Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 1.6.2005
Svátek má Laura




  Výběr z vydání
 >EVROPA: Zvoní, zvoní zrady zvon
 >MÉDIA: ČT - normalizační bulvár
 >MROŽOVINY: Na vině je zbabělost
 >POLITIKA: Je Škromach populární?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Krupobití, jaké nemá pamětníka
 >EVROPA: Paříž, den po referendu
 >PRÁVO: Katarská pec
 >MÉDIA: Lidem je to jedno
 >GLOSA: Ó, ta hrůza!
 >PSÍ PŘÍHODY: Čeho je třeba se bát
 >LITERATURA: Pozdní pře Alexandra Solženicyna
 >POČÍTAČE: iMovie Hodně Dobré
 >VÝSTAVA: Hrozné je humorné, humorné je hrozné
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: Odbojáři dostanou vyznamenání v Kanadě
 >PENÍZE.CZ: Prvorepublikové nájmy - regulované, ale jinak

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
1.6. RODINA A PŘÁTELÉ: Krupobití, jaké nemá pamětníka
Ondřej Neff

Bylo to pořádné krupobití, to, co se strhlo v pondělí. Největší? Mimoděk se upínáme ke všelijakým "nej", abychom dodali pomíjivému dnu na významu.
Mohl bych si namlouvat, že jsem krupobití zavinil já, protože jsem jel do IDIFu (Institut digitální fotografie) nejen na motorce, ale i v tričku na motorce (a byl bych jel i v džínech, kdybych si zavčas neřekl, bacha, Neffe, nepřeháněj). Byl jsem už v IDIFu, když začalo pršet a pak padla první kroupa a ostatek je dobře známý.
V IDIFu je dvůr a nad vchodem je stříška z drátoskla. Ta dostala zatěžkávací zkoušku. Stál jsme pod ní a pozoroval ty přívaly nebeského ledu, jak se valí na střechy automobilů. Tohle nemůže jejich plech vydržet, napadlo mě. Můj přítel Robert Barclay Rameš měl (možná ještě má) auto značky Alfa Romeo a toho jednou chytlo krupobití a od té doby byla jak pomeranč. Buď se Alfy dělají z mizerného plechu, nebo to jeho krupobití bylo horší, než to pondělní!

Mně připadalo to krupobití obrovské a byl jsem nadšený, že vidím něco rekordního. Povídám panu vrátnému, který přihlížel se mnou, že mi to připadá jako největší krupobití, jaké jsem kdy zažil.
"Nejhustší to možná je, ale viděl jsem větší kroupy," odpověděl. Zkazil mi radost, ale jen trochu. Měl pravdu, někdy bývají kroupy jak kedlubna veliké.
Zvláště pak v okamžicích, kdy dole pod mrakem jede Robert Barclay Rameš ve své alfě.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku