Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 16.5.2005
Svátek má Přemysl




  Výběr z vydání
 >EVROPA: Co v Terezíně nezaznělo
 >POLITIKA: Máme ještě platit daně tomuto státu?
 >EVROPA: Integrátoři by dali prezidentovi zapravdu
 >PRÁVO: Propagace přijetí ústavy cizího státu a možné právní implikace
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Jak jsem kupoval zubní pastu
 >PRAHA: Žižkovi bude pětapadesát
 >EVROPA: Útok na Ústavu EU zleva (3.)
 >POLEMIKA: Když se ptám, spíš je mi trapně
 >PSÍ PŘÍHODY: Malé setkání bez následků
 >MIMOCHODEM: Branka do pohádky
 >DROGY: Mýty o morálce, společnosti atd.
 >CHTIP: Námět k zamyšlení
 >POVÍDKA: Jednou večer
 >PENÍZE.CZ: Neinvestujte podle zpětného zrcátka
 >PRÁVO: Svatá aliance proti Pavlu Němcovi

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Ekonomika  
 
16.5. PENÍZE.CZ: Neinvestujte podle zpětného zrcátka
Milan Šmíd

Každá doba má z investičního pohledu své "závodní koně". V roce 2004 to byly české akcie, vydělaly 57 %, měřeno indexem PX 50 , vyjádřeno v korunách. Rok před tím, v roce 2003, to byly čínské akcie, vydělaly 88 % (měřeno indexem MSCI China, vyjádřeno v USD). Široce diverzifikovaný globální akciový mix zhodnotil za stejný rok peníze investorů "jen" o 34 % (měřeno indexem MSCI World, vyjádřeno v USD). Byl dobrý nápad investovat na konci roku 2003 do čínských akcií, když jejich cena po celý rok tak rychle rostla? Odpověď zní ne. Historická výkonnost není dobrou náhradou za profesionálního investičního poradce.

Poučky o historické výkonnosti, která se nemusí opakovat (a také většinou neopakuje) už pomalu bereme jako nutný text, který přeskakujeme. Je škoda, že mu neumíme přiřadit tu správnou váhu. Investoři se tak pálí o ta stejná kamna stále dokola. Ti, kdo pod vlivem závratné historické výkonnosti čínských akcií investovali až na konci roku 2003, byly během čtyř měsíců rázem 20 % ve ztrátě (viz graf). Do konce roku pak index dokázal vyrovnat počáteční ztráty a nezkušený investor končil po roce s nulovým zhodnocením a nervy nadranc.

Emotivní investování

Zásadní otázkou je, proč jsou investoři upnutí na historickou výkonnost? Tato teze není jen naší domněnkou, ale historickým faktem. Hlavním důvodem, proč velký objem majetku privátních investorů "teče" na trhy podle toho, jak se jim dařilo v minulosti, je chybná snaha protahovat současné trendy do budoucnosti. Člověk si přece jenom dokáže své rozhodnutí investovat pro sebe zdůvodnit lépe, když už trhy mají za sebou dobré výsledky. Přesně podle hesla: "Já už chtěl investovat dávno a teď, když i trhy potvrdily můj záměr, je ten správný čas nastoupit." Jenomže jednání v tomto smyslu je sázka na sprintera v cíli. I když racionálně víme, že nakupovat při rostoucích cenách znamená nakupovat dráž, podvědomě cítíme, že rostoucí trh nás láká k nákupům více, než trh klesající. Do kontrastu se tedy dostávají dvě složky lidského myšlení – emocionální a racionální. Z následujícího grafu vyplývá, že u investorů vítězí emocionální způsob rozhodování. Nutno poznamenat, že k jejich vlastní škodě.

Svou nezanedbatelnou roli sehrává i marketing, který historické výsledky používá jako argument pro investici do fondů. O korektnosti této praxe se ve Velké Británii svého času vedly dlouhé diskuze, ale skutečnost je taková, že historická výkonnost je nejsnazším způsobem, jak prezentovat fond. Investor je jen člověk a dobře mířený marketing se nemíjí účinkem. Z podstaty věci jsou samozřejmě marketingové tlaky zpožděné a vedou investory k investování až poté, co trhy mají kus cesty již za sebou.

Varování investorům

Kumulované přítoky a odtoky zobrazuje modrá plocha v grafu. Na první pohled je patrná jedna věc: investoři začali nejvíce investovat do technologických fondů na konci roku 1999, kdy už velká část růstu byla minulostí a nepřestávali vkládat nové a nové peníze prakticky až do září 2001, i když tehdy byly od svého vrcholu technologické fondy asi 70 % v minusu. To znamenalo, že většina prostředků do těchto fondů přišla v době, kdy technologické fondy měly před sebou jen několik málo měsíců růstu a tři roky citelného propadu. To vše díky dobré výkonnosti v minulosti – investoři se zkrátka dívali jen do zpětného zrcátka.

Jestliže nové peníze plynuly do těchto fondů zejména v době poklesu, byly ztráty v absolutních číslech větší než ztráty indexu, protože investoři "šli" do ztráty s větším objemem majetku. Uveďme krátký příklad. Když máme portfolio o velikosti 100 a trh vyroste o 50 %, vzroste objem portfolia na 150 (vyděláme 50). Rozhodneme-li se ale s pohledem na dobrou historickou výkonnost "přihodit" dalších 100 a trh poklesne o 30 %, docílíme na původně investovaných 200 ztráty 25, protože investice skončí s objemem 175. Kdybychom nedoinvestovávali portfolio, bylo by stále 5 v zisku (první rok zisk 50 a druhý ztráta 45), viz tabulku.

rok zhodnocení trhu investice vývoj objemu portfolia s doinvesticí vývoj objemu portfolia bez doinvestice
100 100 100
1 50 % 150 150
100 250 150
2 -30 % 175 105

Výše uvedený příklad je varováním, že historická výkonnost není zárukou výkonnosti budoucí a také důkazem, že investování podle minulých výsledků nevede k investorské nirváně. Právě naopak, o čemž svědčí plná křivka ve druhém grafu. Ta zobrazuje zhodnocení investora, který by do technologických fondů investoval stejně, jako na tento trh přitékaly peníze. Výsledek je tristní – proti strategii "kup a drž" by takový investor na periodě zobrazené v grafu nedocílil za 10 let téměř žádného zisku, ačkoli technologický index je na sledované periodě 80 % v plusu. Přesto bychom se ale divili, kdyby v budoucnu byla situace jiná.

Převzato z časopisu FOND SHOP.

Podle čeho investujete vy? Jak důležitou roli pro vás hraje historický vývoj? Riskujete, nebo jste opatrní?




Další články tohoto autora:
Milan Šmíd

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku