Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 6.6.2005
Svátek má Norbert




  Výběr z vydání
 >EVROPA: Neděle pravdy pro Unii
 >NÁZOR: Jak by měla vypadat evropská "ústavní smlouva"
 >EVROPA: Opatrnost je matkou moudrosti
 >EKONOMIKA: Proč je nutné ve volbách vítězství pravice?
 >AUTO: Miss, nebo mamina od plotny?
 >EVROPA: Kde jste, "Evropané"?
 >POZNÁMKA: K "Jen tak na okraj - Klementinum"
 >MIMOCHODEM: Paranoidní etuda
 >COLORADO: Zlatokopové
 >CHTIP: Papoušci
 >DETEKTIVKA: Případ ztracené krásky
 >PENÍZE.CZ: Penzijní fond - řešení, nebo oči pro pláč?
 >EVROPA: Paní Wallströmová a její "Plán D"
 >SVĚT: Dialog se Severní Koreou je nutný
 >EVROPA: Jak mě vláda šokovala svým návrhem

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Evropa  
 
6.6. EVROPA: Kde jste, "Evropané"?
Jan Ambrož

Jedním z důvodů, proč Ústava pro Evropu tak pro mnohé překvapivě tvrdě narazila, je neexistence tzv. "evropanství", "evropského národa" a absence smyslu lidí pro "evropské otázky".

Těmito pojmy rádi někteří politici zastřešovali bezbřehou evropskou integraci, centralizaci a federalizaci uvnitř Evropské unie. Na tomto předpokladu byla vytvořena také Ústava pro Evropu, jež se bezpochyby pokoušela vytvořit základní kameny evropského "superstátu".

Občané Francie a Nizozemska svým rozhodnutím potvrdili, že nejsou takovými "Evropany", po jakých politická elita touží. Mýtus evropanství tím snad definitivně skončil.

Lidé nevěděli, co činí

Poté, co se zastánci euroústavy probrali z francouzského šoku, napadli hodnověrnost plebiscitu. Občané prý nerozhodovali o obsahu dokumentu, ale vystavili účet domácí vládě a prezidentu Chiracovi. Tento argument se stal nejsilnějším, aniž by jeho propagátoři tušili, že právě odhalili naivitu svou a celé ústavní smlouvy.

Společné "evropské otázky" totiž občany tradičně netrápí. Pro příklad si vezměme loňské volby do Evropského parlamentu. V celé EU dosáhla účast rekordně nízké účasti, v součtu méně než padesát procent. V nových členských zemích se dostavil v průměru jen každý čtvrtý volič.

Co je však důležitější a markantnější, jsou tehdejší volební témata. Diskutovalo se především o domácích problémech, byť byly v souvislosti s EP irelevantní. To překvapivě nebyl problém jen České republiky, ale všech členských států. Konečné výsledky pak dopadly pro vládní strany většinou nemile, voliči "evropské volby" pojali jako možnost protestu. U nás dokonce vyústily v pád vlády.

Pokud si tedy dnes někdo zoufá nad tím, že "Francouzi nevěděli, co činí", nosí dříví do lesa. O obsahu euroústavy nemělo v únoru ponětí ani devadesát procent Španělů (účast 42 procent občanů), byť se tenkrát vyjádřili kladně. O nevalném povědomí lidí o unijních institucí si také nikdo nedělá iluze.

Mýtus evropanství

Zajímavé rovněž je, v jaké nahotě se zjevila myšlenka "evropanství" a společného národa pod záštitou EU. Dokud tento projekt klubu vyvolených bohatě vynášel, drželi se všichni kolem ramen. S velkým rozšířením eurorodiny o nuzné členy ale pochopitelně musí přijít redukce jídelníčku i kapesného: hladových krků je více, solidární trpělivost šéfkuchařů a otců rodiny není bezmezná.

Téma imigrace, levné pracovní síly (proslavený "polský dělník"), obava z Turecka a realistická odpověď na otázku, kdo že to bude platit, dala už známý výsledek. Ten ani v nejmenším nekoresponduje s proklamovaným evropanstvím v EU, kde jsou si všichni rovni na prostoru bez hranic.

Francii tak zaplavila vlna znepokojení nad možným omezením sociálního zabezpečení, Holanďany rozhodně nenadchla pocta, že patří k největším přispěvovatelům do unijní kasy.

A co na to EU?

Vysoká účast v posledních dvou referendech a rezolutní hlas z nich plynoucí nutí EU iniciovat novou diskusi. Nikoliv na téma, jak přivést kverulující státy k "rozumu", ale nad uspořádáním Evropy a EU. Je zřejmé, že by tyto debaty neměly opět přinést umělá řešení "shora", bez reflexe "dolejšku".

V neposlední řadě je na čase zamyslet se nad současným idealistickým předefinováním Evropanů na "Evropany".

Jan Ambrož ml.
www.ambroz.org




Další články tohoto autora:
Jan Ambrož

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku