Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 21.6.2005
Svátek má Alois




  Výběr z vydání
 >EVROPA: Evropská rada riskuje osud EU
 >SPOLEČNOST: Příležitosti optimismu, mrzutosti stárnutí
 >EVROPA: Je čas na britská řešení - prorocký článek
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Zhanobená školačka a jiné zajímavé souvislosti
 >SPOLEČNOST: Vesničko má středisková
 >PRÁVO: Jak podvést majitele nemovitosti
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Jak si zachovat svobodu
 >ARCHITEKTURA: Tugendhat před opravou
 >GLOSA: Přepisování dějin a prožitkoměr milionů
 >MÉDIA: Největší Čech
 >ZVĚROKRUH: Rak (1. část)
 >CESTOVÁNÍ: Jižní Afrika
 >MÉDIA: Plaťme si lepší veřejnou službu
 >BOTANICKÁ ZAHRADA: Seznamte se s léčivými rostlinami
 >PENÍZE.CZ: Poválečné nájmy - obludnost komunistických zásahů

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Šamanovo doupě  
 
21.6. ŠAMANOVO DOUPĚ: Jak si zachovat svobodu
Jan Kovanic

Při seznamování se s eustavou člověk teprve zjistil, co před rokem při vstupu do EU odreferendoval. Určitý stupeň podřízenosti evropským pravidlům a směrnicím byl dán už dříve - pokud jsme chtěli dosáhnout na dotace z Bruselu. A tak to je: Kdo platí, ten poroučí.

Dáme vám peníze, milánkové (pravili naši dobrodinci), dáme, ale chceme vědět, co s nimi děláte. Takže si zavádějte interní audity, systémy kvality a ISO. Posílejte vyplněné formuláře tak a nejinak. Dotazníky, oběžníky, rozcestníky - to vše musí být vyplněno s úzkostlivou péčí a v přesném termínu. Inu jo, chcete peníze? Tak vyplňujte. Kdo chce být svobodný a nechce vyplňovat, nedostane prašule.

To je jako s tou klasickou starostlivou tchýní. Dali jsme vám peníze, děti (říkají hodní rodičové), dali - a teď chceme mít dohled nad tím, jak našich darů užíváte. Budeme vás navštěvovat, abychom zkontrolovali prach na nábytku, košile složené do komínku a blejskající se okna. Nejhodnější rodiče dají svým dětem vzdělání - a až dospějete, živte se sami. Buďte svobodní!

Je pravda, že ne každý potomek je z toho nadšen.

Ovšem dotace jsou hrozná věc. Kontroly při nich být nějaké musí, aby se penízky nezašantročily. Jenže každá kontrola něco stojí, statisíce. Ono i pouhé vyplnění žádostí vás něco stojí - čas, tonery do tiskáren, papíry, připojení na Internet, poplatky, doplatky a záplatky... A státní a evropští úředníci taktéž nepracují zadarmo. Kdo mi potvrdí odhad, že na zúřadování dotace padne její desetina? A to stále ještě nemusíte dotaci získat. Nuže, najměte si na to profesionála, nejlépe úředníka či poslance v Bruselu - ovšem i ten bude chtít svůj desátek.

A pak je tu ještě - i při všech splněných pravidlech - ta věc, že dotace mohou být zcela nesystematické. Dejme tomu řepka na biolíh, že. Tučná dotace se dá tukovému průmyslu a ten - pak třeba nakoupí řepku v zahraničí! Protože je levnější - tam dotují zemědělce, nikoli průmyslníky. "Máme přece tržní hospodářství", řekne pak tučný průmyslník na výtky.

"A jak bude moci naše zemedělství konkurovat ostatním zemím, když ty taky dotují své zemedělce?" Ano, dotují, různými koeficienty zvýhodňují, takže je pak ekonomičtější zakládat vinice téměř za polárním kruhem, sít zrní v podhůří a na žírné černozemi stavět montážní haly a hypermarkety... Řešení je jediné - snížit dotace v Evropské unii na zcela nezbytnou míru - všade! A zboží z jiných zemích pronásledovat cly pokud je levné z důvodu dumpingu. (BTW: Čínský dělník krmený miskou rýže, který pracuje dvanáct hodin denně sedm dní v týdnu bez OOPP a za masivního ničení přírody, otrocká práce malých dětí a vězňů - to vše zlevňuje zboží, které přichází do Evropy - a jestli bude Evropa lačnit pouze po levných dodávkách, bude brzy zničena nekalou konkurencí otrokářských systémů, ať už komunistických, náboženských či dřevně kapitalistických. Nejdříve nás zničí ekonomicky, později politicky - a nakonec nás sežerou i s chlupama.)

Takže, pokud si chceme zachovat co nejvíce svobody, musíme chtít co nejméně dotací! Nakonec, někdy by to mohlo vyjít i levněji, celkově - vždyť ty dotace musí někdo zaplatit (my, Evropané, ti bohatí chudým, tedy pokud možno uvnitř jednoho národního státu, že, Německo západní a východní:), a při administraci se tyto peníze jednak spotřebují, jednak se mohou lehce zašulit, když má někdo v euparlamentu tydle konekce...

Jak jsem říkal - kdo platí, ten poroučí. Ale už mě někdo upozorňoval, že toto tvrzení nemusí být komplexně inverzní.

Totiž ono je to většinou tak, že poroučí i ten, koho si platíme my.

Psáno v Praze dne 20. června 2005


Další články tohoto autora:
Jan Kovanic

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku