Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 20.6.2005
Svátek má Květa




  Výběr z vydání
 >EVROPA: "Totální krize" Evropské unie
 >MÉDIA: Arbitráže - historie se opakuje
 >PRÁVO: Lidská svoboda? Bezcenný šmejd!
 >POLITIKA: Lidovecká superstar hejtman Juránek
 >EVROPA: 23 x 0 x 0 = ?
 >MIMOCHODEM: Než po mně skočí
 >ÚVAHA: Grafika ovlivňuje řidiče!
 >SPOLEČNOST: Proč se studenti na univerzitě nedozví to nejlepší?
 >CESTOVÁNÍ: Way to Norway (4)
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: Ke kauze bývalého náměstka ministra financí Zelinky
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: Proč odmítnout zdražování MHD
 >PENÍZE.CZ: Finanční arbitr - on-line škodu klienta zaplatí banka
 >ÚVAHA: Země se otáčí a peníze taky
 >EVROPA: Volba rozumných lidí
 >PRAHA: České hlavy v ulicích

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Doprava  
 
20.6. ÚVAHA: Grafika ovlivňuje řidiče!
Václav Husák

Nestává se často, že by člověk v podstatě náhodně objevil novou zákonitost týkající se lidské psychiky. A vidíte, mně se to podařilo. Po několikaletém soustředěném pozorování jsem s vysokou pravděpodobností hraničící s jistotou objevil silný vliv grafických symbolů (zatím pouze dvou) na chování řidičů.

Zajímavé je, že si mé tvrzení můžete snadno ověřit. Stačí na silnicích sledovat auta s následujícími grafickými znaky: trojcípou hvězdou a čtyřmi kruhy. Jistě jste si všimli, že jsem nenapsal řidiče těchto aut. Ty byste totiž ve více než devadesáti případech ze sta ani sledovat nemohli. Jsou totiž skryti za tmavými skly a tudíž naprosto neviditelní.

Tato auta mohou být nám - řidičům vozidel s jinými grafickými znaky - nebezpečná v mnoha ohledech. Jeden můj známý mi vyprávěl, jak nedávno jel po brněnské dálnici stotřicítkou, když ho předjel vůz se čtyřmi kruhy. Tak závratnou rychlostí, že spolujezdec mého přítele se rozhodl vystoupit, neboť měl pocit, že jejich auto zastavilo.

Všimněte si také, jak se tato auta chovají na vícepruhových komunikacích ve městech nebo v jejich těsné blízkosti. Většinou kličkují v jednotlivých pruzích (někdy dokonce i v odstavných) jako zajíci, protože řidiči ovliněni agresivně působící grafikou na jejich vozech nesnesou pomyšlení, že by je jiná auta v některém z pruhů mohla předjet.

Ještěže tato auta nemají v reflektorech zdroje rentgenového záření, protože jinak už by mnozí z nás umírali na nemoc z ozáření. Zejména ti, kteří jedou - v koloně zaplňující všechny pruhy - v levém pruhu. I když je v dohledu před nimi stovka dalších aut oddělených od sebe jen bezpečnými odstupy, auta s trojcípou hvězdou a čtyřmi kruhy je ze vzdálenosti jednoho metru za zadním nárazníkem rentgenují dálkovými světly a protrubují klaksony.

Mně se to stalo na Jižní spojce minulý čtvrtek. Protože nemám zatemněná okna, zahrozil jsem mně nalepenému "čtyřkruháku" pravou pěstí. To jsem ale neměl dělat. Tajemně vyhlížející "čtyřkruhák A 8" s černými okny se totiž naštval a v následujících několika vteřinách využil o trošku většího rozestupu mezi dvěma vozy jedoucími vpravo a bleskovou kličkou se zařadil těsně přede mne. A šlápl na brzdu. Jen zázrakem jsem se do něj nenarazil. Ten zázrak byl maximálně dvacet centimetrů. Další mou klikou byla skutečnost, že akce "čtyřkruháku" byla tak rychlá, že řidič jedoucí v koloně za mnou ještě nestačil vzdálenost mezi našimi vozy zmenšit na obvyklou míru. A tak to stačil ubrzdit také. Naštvaně mne prosvítil a protroubil, ale byl v právu. Vlastně se nic nestalo, a mohla to být tak pěkná hromadná havárie. Všichni jsme jeli kolem stovky a to už by byly slušné pecky do svodidel a dalších aut.

Ještě v šoku jsem pak za chvíli od benzínové pumpy zvolal na 158 a oznámil, co se mi stalo. Oznámil jsem i číslo vozu, který mne málem sestřelil. Službu konající policista mi sdělil, ať jsem rád, že se nic nestalo. Protože kdybych býval byl do inkriminovaného "čtyřkruháku" narazil a následně skutečně došlo k hromadné havárii se zraněními nebo dokonce smrtí některého z účastníků, šel bych s jistotou do vězení já.

Na závěr se přiznám. S určitostí jsem zákonitost vlivu výše uvedených dvou grafických symbolů na agresivitu řidičů aut tyto znaky nesoucími neobjevil jako první. Již před lety jsem si všiml, že řada těchto vozů byla o tyto charakteristické znaky oloupena. Já blbec si vždycky myslel, že to dělají vandalové, ale asi to byli lidé, kteří tyto souvislosti objevili dávno přede mnou. A tak se rozhodli ulamováním a odlupováním grafických znaků z karosérií těchto aut jejich řidiče před neblahým vlivem na psychiku uchránit. Protože jsem se po informacích poskytnutých policií začal o sebe bát, vydám se jejich cestou. Pořídil jsem si silné sikovky, šroubovák a gumovou paličku. V zájmu své bezpečnosti musím něco podniknout. A nakonec, copak se dá srovnat spáchání přestupku s tvrdým kriminálem? A třeba mě ani nechytěj?

PhDr. Václav Husák


Další články tohoto autora:
Václav Husák

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku