Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 7.6.2005
Svátek má Iveta




  Výběr z vydání
 >EVROPA: Byrokratokracie
 >POLITIKA: Poučný víkend v Budapešti
 >SVĚT: Akcionáři všech zemí, spojte se!
 >USA: Obtížná hranice
 >POLITIKA: Favorita voleb čekají velké potíže
 >Z MÉHO PODKROVÍ: No dobrá, tak tedy Vlaštovky a Amazonky (II.)
 >ARCHITEKTURA: Kam s Muchovou epopejí?
 >NÁZOR: Pokrytectví na entou
 >MEJLEM: Zelená naivita?
 >KNIHA: Specifický způsob humoru Arta Paasilinny
 >PENÍZE.CZ: Zahubí individuální účty zdravotnictví?
 >EVROPA: Neděle pravdy pro Unii
 >NÁZOR: Jak by měla vypadat evropská "ústavní smlouva"
 >EVROPA: Opatrnost je matkou moudrosti
 >EKONOMIKA: Proč je nutné ve volbách vítězství pravice?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Evropa  
 
7.6. POLITIKA: Poučný víkend v Budapešti
Martin Říman

V uplynulém víkendu jsem byl v hlavním městě Maďarska. Po více než patnácti letech. Těšil jsem se na známá místa města, kam jsme mnozí v 80. letech jezdili tak trochu jako na Západ. Kádarovský ”gulášový” socialismus byl podstatně liberálnější než ten náš husákovsko – jakešovský a tak mohl člověk nejen zjistit, jak vypadá džus v krabici ”teprapak” nebo mýdlo ”palmolive”, ale také zajít do kina třeba na filmy Miloše Formana, které u nás byly samozřejmě na indexu. O koncertech rockových skupin ani nemluvě.

O to větší bylo zklamání. Za prvé proto, že jsem měl Budapešť v mysli opravdu zafixovanou jako něco nesrovnatelně barevnějšího oproti československé socialistické šedi, což samo o sobě už dneska nemohlo fungovat. A za druhé proto, že tohle město na tom objektivně není dobře. Alespoň co se týče stavu domů. Není problém najít v centru celé ulice, kde to vypadá jen o něco lépe než v Drážďanech po náletu. Balkóny podepřené trámy proti zřícení, po metrech se odlupující omítka, střechy jako cedník, prostě barabizny, mnohé dokonale vybydlené, bez nájemníků.

Ani hlavní třídy na tom nejsou o mnoho lépe, trochu jsem si připadal jako před 15 lety v Praze. To jsou ty paradoxy!

Ptal jsem se svých hostitelů, proč tomu tak je. Odpověď byla jednoduchá – město nemá na opravy peníze. Z nájmů se ty tisíce domů, v drtivé většině postavené v dobách maďarského ”impéria” 1867 – 1918, tedy už něco pamatující, renovovat nedají. Dokonce prý jsou v Budapešti ještě celé ulice domů, které dodnes nemají rozvody vody, pouze studnu na dvoře. Takže, když lidé chtějí slušně bydlet, musí se poohlédnout po nové výstavbě na okraji města.

Tak proto Budapešť chátrá. Evidentně zde funguje klasická ekonomická poučka, že regulace nájmů vede dlouhodobě k zanedbaným centrům měst a nedostatku bytů. V Budapešti, jak jsem byl dále poučen, není naděje na změnu, protože radnice je tradičně levicová, v některých obvodech nepřetržitě od meziválečných dob. Jsou přitom stále více a více závislí na voličích, kteří v polorozpadlých domech bez tekoucí vody ještě zůstávají, a ti samozřejmě o nějaké privatizaci či deregulaci nechtějí ani slyšet.

Budapešť je prostě ideální laboratoř pro zkoumání, jaké jsou důsledky odmítání trhu s byty. Funguje to tam dostatečně dlouho, aby neudržované domy mohly opravdu viditelně zchátrat, a je dostatečně veliká, aby se problém nemohl vyřešit nějakými dotacemi.

Docela dobrá zkušenost pro naši současnou debatu o deregulaci nájemného. I když lidi typu Stanislava Křečka asi nepřesvědčí nic.

P.S. - Maďaři nás mají rádi. Váží si nás. Jen nechápou, jak je možné, že u nás mají komunisté takovou podporu.

Webová stránka Martina Římana


Další články tohoto autora:
Martin Říman

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku