Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 13.6.2005
Svátek má Antonín




  Výběr z vydání
 >SPOLEČNOST: Nová mediální hvězda - Pepek Vyskoč
 >SVĚT: Konec dějin podle Francise Fukuyamy
 >SPOLEČNOST: To by mě tedy také zajimalo, o čem je tady vlastně řeč...
 >EVROPA: Ať Španělé opakují referendum!
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Výtvarné Bienále v Karlíně
 >SPOLEČNOST: Za Klause se nestydím
 >PRÁVO: Ta naše justice česká aneb Měli by soudci umět i lhát?
 >MIMOCHODEM: Hořící sourozenci
 >PSÍ PŘÍHODY: Na procházce v Modřanech
 >DROGY: End of war against drugs?
 >POVÍDKA: Čekání na spravedlnost
 >HUDBA: "Šance" kapely Irish Dew
 >MEJLEM: To zbytnělé slovo občan
 >DOKUMENT: Petice za omezení prezentace násilí a zločinnosti v médiích
 >PENÍZE.CZ: Jak na dovolenou bez peněz a bez úroků

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  >>  Literatura  
 
13.6. MIMOCHODEM: Hořící sourozenci
Viktor Šlajchrt

Stará sosna se skoro nezměnila. Křivila se nad paloukem jako obří bonsai, prastará, přerostlá zmenšenina borovice, zatímco stromy okolo se z útlých kmínků vyvinuly v lesní velikány. V roce 1965 se tady naše parta z devítiletky pomocí žiletky indiánsky pobratřila. Maličko jsme se řízli na předloktí a vzájemně se dotkli rankami, aby se krůpěje krve smísily. Bylo nám třináct. Ještě dva tři roky jsem bral kotlíkářské ideály vážně, ale pak jsem odložil batldres i tele a do přírody nadále jezdil spíš se slečnami a v civilu.

Letos mne pobratimové pozvali na staré tábořiště u příležitosti čtyřicátého výročí pokrevní iniciace. Sešlo se nás tu sedm, z toho jen dva v kostýmech, kvůli nimž na nás policie prezidenta Novotného pořádala hony. Orvané džíny, zaprášené křusky a zbytky vysloužilé vojenské výstroje nám tehdy dodávaly pocit vyděděnců, jimž nezbývá, než přespávat na holé zemi pod širým nebem, neboť se hrdě rozešli s pokrytectvím tzv. slušné společnosti. Připadali jsme si romanticky a malebně, čas ovšem pokročil, šarm mládí vyšuměl a barvité rozedranosti zůstali věrní už jen bezdomovci. Ti nejzuboženější patří k mé generaci: formovala nás stejná dobrodružná četba, bigbít, hesla hippies i Kudějovy historky o toulkách s Jaroslavem Haškem. Dělí nás jen křehká hranice. Pod starou sosnou mne napadlo, že právě oni snad nejdůsledněji naplnili naše klukovské sny.

Za nezávislost se platí a konce mohou být strašlivé. Nedávno v Praze dva postarší bezdomovci vzpláli - někdo je ve spánku polil benzínem a zapálil. Kdo se mohl dopustit tak zlého a zbabělého skutku? Pachatel se na zabijácký výlet vybavil kanystrem hořlaviny, nebudil pozornost a dodnes šikovně uniká policii. Nejspíš je pořádkumilovný, cílevědomý a nenápadný. Patří prostě k slušným lidem.

(psáno pro Respekt)


Další články tohoto autora:
Viktor Šlajchrt

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku