Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 31.5.2005
Svátek má Kamila




  Výběr z vydání
 >EVROPA: Všechno je najednou jinak
 >USA: Potíže s rovnoprávností a prezidentstvím
 >EVROPA: Šok francouzského “NE”
 >POLITIKA: Valtr Komárek – návrat po dvanácti letech
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Ztracená varta
 >EVROPA: Francouzská gilotina
 >SVĚT: Proč Američané podporují "euroústavu"
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Francie dala Evropě šanci
 >EVROPA: My federalisté vítáme francouzské NE
 >PSÍ PŘÍHODY: Hop!
 >ARCHITEKTURA: Bazén, sloni, Helmut a pivo
 >Z MÉHO PODKROVÍ: No dobrá, tak tedy Vlaštovky a Amazonky (I.)
 >FOTOREPORTÁŽ: Takové malé pražské krupobití
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: Den dětí v ZOO Praha
 >PENÍZE.CZ: Čím déle na burze, tím větší riziko

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  >>  Literatura  
 
31.5. Z MÉHO PODKROVÍ: No dobrá, tak tedy Vlaštovky a Amazonky (I.)
Albert Salický

Psaní pro zdejší čtenáře dostává občas svéráznou dynamiku. Už jsem se nechal svést k několika tématům, kterým bych se raději vyhnul, a teď se pro změnu podruhé pouštím do oblasti, která je mi sice velmi příjemná, ale kde v podstatě nevím, co psát. A tak po Žákově a Radově Bohatýrské trilogii *) přicházím na přání několika nadšených komentátorů se skromnou poctou autorovi a hrdinům, kteří ovlivnili moje dětství přinejmenším stejně výrazně jako verneovky.

Knihy Arthura Ransoma (1884 - 1967) se u nás objevily - neobjevily někdy v polovině 60. let. Tehdejší produkty edice Knihy odvahy a dobrodružství, neboli kodovky z nakladatelství SNDK byly všeobecně považovány za nedostupné. Kdo však měl v knihkupectví kvalitní známé, ten občas sehnal alespoň nějakého toho Londona, Curwooda, Bret Harta nebo Coopera. Méně zdatní sehnali knihy české, zatímco na pultech se objevily pouze produkty spřáteleného východu. Ovšem sehnat Ransoma, to byla zcela jiná kapitola. Ransomovky prostě nebyly. Řekl bych, že vyšly i oproti jiným kodovkám v mizivém nákladu. Byly to i vizuálně nádherné kusy, celé v bílem, s ilustracemi Kamila Lhotáka. I dnes, kdy se řada mých kamarádů pyšní zachovalou knihovnou svého mládí, nacházím tyto kousky jen velmi zřídka.

Protože ale nejsem ani literární historik, ani znalec tehdejší nakladatelské scény, a protože jsem nikdy ani jednu bílou ransomovku nevlastnil (doprčic! některá traumata přetrvávají dodnes), nejsem schopen říct, jak vyšly za sebou. Naštěstí mám řadu sestřenic, z nichž jedna tyto poklady už tehdy měla doma. Četl jsem je ovšem na přeskáčku a teprve mnohem později si udělal pořádek v chronologii.

Ransomovky po KODu převzala edice Střelka nakladatelství Albatros, změnili se i ilustrátoři, ale v podstatě jsou dnes všechny díly dostupné. Nově je vydává i Toužimský a Moravec. Já jsem navíc objevil v několika českých knihkupectvích anglické originály, neovládl se a postupně je skoro všechny koupil. Pokusím se nyní shrnout přehledně jednotlivé díly. Prosím však zaryté fanoušky o shovívavost, řadu údajů lovím z hlubin senility a úplně všechno hledat se mi prostě nechce.

První je samozřejmě Boj o ostrov (Swallows and Amazons, 1930), ve kterém se seznámíme s Johnem, Zuzanou, Titty a Rogerem Walkerovými (zde ponechávám pro lepší orientaci české verze jmen, ačkoliv to v podstatě nesnáším), kteří tráví prázdniny v anglickém Lake Districtu, mám dojem že u jezera Coniston. Už mají i malou sestřičku Bridget, které říkají Vicky, ta však zůstává u mámy. Otec Walker je námořní důstojník a hájí slávu Albionu někde na jižní polokouli. Na jezeře se Walkerovi, tedy Vlaštovky, podle plachetnice, kterou mají k dispozici, seznamují s místními pirátkami Amazonkami, tedy se sestrami Nancy a Peggy Blackettovými a jejich strýcem Jimem Turnerem, kterému říkají Kapitán Flint.

Ke jménům dvě zajímavosti. Jednak se v jedné z kodovek Titty jmenuje Vlasta (nevím už ve které), a dále Nancy není Nancyno pravé jméno. V anglickém originále se jmenuje původně Ruth, zatímco český překladatel uvádí, že se jmenuje vlastně Lily. Tyto oba překladatelské klenoty jsou mi naprostou záhadou.

Druhým dílem jsou Trosečníci z Vlaštovky (Swallowdale, 1931), příběh v podstatě podobný, odehrávající se ovšem o rok později. Zde se objevuje i Blackettovic prateta, která nemá pro pirátský život Amazonek příliš pochopení. Po poškození Vlaštovky táboří celá banda na druhé straně jezera, samozřejmě poblíž statku, aby měli denně čerstvé mléko.

Petr Kachna (Peter Duck, 1932) vybočuje z řady, protože je to příběh, který se odehrál ve fantazii, zejména Titty, a byl doplněn během večerů, kdy si Vlaštovky a Amazonky společně s Kapitánem Flintem vymýšleli pirátská dobrodružství. Je to cesta na lodi Divoká kočka za pokladem na Ostrově Krabů.

Následuje Zamrzlá loď kapitána Flinta (Winter Holidays, 1933) v zimě po předchozím dílu. Objevují se Dick a Dorotka Callumovi, seznamují se s Vlaštovkami a Amazonkami, a díky tomu, že Nancy dostane příušnice a děti nemohou kvůli karanténě do školy, prožijí i v zimě spoustu dobrodružství, včetně cesty na sevení pól na plachetních saních. Tato kniha je jedna z mých nejoblíbenějších.

Pátou knihou je Klub Lysek (Coot Club, 1934), který ovšem v KODu vyšel původně pod názvem Potopená loď. Pro milovníky ransomovek šok, protože se příběh odehrává na norfolských řekách a ze známých hrdinů jsou tam jen Dick a Dorotka. Vzpomínám, jak jsme tuto knihu tenkrát odsuzovali, už to nebylo to pravé! Ovšem i když tam samozřejmě chybí především Nancy, je to skvělý příběh, navíc poskytující úchvatný obraz života na řekách, o kterém si v našich oblastech můžeme jen nechat zdát.

Následuje Holubí pošta (Pigeon Post, 1936), opět skvělé dobrodružství u jezera (včetně Dicka a Dorotky), tentokrát se zlatokopeckou tématikou a tajemným Zmačkaným kloboukem. Tuto jedinou kodovku jsem vlastnil, koupil jsem ji ale až později v anikvariátě. Všechny dosud uvedené knihy vyšly už v původním KODu. Dále tam vyšla už jen Velká šestka a myslím že i Velká severní?, což jsou ovšem chronologicky poněkud pozdější příběhy.

Nechtěli jsme na moře (We didn´t mean to go to Sea,1937) je příběh Walkerovic dětí, které jsou odfouknuty s plachetnicí na moře a dostanou se přes kanál do Holandska (kde se náhodou setkají s otcem). Zde už ztrácím přehled, jak to šlo časově za sebou.

Záhadné vody (pokud si český název správně pamatuji, anglicky Secret Water,1939) jsou opět pouze Vlaštovky, tentokrát už i s Bridget a jinak cizími dětmi. Nyní teprve následuje Velká šestka (The Big Six, 1940), což je příběh s padouchem a detektivy opět na norfolských řekách.

V roce 1941 vyšla kniha Missee Lee: The Swallows and Amazons in the China Seas, kterou neznám.

Piktové a mučedníci (The Picts and the Martyrs, 1943) je příběh z Jezerky (Beckfoot), kde žijí Blackettovi. Návštěva Dicka a Dorotky u pirátů Amazonek se komplikuje příjezdem pratety. Ta je popsána tak děsivě, že si zde autor nejspíš hojil své rány z dětství.

Následuje Velká severní? (Great Northern?, 1947), což je výlet celé bandy na lodi kolem západního pobřeží Skotska a akce na ochranu vzácných ptáků. Loď se jmenuje Sea Bear, český překladatel ale opět použil jméno Divoká kočka z Petra Kachny. Proč, toť záhadou.

Tím patrně základní řada končí. Kniha Swallows And Amazons For Ever jsou oba norfolské příběhy v jedné knize, název je ovšem dost nepochopitelný, protože jsou to právě příběhy, kde Vlaštovky a Amazonky zcela chybí... A pak snad vyšly ještě nějaké povídky.

Příště dokončení: prostředí, charaktery, příběhy a morální naučení.

*) Mimochodem, po mém článku o Bohatýrské trilogii údajně vykoupili nadšení čtenáři antikvariáty. Já jsem přijel do Prahy 4. května a na tradiční pouti od Škody - Langhanse (už zase jsem tu Minoltu Autocord nekoupil, tříbím si charakter) do Krakatitu jsem se v tom antikvariátě, co se jde kolem, z legrace zeptal... a pan šéf řekl jo, dnes ji někdo přinesl. A prodal mi ono v plátně vázané vydání z roku 1959 s úplně nepoškozeným papírovým přebalem! Za pouhé dvě stovky! Nekupte to!

A Váchalův Krvavý román prodávala Pasekovic děvčata na knižním veletrhu po dvaceti korunách! Koupil jsem jich pět a vzápětí rozdal.

Salzburg, květen 2005




Další články tohoto autora:
Albert Salický

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku