Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 12.5.2005
Svátek má Pankrác




  Výběr z vydání
 >EVROPA: Masivní státní propaganda za kladný výsledek referenda
 >SVĚT: Vyvolávání a přesazování minulosti
 >GLOSA: Straně věřte, soudruzi!
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Primově pyšná Buzková
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Mám doma Podgerovou
 >ÚVAHA: Břicho státní správy
 >PRAHA: Odpudivé obrázky nebo umění?
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Návod k použití rozvedeného muže IV.
 >PSÍ PŘÍHODY: Totální zámotek
 >HISTORIE: Nezapomeňme na zločiny holokaustu
 >ZÁBAVA: Tajemná Květuše
 >CHTIP: Tři dny v nové Evropské unii
 >ŠKOLSTVÍ: Nebožky "vošky" III
 >PENÍZE.CZ: Privatizace penzistům nepomůže, tvrdí Stiglitz
 >EKONOMIKA: Akciové trhy pookřály

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  >>  Malířství  
 
12.5. PRAHA: Odpudivé obrázky nebo umění?
Jiří Wagner

Před pár dny jsem v deníku Mladá fronta Dnes zahlédl dopis paní Pátkové, nazvaný Výstava je nevkusná, v němž pisatelka mimo jiné píše i toto:

Vím, že svět není moc hezký a že umělci na něj reagují ošklivým uměním. Ale díla paní Lenky Klodové jsou v tomto ohledu na špici. Už dlouho jsem neviděla nic tak odpudivého. Jsem též matka, a pokud opravdu (?) paní Klodová vnímá mateřství tak, jak to namalovala, jako jakýsi boj, pak je mi jí líto. Tramvaj se mnou byla už daleko, ale já měla pořád v ústech nepříjemnou pachuť, asi jako když sníte kousek zkaženého masa. V podstatě mi paní umělkyně otrávila odpoledne.

Řádky se týkaly výstavy (dá-li se to tak nazvat) fotografií rozmístěných na podpěrné zdi na nábřeží Kapitána Jaroše.

Nedalo mi to a vyhledal jsem i "oficiální" článek v tomtéž deníku s titulkem Těhotenství je jako vrcholný sportovní výkon. Dozvěděl jsem se, oč se vlastně jedná: Jde prý o soubor sedmi počítačově upravených snímků Lenky Klodové s názvem Vítězky, který zobrazuje vypjaté okamžiky sportovkyň v akci, jak je známe z fotografických reportáží z mistrovství či olympiády. Rozdíl je v tom, že všechny ženy jsou v pokročilé fázi těhotenství. O něco dále se píše, že tato výstava pod širým nebem je první z několika projektů připravovaných na léto Centrem pro současné umění v Praze.

Vzhledem k tomu, že jsem měl k dispozici pouze internetové vydání deníku, žádný snímek jsem neviděl, a proto jsem při návratu z veletrhu Svět knihy na Výstavišti z tramvaje vystoupil a po nábřeží se prošel. Vybaven, pochopitelně, fotoaparátem.

Snímky jsem si prohlédl, vyfotil a doma nad nimi přemýšlel. Každý, kdo se nějakou dobu pohybuje po internetu, jistě narazil i na pornografii nejhrubšího zrna. Mezi ni patří i snímky pohlavních styků muže (či mužů, případně i žen) se ženami v takřka finálním stadiu gravidity. Přiznávám, že mně se takové fotografie příliš nelíbí, ale jak praví klasik, de gustibus non est disputandum. Obrázky na nábřeží ve mně ale nijak nepříjemné pocity nevzbuzovaly a nijak odpudivé mi nepřipadaly. Na druhou stranu uznávám, že každý má právo na svůj názor, a tak paní Pátková tu pachuť v ústech mít může.

Faktem ale je, že ani já bych obrázky z nábřeží mezi vrchol výtvarného umění nezařadil. Nicméně jejich autorka na umístění v Ermitáži jistě nepomýšlí a můžeme-li mít na Pražském hradu neónové srdce či na Václavském náměstí nejrůznější motanice drátů a kusů dřeva, proč bychom na nábřeží nemohli mít snímky těhotných sportovkyň. Na nich aspoň člověk pozná, co zobrazují.

A mimochodem, těch snímků na nábřeží jsem narozdíl od redaktora MfD našel jenom šest.




Další články tohoto autora:
Jiří Wagner

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku