Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Sobota 18.6.2005
Svátek má Milan




  Výběr z vydání
 >ÚVAHA: Země se otáčí a peníze taky
 >EVROPA: Volba rozumných lidí
 >PRAHA: České hlavy v ulicích
 >MOBY DICK: S novým elánem do nových úkolů
 >BODYPAINTING: Dnes trošku mišmaš
 >HUDBA: Trabandí cesta, Nina Hynes a loď Formanů
 >MEJLEM: Subvence zemědělství a suverenita
 >MÉDIA: 72 hodin - homeless reality show
 >CESTOVÁNÍ: Way to Norway (3)
 >CHTIP: Z manželství
 >HUDBA: Královny přijedou do Prahy
 >SPOLEČNOST: Kde nevyhovuje dělení na levici a pravici
 >PENÍZE: Komentář ke kauze bankovních poplatků
 >LITERATURA: Bratři a sestry v éře soudruhů
 >PRAHA: Galerie u Vltavy - smutný modrý muž

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kronika dne  
 
18.6. Pomník dozorcům z Jáchymova!
(JAG)

Komunistům se nelíbí nápad chebské radnice postavit pomník obětem pohraniční stráže z let 1948 - 1989, lidem, kteří padli za oběť komunistické železné opony, lidem, kteří se jenom chtěli dostat do světa, kde nevládne diktatura proletariátu. Nápad s pomníkem se komunistům nelíbí natolik, že dokonce pod svou protestní petici sehnali sedm set podpisů a paradoxně o této petici chebské radnici zabránili v jednání.

V petici se uvádí, že se "záměrně opomíjí skutečnost, že příslušníci Pohraniční stráže, kteří v té době položili na hranici své životy, neměli jinou možnost než splnit svoji brannou povinnost" a komunista Votruba dokonce říká, že lidé, kteří se chtěli dostat na Západ, měli využít možnost legálního vystěhování a pokud přišli na hranici s pistolí v ruce, bylo to porušení zákona. Samozřejmě, mohli se legálně vystěhovat - asi jako dědeček jedné mé známé, který se sice vrátil ze západní fronty jako hrdina, ovšem kdyby se ve dvaapadesátém neprostřílel přes hranice, shnil by v bolševickém koncentráku při rubání uranové rudy!

Ano, bylo to porušení zákona, ale komunistického, protilidského a protiprávního. Kromě toho řada z těch téměř devadesáti lidí, kteří se v nejzápadnějším úseku naší hranice pokusili o útěk, zbraň v ruce ani nedržela. Přesto byli tito nedobrovolní zajatci ve vlastní zemi stříleni jako dobytek. V petici se píše, že radnice by měla zaplatit památník i pro ty, kteří „čáru“ hlídali. Komunistický zastupitel všemu nasazuje korunu, když říká: "Na pomníku by neměla být konkrétní jména, ale jen slova Všem obětem studené války."

Jistě, někteří pohraničníci tam zahynuli. Byli na straně tehdejší moci, byli jí tam povoláni a byli to vesměs prověření, kovaní komunisté. Kdyby neplnili, co po nich bylo žádáno, byli by zrůdným režimem na dlouhá léta zavřeni, když ne rovnou pověšeni. Jenže oni sloužili odhodlaně a snad jim i jiskra v oku plála, když mohli zastřelit nějakého toho protisocialistického zrádce (bodejť by taky ne, když jim byl v odměnu za jeden zmařený život udělen opušťák).

Postavme obětem i jejich vrahům společný pomník! To je tak absurdní myšlenka, že se mohla vylíhnout jen ve zvráceném bolševickém mozku. Podle stejné logiky bychom měli začít stavět pomníky dozorcům v Jáchymově, bachařům v Terezíně, Němci by měli začít oslavovat příslušníky gestapa a mělo by jim být stydno, že v Berlíně dosud nestojí památník Adolfa Hitlera - vždyť on také zemřel jako oběť války!

Je to smutné, ale na adresu lidí s myšlením pisatelů a signatářů chebské petice se člověku derou na jazyk neslušné výrazy. Výrazy mnohem drsnější, než pro ně má útlocitná Ester Kočičková.

JAG


Další články tohoto autora:
(JAG)

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku