Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 13.5.2005
Svátek má Servác




  Výběr z vydání
 >EVROPA: Budoucnost Evropy 60 let od konce 2. světové války
 >ÚVAHA: Co je svoboda? Popíjaj, popíjaj, nekradni, nezbíjaj!
 >POLITIKA: Zakázat komunisty?
 >MÉDIA: Lhář > velký lhář > superlhář > novinář?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Dobytčáky
 >POVÍDKA: Sázka života
 >CHTIP: Kvíz v časopisu Květy
 >BOTANICKÁ ZAHRADA: Zahajuje výstava Krajiny na mísách, bonsaje a suiseky
 >PSÍ PŘÍHODY: Není to náhoda
 >POČÍTAČE: Mac OS X 10.4 Tiger - co přinášejí jadrná data
 >MIGRACE: Co víme o dětech cizinců?
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: ČT prodloužila lhůtu pro splacení dluhů z poplatků
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: Big Brother vstupuje na obrazovky TV Nova
 >PENÍZE.CZ: Zneužití PINu u karty stále pojistí jen jediná banka
 >EKONOMIKA: Koruna posiluje přes snížení sazeb

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Školství  
 
13.5. MIGRACE: Co víme o dětech cizinců?
www.infoservis.net

Zatímco o dospělé části ze zhruba čtvrtmilionu cizinců, kteří dnes žijí v Česku, už víme díky různým výzkumům leccos, o jejich dětech se zatím neví téměř nic. A to i přesto, že jich dnes v Česku dlouhodoběji nebo trvale pobývá víc než třicet tisíc. Tuto neznalost se snažil napravit výzkum financovaný Evropskou komisí, který loni na podzim provedla Mezinárodní organizace pro migraci spolu s katedrou sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Výsledky výzkumu, které byly zveřejněné v posledních týdnech, poodhalily zajímavé rysy sledované skupiny. Děti cizinců oslovené v rámci výzkumu (zhruba dvě třetiny z nich byly z Ukrajiny a Ruska, zbylá třetina z Vietnamu a Číny) se ve svých školních výsledcích v podstatě nijak nelišily od svých českých spolužáků. Jejich adaptace probíhá rychle, děti se většinou bez problémů zařazují do české společnosti. Jejich rodiny nemají žádné sociální problémy, patří spíše k lépe situovaným vrstvám společnosti. Rodiče respondentů ze zemí bývalého Sovětského svazu s sebou přinášejí značně vysoký lidský kapitál ve formě vysokého vzdělání. Asiaté jsou typičtí svým intenzivním zapojením do podnikatelských aktivit. Prokázalo se, že ti vůbec nejspokojenější cizinci z řad oslovených dětí vyznávají takzvaný asimilační model - intenzivně se zapojují do české majority a zároveň se vědomě zbavují své etnické specifičnosti a různorodých vazeb ke svým krajanům a k mateřské zemi. Projevily se také podstatné rozdíly mezi oběma zkoumanými skupinami cizinců: především post-sovětská imigrace je na rozdíl od asiatské v Česku méně zakotvena. Často část rodiny, většinou otec, pobývá stále v zemi původu. Obě skupiny se naopak shodly na tom, že se často setkávají s xenofobií nebo rasismem ze strany české společnosti.

Český stát sice na integraci dětí cizinců do české společnosti nezapomíná, přesto ale výzkum ukázal, že je potřeba řadu věcí zlepšit. Zodpovědné instituce - tedy nejen ministerstvo školství, ale také například krajské úřady - musí k celé problematice přistupovat komplexně a více navzájem spolupracovat. Dnes se totiž například stává, že učebnice češtiny pro děti cizinců sice leží na ministerstvu, ale do samotných škol se kvůli špatné komunikaci mezi ministerstvem a kraji často nedostanou. Samozřejmostí by měla být intenzivní výuka češtiny pro děti cizinců, kterou by měl hradit stát stejně jako ve většině zemí západní Evropy. Zatím se tak děje jen napůl, podle nového školského zákona, platného od letošního ledna, mají na státem hrazenou výuku češtiny nárok jen děti ze zemí Evropské unie. Stát by měl také ve školách rozvíjet nový typ tzv. interkulturního vzdělávacího modelu, který by děti, a prostřednictvím jejich rodičů vlastně i celou veřejnost, objektivně seznamoval s jinými etnickými skupinami a jejich kulturou. Přispěl by tak významně k tolik důležitému boji s xenofobií a rasismem, jevům, kterým děti cizinců u nás bohužel stále musí čelit. Výzkum rovněž ukázal, že je nutné, a to nejenom na úrovni škol, udržovat trvalé kontakty s rodinami cizinců a mnohem více než doposud využívat největšího kapitálu dospělých cizinců - jejich vzdělání a pracovních zkušeností.

Dušan Drbohlav

autor působí na Přírodovědecké fakultě UK


Další články tohoto autora:

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku