Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 10.5.2005
Svátek má Blažena




  Výběr z vydání
 >SVĚT: Pár poznámek o terorismu
 >EVROPA: Klaus debatovat nechce
 >DROGY: Mýty o legalizaci drog
 >MÉDIA: Česká televize vyráží do útoku
 >EVROPA: Hybášková jako Emanuel Moravec
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Návod k použití rozvedeného muže III.
 >POLEMIKA: Hraje Radiožurnál dobrou hudbu?
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Tragické omyly Jany Hybáškové
 >ARCHITEKTURA: Technická památka - Šachta Michal
 >EVROPA: Euroústava aneb Z národů ač jsme různých...
 >ŠKOLSTVÍ: Nebožky "vošky" I
 >EKONOMIKA: Česká koruna opět pod hranicí 30 Kč za euro
 >PENÍZE.CZ: Nemravný ČEZ aneb Hrozí nám nákaza enronitidou?
 >SVĚT: Spravedlnost v indonéském stylu
 >PRÁVO: Vyvlastnění minoritních akcionářů

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Školství  
 
10.5. ŠKOLSTVÍ: Nebožky "vošky" I
Zdeněk Sadovský

Každá změna přináší zhoršení
Joseph Heller: Gold nad zlato

Od 1.1.2005 platí nový školský zákon, zasahující oblast mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol. Mediální pozornost byla zatím převážně věnována jen jeho jedné jediné malé části, zejména přijímacímu řízení na střední školy a maturitám. Těch změn je ale podstatně více a některé se projeví později, možná při návštěvě školní inspekce. V následujícím pojednání jsem se zaměřil na problematiku vyšších odborných škol. To jsou ty školy, na které se "jedovatí" novináři ptali kdysi nastupující ministryně školství, jestli ví, jakým "titulem" je obdařen jejich absolvent. Nedivím se, že to nevěděla.

Systémové pojetí ?

Původní myšlenka experimentu vyšších odborných škol měla z vybraných vhodných škol státních i soukromých připravit ty nejlepší na přechod do neuniverzitního sektoru vysokých škol. Bohužel při změně zákona bylo zcela a bez náhrady zrušeno pomaturitní studium a cca 300 škol nemělo jinou možnost než zřídit vyšší odbornou školu, samozřejmě s učiteli a vybavením a myšlením pomaturitního studia. Zda tento čin byl náhodný či zda to byla zcela úmyslná a promyšlená sabotáž, jak oddálit vznik neuniverzitních vysokých škol, se lze dnes již jen dohadovat.

Původní smysl vyšších odborných škol byl zcela eliminován přijetím nového vysokoškolského zákona č. 111/1998 Sb., který umožnil vznik neuniverzitních soukromých vysokých škol přes náročný administrativní proces akreditace. V ten okamžik se staly vyšší odborné školy naprosto nesystémovým prvkem české školské soustavy a lze je považovat za lepší střední školy, ovšem po maturitě.

Konečnou ránu vyšším odborným školám dává zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon a zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, platné od 1.1.2005.

Je nutné spravedlivě přiznat, že instituce vyšších odborných škol přinesla také své klady:
- školy, které chtěly přejít na neuniverzitní vysokoškolské studium a myslely to vážně, byly připraveny a vesměs akreditační proces zvládly,
- pro uchazeče, kteří netouží po titulech, ale chtějí ovládat "řemeslo" jsou vyšší odborné školy díky alespoň minimálním dotacím cenově přijatelné.
- do konce roku 2004 bylo případné dvouleté studium oboru i konkurenční výhodou proti bakalářskému studiu stejně jako možnost, že na vyšších odborných školách mohli zatím učit i odborníci z praxe.

Zákon má proti předchozí právní úpravě také řadu kladů, například už netrvá například na tom, aby celou komisi pro absolutorium jmenoval krajský úřad, zrušil nesmyslné klasifikační názvosloví (např. místo pojmu započteno se muselo užívat "splněno") a vrátil se k osvědčenému zápočtu a zkoušce , zavedl konečně pojem student.

V současné době lze považovat vyšší odborné školy za nesystémový paskvil nezařaditelný do školského systému ČR.

Nový školský zákon č. 561/2004 Sb. platí od 1.1.2005

Otázka zní, zda přinesl něco dobrého. To už bylo přiznáno v závěru úvodní pasáže - ano, i něco dobrého. Zabývejme se ale tím, co se zhoršilo a co nám v praxi dělá problémy.

Úplně obecně: Zbytečné zásahy do kompetencí škol a jejich ředitelů, které v první řadě dělají z ředitelů neschopné blbce a v neposlední řadě škodí vyšším odborným školám, protože vyhovují jen některým a jsou psány zejména pro bývalé pomaturitní studium, ne pro studium, které se chce blížit vysokoškolskému.

Některé příklady:

V § 92, odst. 3 je standardní doba studia určena na 3 roky bez ohledu na druh studia, potřeby praxe i schopnost zvládnout obor. Silně to připomíná jednotnou školu socialistického typu, zkrátka rozhodli jsme se, že když to má být vyšší odborná škola, musí trvat právě 3 roky. V dnešní době se to zdá naprosto šílené, nicméně je to v zákoně. Žádný prostor pro individuální přístup k rozličným oborům, intenzitě studia, hodinové dotaci atd. Argumentace ohánějící se EU se mi v tomto případě zdá být "taková ryze česká".Byla by přijatelná, pokud by absolvent měl stejné postavení jako bakalář, tedy možnost pokračovat v magisterském studiu (což mimochodem může, ale ne v České republice).

Vyšší odborná škola má připravovat odborníky pro praxi a dosud neměla návaznost na systém vysokoškolského studia (zák. č. 111/1998 Sb.). Záleží proto na oboru vzdělávání, kde potřeba délky studia může být různá a je nepraktické určovat přesnou dobu bez možnosti rozlišení náročnosti jednotlivých oborů. Snižuje se konkurenceschopnost proti bakalářskému studiu a lze očekávat snižování zájmu o vyšší odborné studium a tedy postupnou likvidaci vyšších odborných škol. Mohu se však velmi hluboce mýlit a všechno může být úplně opačně. Jistou naději snad dává zákon č. 562/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona. V části deváté, článku IX byl změněn odstavec 3 § 49 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách na znění:

(3) Vysoká škola nebo fakulta může stanovit odlišné podmínky pro přijetí uchazečů, kteří absolvovali studijní program nebo jeho část nebo studují jiný studijní program na vysoké škole v České republice nebo v zahraničí anebo absolvovali akreditovaný vzdělávací program nebo jeho část ve vyšší odborné škole nebo studují akreditovaný vzdělávací program ve vyšší odborné škole v České republice nebo v zahraničí.

Dosavadní stav byl takový (písemné stanovisko Akreditační komise a MŠMT), že absolventu vyšší odborné školy, který nastoupí na vysokou školu, byť stejného či obdobného zaměření, nelze uznat kromě praxe jedinou zkoušku, ale studium lze zkrátit. Praxe byla rozličná, někde dávali ústní pokyn kantorům, ať prostě opíšou známky z "vošky", jinde se trvalo na řádném průběhu zkoušek. Novela § 49, podle neautorizovaného výkladu pracovníků právního odboru ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, umožňuje uznat některé (které ? všechny ?) zkoušky z vyšší odborné školy v rámci přijímacího řízení, extrémně při shodném studijním programu tedy snad i všechny (?!!!) a ryze teoreticky (proč teoreticky ?) by se absolvent vyšší odborné školy mohl přihlásit ke státní bakalářské zkoušce. Domnívám se, že opatrnější školy by absolventa vyšší odborné školy nechaly alespoň rok studovat a požadovaly by zpracování závěrečné bakalářské práce na přece jen poněkud vyšší úrovni (i když i to je v některých případech velmi sporné).

Při potvrzení tohoto výkladu znění zákona může dojít k výrazné renesanci vyšších odborných škol, protože jde už zase jen o peníze. Vyšší odborná škola má přece jen (a to i soukromá) nějaké dotace, kdežto soukromá vysoká škola nemá nárok na žádné dotace. Je ale ten výklad takto udržitelný při ne zcela jasné formulaci zákona ? Nenastoupí sankce ?

V § 94, odst. 7 se na konci odstavce ředitelům určuje, že studenty mohou přijmout, nejdříve však 1. června.

Rozhodne-li se uchazeč po maturitě, že je pro něj lepší volba vyšší odborné školy než pokus o přijetí na vysokou školu (kde je zpravidla termín pro přijetí přihlášek 28.2.), není jediný důvod, proč by nemohl být přijat například již v březnu, speciálně u dálkového studia.

Zvýšila by se jistota u uchazeče a škola by mohla lépe plánovat a organizovat předpoklady o studiu v dalším školním roce. Kromě toho termín 1. června zbytečně omezuje pravomoci ředitele. Samozřejmě téměř každý nesmysl jde obejít, jak to dokázal pan Mgr. Václav Klaus na pražském gymnáziu PORG s přijímacími zkouškami.




Další články tohoto autora:
Zdeněk Sadovský

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku