Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 18.5.2005
Svátek má Nataša




  Výběr z vydání
 >EVROPA: Poslušní kyvači bruselští
 >POLITIKA: Skvrnitý tyfus nebo Cyklon B? Klaus nebo Ransdorf?
 >EVROPA: Prosperujeme. Díky EU?
 >SPOLEČNOST: Madamme Paroubek
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Patálie s čištěním ulice
 >SVĚT: Novodobá povstalecká hnutí Latinské Ameriky
 >ZÁBAVA: Největší Čech
 >PSÍ PŘÍHODY: Dobře zašitý kocour
 >OSOBNOST: Ernesto Che Guevara
 >CHTIP: Pozor v lese!
 >POČÍTAČE: Nedělejte dvakrát, co stačí udělat jednou
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: Informace o dluzích z TV poplatků na webu
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: Český rozhlas zve na Den otevřených dveří
 >PENÍZE.CZ: Korupce aneb Dávám, abys dal
 >SVĚT: Třicáté výročí vietnamského debaklu

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zábava  
 
18.5. ZÁBAVA: Největší Čech
Filip Sklenář

Sál praská ve švech a tisíce věrných Čechů, kteří nezapomněli na svůj mateřský jazyk, napjatě očekávají, kdo že se to stane tím Největším Čechem. Za bouřlivých ovací se na pódiu objevuje Marek Eben s tajemným výrazem ve tváři.

„Dobrý večer, vážení přátelé... Mám pro vás velké překvapení. Přivedu si teď na pódium hosta, kterého dobře znáte, v poněkud neobvyklé roli. Díky němu uvidíte něco, co televizní kamery dosud nezaznamenaly. Dámy a pánové, přivítejte potleskem rabína Karla Sidona!“

Karel Sidon přichází na pódium ustrojen celý v černém a Marek Eben na něj směruje mikrofon.

„Jak jistě všichni víte, studuju už mnoho let Kabbalu podle rabbiho Löwa a myslím, že jsem ve svých studiích pokročil tak daleko, že s pomocí kouzelných sil vyvolat jednoho z kandidátů na Největšího Čecha přímo z jedenáctého Nebe, kde se - jak vím - právě nachází...“

„Dámy a pánové, přejme rabínu Sidonovi, ať mu jeho pokus vyjde,“ říká Marek Eben do potlesku, ale to už rabbi začíná čarovat.

„Kontryhel, puklice, flus a dým,“ skanduje rabbi pochmurně, „čabraka na draka - Elóhim!“ Zvedá hlas i ruce k nebi. „Čapí kulky, rybí kosti,“ křičí už na celou halu, „přiveď hosty z minulosti!“

Zablesklo se a v dýmu, který se odevšad vyvalil, objevila se dvojice postav. Starší, vousatý muž ve zlaceném rouchy vykládaném drahokamy a dlouhovlasý kluk v oplých zelených šponkách... Oba se trochu potácejí.

„Dámy a pánové,“ křičí Marek Eben, „toto není trik, opakuji, toto není trik, dámy a pánové, uvítejte největšího ze všech Čechů, Jeho Milost císaře Karla Čtvrtého!“

„Bobo,“ obrací se mocnář na toho kluka, o kterého se opírá. “Kanssu mia - bitte - soin, was zum Teufel ist wieda das? San mia scho wieda beide bssuffa? Mein Gott!“/1

„Vaše milosti,“ vrhá se Marek Eben obřadně k císaři. „Vítejte na volbě Největšího Čecha... Éra vlády Vaší Jasnosti byla tak slavná, že dnes, když se mohli lidé rozhodnout sami, opět si Vaši Milost zvolili za největšího ze svých řad.“

„Er redet tschechisch,“ vysvětluje mladík, oslovený císařem jako Bobo, pečlivě německy, ale s poněkud slovanským přízvukem. „Aber ich verstehe ihn gar nichts, leider... Es ist wahrscheinlich soigrendein Ostdialekt - den kenne ich nicht...“/2

„Ááááááách!“ rozzáří se tvář mocnáře na Marka Ebena. „Čéééchy. Ja mit rát, Čéchy... Čéska sem, hésky sem. Náše maty narodyt se tády a ja tu šit móc spokojená! Prácha mi cély postáfit. Tak! Prácha nebyt chésky, dyš mi tu pši-jíštá-faly. Oba jetza, na guck mal! Tak tak. A čésky cholka, moc se líbit Bobo, oder?“

„Doch, doch,“ souhlasí horlivě štíhlé pážátko. „San ja bilig, die tschechische Huren...“/3

„Ha, ha, du blöde Hund,“ plácá se císař smíchy do stehen a Marek Eben rudne kolem uší, když císař po způsobu středověkého špásu laškovně polechtá páže mezi nohama... „Ist mi scho kloa, du kleine Schlampe...“/4

Fotografové už vystříleli desítky filmů a kamery bzučí na plné obrátky a celé zástupy lidí se sbíhají k pódiu.

„Oba woast di, Bobo - hör zu jetza, oba gut!“ naklání se císař důvěrně k pážátku a hladí ho mezi půlkami. „I hob irgendeine Träume, oda so etwas... I muss jetza schlofen oa bissel.“ Obrovská kamera najíždí k císaři a ten s leknutím ucukne. „Verdammte Träume!“ zařve na celý sál... „Hör zu, Bobo, du Knackarsch! Est ist ja letztes mal, wenn mia ham stadt dem Wein, die tscheschische Pissen zsamm gsuffa! Macht ja blöd!“/5

1/ Bobo, řekneš mi laskavě, co to má - k čertu znamenat? To už jsme zase vožralý? (Císař mluví celou dobu výrazným jihoněmeckým dialektem, páže méně, ale taky - pozn. aut.)
2/ Mluví česky, ale bohužel mu vůbec nerozumím. Je to zřejmě nějaký východní dialekt, který neznám.
3/ Tak tak. Jsou fakt laciný, ty český děvky.
4/ Ty blbej pse! (Po staletí největší pijácký kompliment němčiny, souvisí s tarokovými kartami - pozn. aut.) Tomu rozumím, ty malá šlapko.
5/ Ale víš co, Bobo? Teďkom mě poslouchej, ale dobře! Měl bysem se teď trochu prochrápat, mám nějaký haluze. Zatracený halucinace! Poslouchej dobře, Bobo, ty moje prcino, to je naposled, co jsme spolu místo vína chlastali ty český chcanky. Člověk z toho dočista blbne.




Další články tohoto autora:
Filip Sklenář

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku