Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 27.5.2005
Svátek má Waldemar




  Výběr z vydání
 >SVĚT: Kdo je ve větším úpadku - Evropa, či Amerika?
 >POLITIKA: Zaorálkovy šikmé oči
 >EVROPA: Definujme české národní zájmy
 >PRÁVO: Rychlík do kriminálu
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Parní lokotky
 >O ZÁVISTI: Jak daleko dovoní pečené jelito?
 >ZÁBAVA: Angličtina vs. čeština
 >POČÍTAČE: Apple zdokonaluje dokonalé - úvod
 >PSÍ PŘÍHODY: Týmová práce
 >CHTIP: Život na Valašsku
 >EVROPA: Strana zelených v Lotyšsku
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: Večerníčkův den v ZOO Praha
 >PENÍZE.CZ: Měla by banka hradit internetbankingové škody?
 >SPOLEČNOST: Co třeba reinkarnace?
 >PRÁVO: Protistátní občané

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
27.5. RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Parní lokotky
Ondřej Neff

Parní lokomotivy nejsou zas taková rarita, dodnes je vídáme při různých vzpomínkových jízdách. Já je ale zažil v plném provozu. Bydleli jsme v oněch padesátých létech těsně u kolejiště Wilsonova nádraží a když píšu těsně, tak to bylo těsně: v prvním patře, s okny na úrovni kolejí. K nádraží patřila výtopna. To bylo něco jako garáž, do toho posunovací lokotka přitlačila lokomotivu, pod ní se zatopilo a to mizerné hnědé uhlí začalo jakž takž hořet. Aby hořelo pořádně, k tomu měla výtopna vysoký komín, aby byl velký tah. Ten kouřil a smrděl rovnou nám do oken.
Pak k lokotkám patřil kravál. Nevím, proč se to dělo, ale dělo se to, hlavně v zimě: přistavili lokomotivu k nám před okna (vzdálenost tak cca 30 m) a ona se začala rozjíždět, pak zabrala a kola se začala s rachotem protáčet.
Naše rodina to už ani neslyšela, ale když někdo přišel na návštěvu, nadskočil, když to slyšel, protože myslel, že nastalo zemětřesení.
Špína k jízdě vlakem neodmyslitelně patřila (to je pěkná tradice, kterou České dráhy drží dodnes). Tuplované to bylo v tunelu, před tunelem bylo nutno zatáhnout okna, protože jinak by šel do kupé smrad a taky by padaly saze.
Moc jsem měl rád vláčky motoráčky - vidím takové na kolejích dodnes! Už dávno jsem žádným nejel, měl jsem nejradši ty, ve kterých byla kamna, aby se lidé ohřáli. Takže motoráček jel a mohl mít radost, že má taky komín a taky kouří jako velká, dospělá lokomotiva.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku