Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Sobota 7.5.2005
Svátek má Stanislav




  Výběr z vydání
 >PENÍZE: Děkujeme, odejděte (milí drobní akcionáři...)
 >EVROPA: Den Evropy
 >MOBY DICK: Euroelektronické telekomunikace
 >SPOLEČNOST: Rodina po 100 letech - rozpad vazeb, vyrovnání rolí a přesuny odpovědnosti
 >HISTORIE: In memoriam Lusitania
 >ÚVAHA: K Poslednímu slovu Ivana Klímy ...
 >BODAYPAINTING: Trocha (tělesné) poezie nikoho nezabije
 >GLOSA: Největší Čech a katarský princ
 >CHTIP: Dopis brance
 >MEJLEM: Je to vlastně možné?
 >BOTANICKÁ ZAHRADA: Stále živé netřesky
 >POLEMIKA: Otevřený dopis panu Jiřímu Zahrádkovi
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: 100 Největších Čechů odhaleno!
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: Český rozhlas zve na sobotní Rekonstrukci bojů o Český rozhlas
 >EKONOMIKA: Trhy se nebojí inflace

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Právo  
 
7.5. PENÍZE: Děkujeme, odejděte (milí drobní akcionáři...)
Marek Orel

Československá a později Česká republika vstoupila na počátku 90. let do historie kapitálových trhů originálním způsobem privatizace státního majetku. Kupónová privatizace učinila jednorázově z milionů našich občanů kapitálové vlastníky – drobné akcionáře.

Od kupónové privatizace, resp. její II. vlny, uplynulo již více než 10 let a struktura vlastníků firem v České republice se stabilizovala. Drtivá většina společností má své jasné majoritní majitele. Vedle nich pak i vlastníky minoritní, ať už vzniklé z kupónové privatizace nebo takové, jež si ve víře v budoucnost některých společností její akcie koupily na kapitálových trzích.

Vztahy majoritních a minoritních akcionářů v nedokonalém legislativním prostředí České republiky nebyly vždy ideální. Majoritní akcionáři v mnoha případech metodou tzv. tunelování okrádali své minoritní spolumajitele, minoritní akcionáři pak v některých případech účelovými žalobami skutečně blokovali nutné transformační kroky v některých firmách a využívali pomalosti českého soudnictví.

Pro vyřešení těchto sporů se čeští zákonodárci již v minulosti jasně postavili na stranu majoritních akcionářů. Do Obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. § 220 byl zakomponován mezi drobnými akcionáři nechvalně známý institut převzetí jmění, který umožňuje akcionáři, vlastnícímu alespoň 95% akcií daného podniku, provést jeho zrušení bez likvidace a převzít celý jeho majetek jinou svojí společností, přičemž oněm zbylým 5% akcionářů vyplatí náhradu dle posudku jím jmenovaného znalce. Obranné možnosti drobných akcionářů jsou přitom minimální a autorovi není znám případ, kdyby jakékoli soudní jednání výši odstupného navržené majoritním akcionářem změnilo.

Za této situace bylo velkým překvapením, když do letošní novely Obchodního zákoníku, jejímž hlavním účelem mělo být zjednodušení zápisů do Obchodního rejstříku, vložil poslanec ODS pan Doležal pozměňovací návrh, který v § 183i doplňuje právo výkupu účastnických cenných papírů o institut nuceného vyvlastnění minoritních akcionářů majoritním akcionářem, vlastnícím nejméně 90% společnosti, bez její likvidace. Přitom výše odstupného a možnosti obrany minoritních akcionářů zůstávají stejné, pouze procedura se pro majoritního akcionáře výrazně zjednodušuje a zlevňuje – není přece třeba zakládat novou společnost, měnit cedulky na dveřích, vizitky pro zaměstnance apod. Jen spektrum drobných akcionářů, adeptů vyvlastnění, se tím výrazně zvyšuje!

Zastánci tohoto návrhu argumentují, že podobné instituty existují i v jiných evropských zemích. Ovšem v těchto zemích mají ‘vytlačovaní‘ akcionáři namísto toho právo žádat přezkum výše odškodnění ve specielním soudním řízení, které je nesporné, akcionáři v něm nemusí nést důkazní břemeno, nemusí platit soudní poplatky, soud má vyšetřovací povinnost a musí eventuální peněžní doplatek automaticky přiřknout všem akcionářům. Pro určení výše odškodnění je např. v Rakousku a Německu k dispozici rozsáhlá judikatura, existují specielní soudy, funkční znalecké komory vydávající doporučení pro znalce, jak oceňovat, např. jaký diskontní faktor v tom kterém roce použít, atd. Nekázeň znalce vede k vyloučení ze znalecké komory a k pozastavení jeho činnosti. V případě machinací předpokládá německé a rakouské právo peněžní sankce i odnětí svobody pro členy představenstev a znalce. Nic podobného zatím v České republice pro obranu práv minoritních akcionářů neexistuje.

Poslanecká Sněmovna tento návrh zákona schválila 9.2.2005, Senát jej dne 31.3. 2005 vrátil zpět Poslanecké Sněmovně s návrhem tento velmi kontroverzní paragraf § 183i zrušit. Poslanecká Sněmovna však na své schůzi ze dne 3.5.2005 přijala původní poslanecký návrh počtem hlasů 135 pro, 2 proti. Máme se tady bát, že Poslanecká Sněmovna bude za současné vlády staronové kolice nestabilní? Toto hlasování, před nímž za návrh pana Doležala (ODS) mohutně v diskusi bojoval pan Mládek (ČSSD) autora naplňuje optimismem, že tomu tak nebude. Vždyť se k návrhu přidala i většina lidovců a unionistů. Pouze většina poslanců KSČM prokázala svým zdržením, že jim zřejmě zachování soukromého vlastnictví připadá jako důležitější hodnota než „stabilizace vlastníků“. Že by tímto započali s demokratickou reformou jejich strany?

Naši poslanci svým rozhodnutím dali svým spoluobčanům - minoritním akcionářům českých podniků - jasný vzkaz – „Děkujeme, odejděte“ – respektive „Táhněte do háje, všichni pryč“. Co na to jako poslední instance pan prezident – jeden z otců české privatizace? Přesvědčí ho snad poslankyně Němcová (ODS), jedna z pouhých dvou odpůrců této novely v PS?




Další články tohoto autora:
Marek Orel

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku