřená kvalita, výrobky jiné na to potřebují zásah úředníka, který svým rozhodnutím potře “neekologické” výrobky konkurence.

Je na čase začít vážně uvažovat nad tím, jaké riziko pro stagnující evropskou ekonomiku znamená bruselské ochranářství a prosazování drahých ekotechnologických změn. Potvrzuje to i nedávné přehodnocení Lisabonské strategie. Jinak se totiž brzy dožijeme toho, že sice budeme mít tisíce ekologických zákonů a vyhlášek, ale nebude tu žádný výrobce, který by se jimi řídil. A kde bude? V Číně, jejíž průmysl přehnaně přísnou ekologickou legislativou svázán není.

Ing. Miroslav Beneš, poslanec PS PČR

Webová stránka Miroslava Beneše


Další články tohoto autora:
Miroslav Beneš

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku