Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 7.6.2005
Svátek má Iveta




  Výběr z vydání
 >EVROPA: Byrokratokracie
 >POLITIKA: Poučný víkend v Budapešti
 >SVĚT: Akcionáři všech zemí, spojte se!
 >USA: Obtížná hranice
 >PSÍ PŘÍHODY: O chytré Iris a napáleném Bartovi
 >POLITIKA: Favorita voleb čekají velké potíže
 >Z MÉHO PODKROVÍ: No dobrá, tak tedy Vlaštovky a Amazonky (II.)
 >ARCHITEKTURA: Kam s Muchovou epopejí?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Ještě o tom, jak bylo na kole na Šumavě
 >NÁZOR: Pokrytectví na entou
 >MEJLEM: Zelená naivita?
 >KNIHA: Specifický způsob humoru Arta Paasilinny
 >PENÍZE.CZ: Zahubí individuální účty zdravotnictví?
 >EVROPA: Neděle pravdy pro Unii
 >NÁZOR: Jak by měla vypadat evropská "ústavní smlouva"

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Ekonomika  
 
7.6. SVĚT: Akcionáři všech zemí, spojte se!
Petr Robejšek

Jako dnes vidím svého oblíbeného profesora Miloslava Petruska přednášet o slavném Jamesi Burnhamovi a jeho „revoluci manažerů“. V hlubokém komunismu, za vlády ťulpasů, považoval adept sociologie experty u moci za šalamounské řešení. Podle Burnhama vlastník kapitálu nezvládá složitost moderního podnikání, najímá si tedy experta a kope si tak hrob. Burnham v roce 1941 předpověděl, že se manažeři stanou skutečnou vládnoucí třídou a svou moc budou zneužívat: „Oddělení vlastnictví a kontroly dělá z vlastnictví bezvýznamnou fikci a ohrožuje vládu kapitalistů.“ Burnhamovy naděje na „vědecké“ řízení hospodářství se nesplnily, jeho obavy byly překonány. Špičkových námezdních expertů na řízení podniků (svého času např.Jack Welsh od General Electric) je pořád stejně málo jako nadaných kapitalistů. Světový král zásilkových domů Michael Otto vede své gigantické impérium pořád ještě sám.

Podle studie Harvardské univerzity bral v roce 1991 průměrný prezident jedné z pěti set největších amerických společností stočtyřicetinásobek platu dělníka; v roce 2003 to byl už pětisetnásobek (plus důchod, nákup akcií se slevou, pojistky a odškodnění). Nic proti slušným výdělkům, ale kdo kontroluje výkonnost manažerů? Akcionáři? Ani nápad. Drobné akcionáře mohou bossové přehlížet, vlastníky velkých akciových balíků rozehrát proti sobě, mohou si koupit pozicí v dozorčí radě. Nespokojený vlastník unikne pouze tak, že prodá (často se ztrátou) své akcie. Manažerská svévole, neschopnost a chamtivost už rozprášila průmyslové giganty (Enron, Worldcom). Investiční banka Morgan Stanley byla nyní odsouzena k pokutě 1,45 miliard dolarů. Investor Ronald Perelman žádal původně dvacet milionů, ale arogantní vystupování Philipa Purcella, šéfa Morganu, a jeho právníků, rozparádilo soudkyni tak, že nařídila porotě, aby předpokládala, že Morgan Stanley od začátku plánoval podvod.

Před čtrnácti dny vypudili akcionáři neúspěšného šéfa Deutsche Börse AG - Wernera Seifferta a jeho patrona, předsedu dozorčí rady Rolfa Breuera. Seiffert není první šéf, který ztratil dobré bydlo proto, že přehlížel přání akcionářů. Od jisté doby zní burzovními sály: „Akcionáři všech zemí, spojte se“ a pro manažéry přituhuje. Ve dvou a půl tisících největších světových firmách se loni vyměnilo 14 procent ředitelů. Třetina z nich přišla o místo pro špatný výkon. V Americe se šéfové udrží v průměru necelých 9 let, v Evropě pouze 5,6 let. Jen v Německu odešlo loni pro neschopnost 6,1 procent manažerských špiček (do roku 2001 to dělalo necelé procento ročně). Před třemi týdny přijala německá vláda návrh zákona: velké podniky musí zveřejnit příjmy svých špiček. Hospodářská moc se pozvolna přesouvá od představenstev a dozorčích rad zpět k vlastníkům kapitálu. Po manažerské revoluci přišel revanš vlastníků.

Psáno pro Týden




Další články tohoto autora:
Petr Robejšek

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku