Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 13.6.2005
Svátek má Antonín




  Výběr z vydání
 >SPOLEČNOST: Nová mediální hvězda - Pepek Vyskoč
 >SVĚT: Konec dějin podle Francise Fukuyamy
 >SPOLEČNOST: To by mě tedy také zajimalo, o čem je tady vlastně řeč...
 >EVROPA: Ať Španělé opakují referendum!
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Výtvarné Bienále v Karlíně
 >SPOLEČNOST: Za Klause se nestydím
 >PRÁVO: Ta naše justice česká aneb Měli by soudci umět i lhát?
 >MIMOCHODEM: Hořící sourozenci
 >PSÍ PŘÍHODY: Na procházce v Modřanech
 >DROGY: End of war against drugs?
 >POVÍDKA: Čekání na spravedlnost
 >HUDBA: "Šance" kapely Irish Dew
 >MEJLEM: To zbytnělé slovo občan
 >DOKUMENT: Petice za omezení prezentace násilí a zločinnosti v médiích
 >PENÍZE.CZ: Jak na dovolenou bez peněz a bez úroků

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Mejlem  
 
13.6. MEJLEM: To zbytnělé slovo občan
Daniel Kvasnička

Podle českého prezidenta chybí občanským sdružením demokratický mandát, a přesto se přímo vměšují do života lidí. Přesně prezident hovořil o nátlaku různých nevládních organizací, které chtějí promlouvat do běžného života lidí, přestože nemají mandát vzešlý z voleb. Devadesát občanských sdružení a před nimi i skupina předních disidentů se společně ohradili proti prezidentské představě, že práce nevládních a neziskových organizací škodí demokracii. Já ani tak ne.

Spíše bych čekal, že se občanským sdružením nebude líbit jiná stránka. Že by na rozdíl od práce NNO služba mandátem opatřených orgánů státu měla být naplněna vměšováním do života lidí? Prezident, ministr, poslanec, senátor či zastupitel opravdu nesmí zneužívat fenomén a aktivitu státních institucí pro své aktuální politické ambice a cíle, jež s posláním těchto státních institucí nemají nic společného. To je citace argumentů mluvčího Hradu pana Hájka, ve které jsou prezidentem kritizované neziskové organizace zaměněny za státní instituce. Smysl souvětí je stejný. Zvykněte si, jmenovaní státní představitelé, že to budeme opakovat. Obsahem vašeho postavení je služba a nikoliv panování.

Prezidentovi můžeme porozumět různě. Má určitě pravdu, že se občanské aktivity stávají nástroji zájmových skupin. Poměrně účinně se zapojily do lobbování. Nahrávání politickým stranám dělají stejně odvážně, jako jiná občanská sdružení statečně pečují o děti, mládež a postižené. Některá sdružení je tedy třeba kárat tak, jak pan prezident říká.

A jsou to především ta občanská sdružení, která ve jménu nového národního obrození začínají skloňovat a novými významy naplňovat stará slova, například slovo „občan“. Mezi pravicovými voliči se objevili hrdinové, kteří zapomínali na občanskou čest, když se divoce privatizovalo, ale nyní považují přímo za hrdinské shazovat vypocenou shodu na integraci Evropy. Husitským cepem honí novodobé křižáky, kteří chtěli sjednocovat Evropu. Objevují se přívlastky, které zní jako bouchání do stolu: autonomní občan, svrchovaný občan a hlavně svobodný občan.

A pro ilustraci, co znamená zbytnělé slovo občan - uvedu několik příkladů: Občan ví, co třeba od zdravotnictví potřebuje. Co mu má co tajit, ordinovat a předpisovat doktor: „Já, občan, přece vím, co potřebuji. Nesvazujte mne výzkumem a vlezte mi na záda s nějakou vědou, která úzkostlivě zkoumá, zda má léčba logiku. Já, občan, chci platit ze státního rozpočtu třeba homeopatika. A chci plné hrazení vysokých cen státem, žádnou výraznou spoluúčast...“ A od zdravotníků můžeme pokročit k dopravní politice, školství, zemědělství a kdoví kam všude.

Cílem jistě nemůže být umlčení jakéhokoliv občana. Ale celý systém také nemůže fungovat podle obrozených občanů, kteří hlasují nákupem a sledováním bulváru. Nemůže rozhodovat nesourodá většina autonomních občanů, vykřikujících každý sám za sebe o svých svobodách. A jen proto, že používají stejná hesla, vypadají, jako by zastávali stejný názor. Nezastávají. A jenom na tržišti se kompromisu nedoberou. Musí spolu dlouhé dny a večery jednat a zase jednat a také respektovat dané skutečnosti.

Leccos z evropských myšlenek jsme v posledních týdnech zadupali do chodníku, který Evropská unie pomohla svou dotací budovat. Jaký paradox! Ještě jsme nepochopili smysl sjednocování a ještě jsme nezačali zvažovat ideály evropanství a už víme, že žádné evropanství neexistuje. Vlády i místní zastoupení se musí s občany naučit mluvit. Zpátky na začátek, žádné plošné kampaně, pojďte s námi živě diskutovat, strhněte nás k rozhovoru!

Možný je i jiný scénář: Připadá mi, že pro některé občany na konci května tohoto roku v Paříži padla Bastila a jenom čekám, až tam i jinde obyčejné lidi či architekty nového národního obrození začne požírat gilotina.




Další články tohoto autora:
Daniel Kvasnička

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku