Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 9.6.2005
Svátek má Stanislava




  Výběr z vydání
 >EVROPA: Chci smluvní unii plnoprávných, rovnocenných států
 >SVĚT: Státy selhavší a co s nimi
 >PRÁVO: Minoritním akcionářům nemohou zbýt jen oči pro pláč
 >GLOSA: Co se to děje?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Malý dotyk práva
 >HUDBA: Kapela Omega je již 43 let na světové hudební scéně
 >SPOLEČNOST: Asi ne Největší Čech, ale...
 >ZÁBAVA: Bankomat
 >PSÍ PŘÍHODY: Když má Iris zastání
 >ÚVAHA: Voňavý a čistý smrad
 >INTERNET: Zádrhel s připojením od Eurotelu
 >CHTIP: Jó, to byly časy III.
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: Maďarští Rolling Stones přijeli do Prahy!
 >VZDĚLÁVÁNÍ: Úspěch českého týmu na finále Odysey mysli v USA
 >PENÍZE.CZ: Končí vám fixace hypotéky? Počítejte dobře!

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
9.6. RODINA A PŘÁTELÉ: Malý dotyk práva
Ondřej Neff

Dnes ráno jsem dostal mail nazvaný Nový souhlas s pravidly registrace doménových jmen. Moc jsem se pobavil. Vzpomněl jsem si v této souvislosti na Evropskou ústavu. Proč? Hned vysvětlím.
Nejdřív ale vysvětlím těm, kdo nevědí: doménové jméno je to, co se píše do adresového okýnka vašeho prohlížeče. Například neviditelnypes nebo hyena. Tohle slovíčko funguje jako významná část adresy webové stránky. Jméno má svého vlastníka, v obou zde uvedených příkladech mne.
Stalo se, že od jisté doby se nějak narodili jacísi registrátoři, kde se vzali, tu se vzali a každý majitel doménového jména musí být u některého registrovaný a jemu platí peníze. Jednou se dočkáme, že budeme někomu platit za to, že se nějak jmenujeme, třeba Novák, nebo v mém případě Neff. Tak daleko nejsme, teď platíme nějakému registrátorovi za něco, o co se nezasloužil a který pro vás nedělá vůbec nic, jenom registruje naši doménu a chce od nás peníze a když nezaplatíme, zapomeneme zaplatit, něco se stane a platba se zašantročí, registrátor má právo nás o doménu připravit.

No a teď k věci. Jsou jakási "nová pravidla". Z klinického zájmu se na ně podívejte. Je to právnický text o dvaceti kapitolách, každá má spoustu oddílů a pododdílů. Pokud mohu věřit Wordu, dokument má 24 tisíc znaků, tedy víc než dvanáct stran textu a když špatně pochopíte některý odstavec a uděláte chybný krok, můžete přijít o doménu. V pořádku, tak to chodí s právnickými texty.
A teď si vezměte evropskou ústavu, která má ten smysl, že v jednom jediném dokumentu měla nastavit vzájemné fungování pětadvaceti a ve výhledu pětatřiceti členských států. Hlavní námitka odpůrců: je to dlouhý, složitý a nepochopitelný text. Lidé mu nerozumějí.
Ach jo. Páni odpůrci, viděli jste někdy nějaký právní text?


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku