Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Sobota 4.6.2005
Svátek má Dalibor




  Výběr z vydání
 >EVROPA: Paní Wallströmová a její "Plán D"
 >SVĚT: Dialog se Severní Koreou je nutný
 >EVROPA: Jak mě vláda šokovala svým návrhem
 >POLITIKA: Euroústavní vize ČSSD
 >EVROPA: Občané pro eurokraty?
 >PENÍZE: Eurror, Eurror, ...
 >EVROPA: Zbytečná referenda?
 >PRÁVO: Kterak nedostat zločince do kriminálu
 >EKONOMIKA: Bez dotací ani ránu
 >GLOSA: Globální nechápání
 >MOBY DICK: Rizika práce v kanceláři
 >BODYPAINTING: Ach, ty krásné ženy
 >CHTIP: Ze života?
 >FEJETON: Zdobení řetězu
 >MEJLEM: Kapitalismus budiž pochválen

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Evropa  
 
4.6. EKONOMIKA: Bez dotací ani ránu
Kateřina Havlíčková

Žiju ve vesnici s třemi stovkami obyvatel. Celkem 120 rodin. V rámci vlastní rodiny žijeme v jakési soukromé obdobě komunismu - finance používáme podle možností peněženky, podle potřeb jednotlivce i rodiny jako celku. Systém obsahuje prvky altruismu - většinou každý je ochoten kývnout na výdaj, který udělá jinému radost, pokud to neohrozí finanční stabilitu. Na větší výdaje šetříme, a taky se o nich domlouváme.

Co se týče ostatních obyvatel, jistým způsobem se s nimi dělíme. Jednak podle velikosti pozemku a domu platíme daň z nemovitosti, jednak má obec určitý díl z našich daní. O použití těchto peněz rozhoduje volené zastupitelstvo. To předkládá občanům své plány investic k diskusi, nedávno uspořádalo referendum. Jsou-li výdaje příliš vysoké - plynofikace - občané, kteří se chtějí podílet, připlácejí. K rozpočtu se může vyjádřit každý občan. Zatím vše v pořádku.

Dovedu si představit, že bude třeba realizovat projekt, na který nebude obec mít a přitom ho my, občané, budeme považovat za nutný. Dejme tomu, že bychom neměli vodovod a dohodli jsme se, že ho chceme. Nechci řešit, jestli by museli souhlasit všichni nebo by stačila nějaká většina, nicméně dovedu si představit různé způsoby "sdružení finančních prostředků na pořízení vodovodu". Například příspěvkem na hlavu. Příspěvkem na hlavu od ekonomicky aktivních. Příspěvkem na domácnost. Příspěvkem jen od těch, kteří budou chtít vodovod. Nevadilo by mi, kdyby obec mohla vypsat na základě referenda daň na vodovod, která by byla v procentech z příjmu v následujících dvou letech - dejme tomu. Vím, že většina těchto způsobů u nás není možná, ale všechny někde ve světě fungují a žádný by mi celkem nevadil.

Co si představit nedovedu je, že by obecní zastupitelstvo oznámilo, že je třeba vyrovnat finanční poměry jednotlivých domácností v obci, tudíž vypisuje daň v procentech z příjmu, vybere ji ode všech a bude proplácet jednotlivým domácnostem na projekty, které pomohou jejich rozvoji. Okruhy projektů by stanovilo zastupitelstvo - příspěvek by poskytovalo dejme tomu na založení chovu králíků, utlumení pěstování slunečnic s následným zatravněním minimálně poloviny příslušných ploch a na podporu pěstování jablek. Naproti tomu by bylo zakázáno chovat více než jednu slepici, vzhledem k tomu, že pro velkodrůbežárnu v sousedním městě by to byla nekalá konkurence.

Byly by vypsány granty v oblasti životního prostředí na opečovávání zahrádek. Příjemce grantu by se ovšem musel zavázat, že nebude pěstovat pivoňky a tulipány, zato nejméně na polovině plochy bude pěstovat narcisy a růže. Zároveň bude povinen při sklízení zeleniny používat příslušným úředníkem schválené nářadí a zeleninu skladovat podle druhů každou ve zvláštní místnosti.

Letos by byly vypsány granty na pořízení kotlů na plyn, za dva roky by se podporovaly kotle na dřevní odpad - obnovitelný zdroj. Úklid obce a péči o veřejnou zeleň by i nadále zajišťovala najatá firma a výkopy při úpravě náměstí Ukrajinci, ale obyvatelé obce by mohli získat peníze na vytvoření pracovního místa pro jiné obyvatele, t.č. nezaměstnané. Na péči o staré občany by mohl získat grant kdokoli, s výjimkou ovšem rodinných příslušníků opečovávaných. Preferován - rozuměj finančně více podporován - by byl projekt na výstavbu domova důchodců. Každoročně by se pak mohl ucházet o grant na provoz, což by stálo takovou část vybraných daní, že na staré občany, kteří by žili jinde než v tomto domově, by už nic nezbylo.

O grant na nové chodníky by se ucházely jednotlivé ulice. Získaly by ho ty, které by měly nejpečlivější projektovou dokumentaci. Za účelem získání zkušeností s vypracováváním projektové dokumentace by obec najala firmu, která by občany školila. Dalším kritériem by byla úroveň průměrného příjmu v ulici. Nárok na chodníkový grant by měly pouze ulice s příjmy do 70 % průměrného příjmu v obci.

Každý příjemce grantu by kromě dvacetistránkové žádosti a patřičných příloh musel vyplňovat protokol o průběhu projektu a použití přidělených finančních prostředků se zápisy minimálně jedenkrát týdně. Byl-li by přistižen, že nějaký zápis chybí, byl by povinen vrátit celou dotaci i s úroky ve výši 5 % za každý započatý měsíc od přidělení grantu. Po ukončení projektu by pak vyplňoval závěrečnou zprávu a statistický výkaz.

Samozřejmě, vybírání daní, vymýšlení pravidel pro přidělování grantů, vyhodnocování projektů, kontrola využití finančních prostředků v termínu a v souladu s projektem - to všechno by si vyžádalo nejméně dva úředníky na plný úvazek. Zastupitelé by potřebovali získat zkušenosti, jak se to řeší jinde - značná část z vybraných daní by tedy - v zájmu kvality budoucích projektů - byla vyčleněna na jejich cesty po Evropě, do USA a do Brazílie. Na zahraniční stáž by se jeli vyškolit i úředníci. Během prvních tří let by bylo domácnostem poskytnuto 5 % z vybraných daní, v následujících letech by podíl rostl až na konečných 50 %. Všichni občané by spořádaně topili nejdříve plynem, poté dřevním odpadem, chovali králíky a pěstovali jablka, narcisy a růže. Všichni důchodci by bydleli v domově důchodců.

Že to není zlý sen, ale eurounijní realita, je něco, co mě skutečně děsí.




Další články tohoto autora:
Kateřina Havlíčková

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku