Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 9.5.2005
Svátek má Ctibor




  Výběr z vydání
 >SVĚT: Spravedlnost v indonéském stylu
 >PRÁVO: Vyvlastnění minoritních akcionářů
 >EVROPA: Útok na Ústavu EU zleva (2.)
 >NÁZOR: Tuneláři z Bystřice
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Pomoc! Pomoc! A pomoc stála zády
 >MIMOCHODEM: Mír v Lysolajích
 >FOTOREPORTÁŽ: Bitva o Český rozhlas
 >HISTORIE: 8.května 1945 zvítězily pouze Spojené státy a Stalin
 >PSÍ PŘÍHODY: Den začal šťastně
 >ÚVAHA: Zapadákov, zapadákov, Seattle
 >FEJETON: Drobečky
 >SPOLEČNOST: Pravda ve filozofii, u soudu a ve veřejném mínění
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: Dvojí metr Policie ČR
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: Genofondové sbírky Botanického ústavu AV ČR
 >PENÍZE.CZ: Potřební podnikatelé opět dosáhnou na přídavky

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Právo  
 
9.5. PRÁVO: Vyvlastnění minoritních akcionářů
Jan Suchánek

Parlament rozvířil téma vyvlastnění minoritních akcionářů a téma slepé uličky kuponové privatizace. Tato témata spolu úzce souvisí. Slepou uličkou byla kuponová privatizace proto, že nikdo zde vlastně nechtěl anglo-sasský kapitalismus, ke kterému se národ Klausovi nepodařilo nalákat, a v záviděné verzi německého sociálního státu je akciový kapitalismus jen trpěným okrajovým jevem, stejně jako ve francouzsko-německé vizi sjednocené Evropy ústavní smlouvy. Nikdo u nás nechce uznat subjektivitu a autonomii akciových společností a jejich právo akciové společnosti „to go public“ nebo „to go private“.

Aby minoritní akcionář měl nějaký význam a bylo teda třeba chránit jeho vlastnictví, musela by ekonomika být postavena na subjektech, které si chodí na veřejný kapitálový trh pro kapitál emisemi akcií. To tu neexistuje a vůbec existovat nemůže, protože nikdo dodnes neakceptoval pojmy jako například „tržní kapitalizace“, nikdo nechce připustit rozdíl mezi veřejnou a soukromou akciovou společností. Starostrukturní mafie ovládající tehdy v porevoluční době polostátní banky si závislost ekonomiky na bankovních úvěrech nenechaly vzít. Dnešní vládnoucí elita žádný český kapitál nechce a chce pouze prodávat levnou pracovní sílu kapitálu zahraničnímu a národními úsporami financovat dluhy státu.

Minoritní nebo lépe drobní akcionáři byli vyvlastněni již tehdy, kdy velký privatizátor a pozdější kritik Klause v čela svého privatizačního úřadu přišel na chuť privatizačním provizím a nezákonně znehodnotil akcie tím, že emitoval, kde to šlo, další akcie z aktiv přesahujících základní kapitál privatizovaných firem. Nikdo neprotestoval, nikoho se mi tehdy nepodařilo přemluvit, aby protest otisknul. Vlastně asi ani moc čtenářů a žádný z dnešních kritiků teď po letech nerozumí o co šlo. Akcionáři byly poškozeni i tím, že evidence Střediska cenných papírů bylo zneužito k prolomení anonymity akcionářů. Stát beztrestně deklaruje, že v orgánech veřejných akciových společností někdo nezákonně hájí zájmy státu, to je jen jednoho z akcionářů, a na úkor minoritních!

Než v privatizovaných firmách mohlo dojít k tomu, že se koncentroval 90 % akcionář, než se z veřejných stali soukromými, měli minoritní akcionáři spoustu možností jak se výhodně svých akcií zbavit. Protože vlastnické právo k akciím jim žádná efektivní práva za kapitalismu sociálního státu stejně nemohlo přinést. Mohou jen na valné hromadě vznášet dotazy a návrhy a požadovat vysvětlení, které nemusí dostat. Na jejich návrhy většinový akcionář nemůže být v žádném případě zvědav a už vůbec jej nikdo nemůže donutit, aby pro ně hlasoval. Rozdělování dividend je za kapitalismu sociálního státu také ekonomicky nesmyslné.

Situace, kdy akcionář s 90 % akcií chce zákonnou formou vyvlastnit zbývající akcionáře, je tou nejslušnější formou převzetí. Ostatních legitimních variant, kdy minoritní akcionář nedostane nic, je celá řada. Prodej podniku v kombinaci s obchodním tajemstvím je jistě mnohokrát použitou variantou. V sociálním státě by přece všichni byli pro zachování pracovních míst více než pro vyplacení hotovosti akcionářům, když se tyto možnosti vzájemně vylučují. Opakovaně publikuji, že státní zástupci, soudci a policisté kryli a dodnes kryjí dokonce ukradení celého podniku manažery, jen aby zaměstnance domněle uchránili před kuponovými privatizátory zastupujícími tisíce drobných akcionářů.

Takže další legalizace vyvlastnění minoritních akcionářů je jen druhou možností jak to udělat rychleji s menším prostorem pro vydírání ze strany profesionálních zástupců minoritních akcionářů. Nezapomeňme, že mnoho minoritních akcionářů má pouze malé zbytky po odprodeji své kuponové investice, které vygenerovala nesmyslná metoda párování poptávky s nabídkou v systému RMS. Ostatní jen chybně svojí investicí spekulovali na rozkvět kapitalismu, když volili socialisty. Navíc 90% akcionář je logicky vlastníkem podnikatelského „know how“, na kterém nemohou mít minoritní akcionáři žádný podíl a které je většinou jedinou skutečnou hodnotou na té konkrétní společnosti.

Takový profesionální vyděrač, zástupce minoritních akcionářů rozbije valnou hromadu kafemlejnkem s dotazem na položku účetní závěrky, na který odpověď nezná nikdo z přítomných členů představenstva a nechce se smířit se slibem pozdější odpovědi na písemný dotaz nebo odkazem na obchodní tajemství. Profesionální zástupce minoritních akcionářů žaluje společnost u soudu, že mu neby zaslán zápis z valné hromady, když mu zákon dává pouze právo si ho proti zaplacení vyzvednout. Soudce skrývající své marxistické vzdělání v sympatiích k sociálnímu státu se pak samozřejmě snaží vyděračům, skrývajícím se za minoritními akcionáři vyhovět. Profesionální vyděrač zabrání zvýšení základního kapitálu, kterým lze odvrátit nebezpečí konkurzu. Za této hrozby se na úkor ostatních akcionářů se vyděrač domůže výpalného.

Takže zákon zde máme navzdory marxistům v celém politickém spektru a určitě jen proto, že socialisti chtějí prodávat státní podíly ve veřejných akciovkách a nikdo je s rizikem vyděračů zastupujících minoritní akcionáře nechce nebo by je chtěl levněji. Stejně jako ve prospěch socialismu se zde mává strašidlem komunistů, tak strašidlo vyvlastnění dávno bezobsažného vlastnictví minoritních akcionářů se zde používá v boji proti kapitalismu a hrozbě prohry socialistů ve volbách.

Kritici vyvlastnění minoritních akcionářů obhajují právo laiků na diskusi, právo nemajetných prostřednictvím české justice závistivě ignorovat práva minoritních akcionářů na kompenzace z titulu legitimního ovládání akciových společností a místo vytěsnění minoritních akcionářů deklarují společenskou poptávku po vytěsnění českých podnikatelů. Jakou volbu zvolí tito kritici, když místo konfliktu zlého židovského, amerického či buržoasního vykořisťovatele s minoritním akcionářem jde o konflikt mezi penzijním fondem tisíců nízkopříjmových zaměstnanců s vyděrači? Vždy mi vychází, že skrytou volbou je zas jen a jen plánované hospodářství. Proto se tu také trpí vyvlastňování zločinnými konkurzy.




Další články tohoto autora:
Jan Suchánek

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku