Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 2.6.2005
Svátek má Jarmil




  Výběr z vydání
 >SVĚT: Evropská ekonomika, socialismus a euroústava
 >POLITIKA: Že by zase vedoucí úloha strany a vlády?
 >USA: České muzeum a počínání na prériích
 >POLITIKA: Ostře sledovaná socha
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Stupeň zájmu nula
 >SPOLEČNOST: Není NGO jako NGO
 >POLITIKA: Vyléčí frakce neduhy levice?
 >EKOLOGIE: Temelín a Las Vegas
 >PSÍ PŘÍHODY: Auto v ohrožení
 >PENÍZE: Ruka státu v naší kapse
 >SPOLEČNOST: Česko – ráj pedofilů?
 >MEJLEM: Jak jsem běžel první maratón
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: Barvy zahrady v trojské zahradě
 >PENÍZE.CZ: Zvládnete růst hypoteční sazby? Přesvědčte se!
 >EKONOMIKA: Indexy předních trhů zpevnily

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  
 
2.6. POLITIKA: Vyléčí frakce neduhy levice?
Lukáš Jelínek

Nástup Frakce sociálně demokratické levice nebyl zrovna oslnivý. Formace okolo Jana Kavana je spíše než za nositele myšlenkových alternativ mnohými považována za vyděrače. Nelze se divit. Právě frakcionáři byli oněmi rozhněvanými muži, kteří poté, co se exkoaliční partneři včetně ČSSD spolu domluvili, měli tendenci prodlužovat krizi, tu nepovedenou „telenovelu“, a vršit nové požadavky, jimiž podmiňovali vyslovení důvěry Paroubkově vládě.

Přesto mám potřebu se levicové frakce zastat. Nikoli proto, že je levicová. Bohuslav Sobotka se správně táže, k čemu je dobrá v levicové straně levicová frakce. Většinu programových tezí, které FSDL zveřejnila, podepíše každý sociální demokrat. Mimo jiné z toho důvodu, že je již stejně obsahují stávající stranické programové dokumenty.

Cena levicové frakce spočívá zejména v tom, že hodlá být frakcí. Tedy uskupením, které by mělo přicházet s čerstvými náměty, programovými inovacemi a hrát roli ideového motoru. To se zatím neděje a FSDL připomíná agenturu pro uspokojování personálních zájmů. Korunu všemu nasadil poslanec Lachnit, jenž do kamery ČT prohlásil: „Jestli pan premiér řekl, že přemýšlí ze mě udělat tady tohoto jako poradce, tak se asi dohodneme.“

V rámci ČSSD již působí Platforma pro renesanci strany. Její snaha demokratizovat vnitrostranické mechanismy je úctyhodná. Avšak také ona termín frakce devalvuje. Nelítostný boj proti klientelismu, mnohoobročnictví či za přímou demokracii by měl být veden na půdě místních, okresních a krajských organizací. Od frakcí ale bývá očekáváno podstatně víc.

Je už tak dost rozklížená ČSSD s to unést existenci frakcí? Ty jsou typické pro dominantní strany ve většinovém volebním systému, rozkročené odleva doprava. Frakce mohou pučet i v poměrného zastoupení, leč jejich vznik signalizuje, že není vše v pořádku. V českém prostředí se objevily např. při drolení komunistické strany nebo v sestupné fázi ODA. V pojednání o sociologii skupin Milan Nakonečný napsal, že „skupiny méně homogenní, kde se vyskytují frakce, nemohou vyvíjet tak silný tlak, protože se jedinec může uchýlit k frakci.“ V politických reáliích to znamená, že akceschopnost strany navenek je narušována přehnaným utápěním se ve vnitřních přích.

Z ustavující konference levicová frakce vzkázala, že chce ČSSD spíše stmelovat než štěpit. Zvláštní logika: dokazovat pevnost strany řečmi o zrazeném programu a úprku voličů ke KSČM. Přitom když se na brněnském sjezdu ČSSD probíral program, frakcionáře příliš slyšet nebylo. A sympatizanti sociální demokracie? Průzkumy napovídají, že jim více vadí pasivita a přebytek pletichaření než absence levicovosti.

Programová neplodnost soc.dem. frakcí dokládá obecný problém levicové identity na počátku tisíciletí. KSČM setrvala u levicové rétoriky, ale v praxi utekla k nacionálně-konzervativním receptům. Náhodou také není, že soc.dem. strany západní a střední Evropy stále častěji voliče lákají na čistě ekonomické vábničky, místo toho aby formovaly skutečná dějinotvorná témata. Sociálně demokratické hnutí stojí před úkolem vytyčit klíčové programové body, které vyjdou vstříc poptávce občanů. Vzývat evropeizaci či vyšší kvalitu života dlouhodobě nevystačí ani ČSSD. Čilá intelektuální debata schází. A líhnoucí se frakce k ní mají daleko.




Další články tohoto autora:
Lukáš Jelínek

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku