Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 30.5.2005
Svátek má Ferdinand




  Výběr z vydání
 >EVROPA: Pokus o analýzu jednoho evropského fiaska
 >POLITIKA: Síla i slabost levicového křídla v sociální demokracii
 >MIMOCHODEM: Zmrzlé kaktusy
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Vedro na výletě
 >PRAHA: Sochy na Kampě
 >GLOSA: Hoven plné noviny
 >MEJLEM: President a vláda společně v zahraniční politice
 >PSÍ PŘÍHODY: S Irdou na výletě
 >ZÁHADA: Je tajemný klavírista Čech?
 >POLEMIKA: Popravami posedlé Rádio Jerevan
 >FEJETON: Když mě honí chutě...
 >CHTIP: Sněhová bouře
 >PENÍZE.CZ: Zdědit stavební spoření? Komplikovanější
 >ÚSTAVA: Je to od pana premiéra hezké
 >ÚVAHA: Zmatení

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  
 
30.5. POLITIKA: Síla i slabost levicového křídla v sociální demokracii
Robert Vašíček

Sociální demokracie je stranou osobností a více než monolitem vždy byla diskusním klubem názorových proudů, slévajících se do řeky velké levicové partaje. Tak ji koncipoval Miloš Zeman, který si pragmaticky zajistil podporu všech proudů.

Zatímco za Zemana strana vyrostla do síly, po jeho odchodu se stala obětí slabých předsedů. Vladimír Špidla nedokázal zaštítit všechny proudy a mylně vsadil na podporu liberálního proudu. Historik a socialista nemohl v čele liberálů dlouho vydržet, a proto byl sesazen. Nový předseda Gross situaci nezvládl a namísto zemanovského rozkročení následoval úskok doprava. Výsledkem byl další propad a masivní útok z pravice, které lezl Gross do zelí.

Zatímco neviditelný předseda Gross leští štít a kopí do dalšího boje, strana se mu rozpadá do frakcí. Může si za to sám – duo Gross–Sobotka s těsnou nadpoloviční většinou prohlasovalo liberální vedení mladých vlčáků a zapomnělo na pluralitu sociální demokracie v úspěšných letech.

Reakcí bylo založení Frakce sociálnědemokratické levice kolem Jana Kavana a Vladimíra Laštůvky. Levicoví srdcaři jsou především samostatní hráči, ale týmová práce není jejich silnou stránkou. V sociální demokracii jsou dnes tři osobnosti schopné vést, ale žádná z nich není ve vznikající frakci.

Jednou z nich je Stanislav Gross, kterého opustili jeho spojenci. Pragmatik obklopený pragmatiky touží po comebacku, ale sám to nezvládne. Proto stvořil premiéra Paroubka. Jiří Paroubek je schopen diplomacie, ale není klasický teamový hráč. Třetí osobností zůstává Zdeněk Škromach, kterého mimořádný sjezd ČSSD mezi sociálními demokraty výrazně posílil. Jestliže do té doby byl „jen schopným politikem“, na sjezdu osvědčil charakter, když odmítl úplatek nového vedení v podobě řadového místopředsedy. Ani jeden z trojice lídrů do FSDL nevstoupil.

Frakce dnes zůstává roztříštěnou skupinou, kterou vysílila neúspěšná a zbytečná zteč lidoveckého ministra zahraničí Svobody. Chce-li levicové křídlo ČSSD posílit a profilovat směřování své strany, bude muset oslovit některého z výše uvedených politiků. Bez nich zůstane smutnou herezí na cestě do opozice.




Další články tohoto autora:
Robert Vašíček

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku