Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 13.6.2005
Svátek má Antonín




  Výběr z vydání
 >SPOLEČNOST: Nová mediální hvězda - Pepek Vyskoč
 >SVĚT: Konec dějin podle Francise Fukuyamy
 >SPOLEČNOST: To by mě tedy také zajimalo, o čem je tady vlastně řeč...
 >EVROPA: Ať Španělé opakují referendum!
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Výtvarné Bienále v Karlíně
 >SPOLEČNOST: Za Klause se nestydím
 >PRÁVO: Ta naše justice česká aneb Měli by soudci umět i lhát?
 >MIMOCHODEM: Hořící sourozenci
 >PSÍ PŘÍHODY: Na procházce v Modřanech
 >DROGY: End of war against drugs?
 >POVÍDKA: Čekání na spravedlnost
 >HUDBA: "Šance" kapely Irish Dew
 >MEJLEM: To zbytnělé slovo občan
 >DOKUMENT: Petice za omezení prezentace násilí a zločinnosti v médiích
 >PENÍZE.CZ: Jak na dovolenou bez peněz a bez úroků

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Ekologie  
 
13.6. SPOLEČNOST: To by mě tedy také zajimalo, o čem je tady vlastně řeč...
Tomáš Haas

Reakce čtenářů na můj článek O čem je tady řeč?:

------------------------------------------------
To by mě tedy také zajimalo, o čem je tady vlastně řeč...

Píšete, pane Haasi, ze Václav Klaus se nebojí otevřeně hovořit v zahraničí o problému legitimity NGOs, a tudíž -- předpokládám, že měl na mysli NGOs v České republice, ve vztahu k Ústavě a zákonům ČR. Já věřím tomu že je Václav Klaus zná lépe než já, k tomu má také své placené poradce a právníky, a tak ma jistě právo o legitimitě českých NGOs v zahraniči hovořit. Kromě toho, jako prezident ČR, podle Ústavy ČR, může říkat co chce, a nenese žádnou zodpovědnost z výkonu své funkce. Ale přesto, já bych předpokládal, že tuto diskuzi o problémech legitimity českych NGOs začne třeba v českých mediích a v parlamentu. Pokud jsou NGOs v ČR nelegitimní, pak je s tím třeba něco dělat předevšim DOMA, u nás v ČR. Od toho máme Parlament.

Jiná otázka ovšem je, jestliže Václav Klaus hovořil v cizině o problémech legitimity NGOs třeba v Německu, Velké Britanii, u Vás v Kanadě, či v USA, viďte? Já vím zcela určite že americké NGOs podléhaji zákonům a Konstituci USA, a pokud jsou v USA opravdu nelegitimní, pak je Václav Klaus chytřejši než všichni americti právnici, ústavní soudci, Kongres a Senat USA dohromady.

Jak to tedy je, pane Haas? Mluví Václav Klaus opravdu o problemech legitimity NGOs v jiných zemích, které mají svojí vlastní ústavu a zákony? A když se Václav Klaus vyhybá odpovědi -- které NGOs má konkrétně na mysli, a konkrétně ve kterých státech, můžete jako specialista na interpretaci myšlenek Václava Klause zodpovědet tuto otázku vy?

------------------------------------------------
pokud dobrovolnicke organizace zneuzivaji zakony

Pokud dobrovolnicke organizace zneuzivaji zakony, zazalujte je, piste o tom. Pokud se chovaji krive v ramci platnych zakonu, zmente zakony. Zijeme ve svobodne spolecnosti, a kazdy si muze delat co chce (v ramci zakona). Rekl bych, ze prave tohle - ta svoboda - panu prezidentovi Klausovi vadi, on je totiz obycejny "mestak" s ponekud omezenym obzorem. A to je ten problem, pane Haasi. Nastesti ve svobodne spolecnosti to zas tak velky problem neni - vzdyt je to jen prezident - a da se s tim zit.

Ty jo, 85.70.174.57

------------------------------------------------

Vážení čtenáři, z textu presidentovy řeči je zcela zjevné, že president hovořil o společenském problému. Tím je legitimita NGO obecně.

Z vašich textů je zřejmé, že si pletete legalitu a legitimitu. Není to totéž, pokud se ptám na to, zda je něco legální, ptám se, zda to není mimo zákon, zda to zákon povoluje, nebo dokonce "posvěcuje".

Pokud se ptám, zda je něco legitimní, ptám se, zda je to opravdové, zda je to skutečně to, za co se to vydává.

Legitimním zástupcem veřejnosti v demokracii je řádně zvolený poslanec, senátor, zastupitel. Pokud tedy nějaká skupina tvrdí, že zastupuje veřejnost, že je "hlasem občanské společnosti", chcete-li, pak je otázkou, zda je skutečně tím, co o sobě tvrdí, kdo ji zvolil a co a koho skutečně zastupuje, zda - a případně do jaké míry - je legitimním hlasem veřejnosti. Pokud zvolám "Jménem všech občanů žádám..." nebo "Mluvím zde za všechny občany...", nepřekračuji žádný zákon, ale otázkou je, zda mám právo to o sobě tvrdit, zda to tvrdím legitimně.

Pokud se spolek dobrovolných hasičů věnuje své práci, to je prevenci a hašení požárů, koná činnost, pro kterou je založen a určen. Koná ji nejenom legálně, protože splňuje všechny požadavky zákona, ale jeho činnost je legitimní. A když mu třeba věnuji tisíc korun nebo když mu nějaký privátní sponsor, či dokonce obec nebo stát, věnuje milión korun na novou stříkačku, vím, že peníze budou použity na legitimní účely, na prevenci požárů v obci nebo na nákup potřeb a pomůcek pro legitimní potřebu organizace. Pokud budou použity na politickou podporu starosty sboru nebo politické strany, jejíž je členem, v obecních volbách, jsou použity nelegitimně, a to dokonce i kdyby spolek našel nějakou cestičku, jak to udělat v mezích zákona.

To je ještě celkem jednoduché, protože za prvé drtivá většina organizací tohoto druhu dodržuje zákony a věnuje se své legitimní a veřejně prospěšné činnosti a za druhé je organizace pod kontrolou svých členů, kteří by asi s panem starostou vyběhli, i veřejnosti, protože její činnost je v obci viděna a vnímána všemi občany obce.

Tady není problém a rozhodně president nemluvil o takovýchto organizacích, ani u nás, ani ve světě.

Problém je s organizacemi, jejichž deklarovanou náplní práce je například (i když ne výlučně) boj proti chudobě nebo diskriminaci nebo "šíření demokracie". Pokud daruji peníze nějaké takové organizaci, velmi často se stává, že ten boj proti chudobě a za demokracii je ve skutečnosti veden tak, že organizace podporuje nějaké marxistické guerily v džunglích Střední a Jižní Ameriky nebo Afriky. Její reklamy v televizi mne žádají o podporu, ukáží hladovějící děti a já jim pošlu peníze, protože chci pomoci jak těm dětem, tak organizaci, jejíž činnost považuji za humánní a prospěšnou. Často je organizace finančně podporována z programů OSN nebo Evropské unie. Ale peníze jsou mnohdy použity na podporu extrémních politických organizací nebo dokonce na nákup samopalů pro marxistickou revoluční organizaci, která bojuje proti chudobě tím, že v zemi, pro niž je program určen, chce násilím zavést "sociální spravedlnost" a "diktaturu proletariátu". A prvními oběťmi boje proti chudobě se často stanou právě ti nejchudší.

To je extrémní příklad, protože málokdy jde o tak otevřený podvod. Ale existuje velmi široká šedá zóna a v ní se pohybuje velmi mnoho legálních organizací na úrovni jednotlivých států nebo na evropské nebo celosvětové úrovni, z nichž některé jsou financovány z velké části například OSN nebo Evropskou unií. Někdy jde o problém zpětné vazby vlivu těchto organizací na rozhodování a politiku institucí, které je pro své rozhodování konzultují. Někdy nejde o politické cíle a někdy o problém korupce v těchto organizacích nebo orgánech institucí jako je OSN a Evropská unie, které je podporují.

A o tom je tady řeč, o legitimitě těchto organizací a o jejich vlivu na politiku Evropské unie, pro niž jsou stále více partnery v rozhodování o jejích cílech a programech.

A je to problém velmi vážný, když si zadáte dotaz v Googlu na "NGO legitimity", vyjede vám čtvrt miliónu referencí, problém je znám a je ve světě široce diskutován. Píši o něm proto, že je konečně diskutován i u nás díky presidentovu projevu v Radě Evropy. Neinterpretuji Václava Klause, podávám interpretaci problému, který u nás nebyl příliš publikován a dnes je naprosto chybně vykládán.

Pokud si někdo myslí, že president jel na zasedání Rady Evropy, aby tam zpochybňoval práci českých včelařů a dobrovolných hasičů, o kterých se snad domnívá, že sledují nelegitimní cíle v Evropské unii a ohrožují demokratický proces, je úplně vedle. Pokud to někdo tvrdí, je buď neuvěřitelně neinformovaný a naivní, nebo problém a presidentovo vystoupení úmyslně zneužívá.

Hovořil, a je to z textu jeho řeči naprosto zřejmé, o těch organizacích, které se pohybují v šedé zóně, a o jejich vlivu na rozhodování mezinárodních organizací, tedy i Rady Evropy a Evropské unie. A hovořil o ní právem, protože i my jsme členy Evropské unie a i peníze našich občanů a daňových poplatníků jsou pro tyto účely používány, a máme právo se zajímat o to, jak jsou používány. Těch peněz není právě málo, jen v roce 2003 na programy pro tyto účely, pro "rozvoj demokracie", pro "boj proti chudobě" a podobné programy NGO, věnovala Evropská unie více než miliardu euro.

Legitimita je i vážným problémem pro poctivé a veřejně prospěšné NGO, protože jde o veřejností vnímanou otázku projevující se ztrátou důvěry veřejnosti a ztrátou dobrovolných sponzorů. Slabší z nich živoří nebo zanikají, a ty větší a silnější se musí stále více a více spoléhat na zdroje z programů státních a mezinárodních institucí, což zpětně vede k jejich vzájemné závislosti a provázanosti s těmito institucemi a vzniku toho, co se obecně nazývá tím ošklivým slovem "NGOismus", tedy jakési kultury vzájemně propletených a svázaných veřejných, státních a mezinárodních institucí a NGO. Požadavky a cíle těchto organizací, byť třeba i legitimní, ale nepředstavují vždy priority a cíle většiny občanů a voličů. To pak vede k tomu, že když je tyto instituce a jejich úředníci považují za "hlas veřejnosti", stále více a více se vzdalují od svých občanů, nebo konstituentů. Důsledkem je pak někdy i takové překvapení, jakým byly pro Evropskou komisi výsledky referend ve Francii a Holandsku.

Žádat od presidenta, aby jmenoval konkrétní organizaci, je nesmyslné. Je to jako by hovořil o problému korupce ve státních úřadech a vy jste jej žádal, aby vyjmenoval všechny zkorumpované úředníky. Mluvil o problému obecně, jen těžko může někdo tvrdit, že problém neexistuje a že o něm president nesmí hovořit. Otázka identifikace a postihu těch zkorumpovaných úředníků ale není věcí presidenta, je otázkou pro kontrolní orgány státních institucí a pro policii a justici.

Podobně tomu je jak doma, tak na evropské nebo celosvětové úrovni s reálnou a vážnou otázkou legitimity NGO.

Tomáš Haas thaas@rogers.com


Další články tohoto autora:
Tomáš Haas

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku