Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 23.6.2005
Svátek má Zdeňka




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Od koho se učí sociální demokracie?
 >SPOLEČNOST: Stárnutí a co potom
 >PRÁVO: Případ uprchlého podnikatele se kdykoli může opakovat
 >MOBY DICK: Volný ring Českého Telecomu
 >POLEMIKA: Nemlaťte neznámé psavce
 >GLOSA: Proti logice
 >ZVĚROKRUH: Rak (dokončení)
 >CHTIP: Tři nebožtíci
 >POVÍDKA: Pozdní odpoledne bledého pána
 >CESTOVÁNÍ: Jižní Afrika
 >BOTANICKÁ ZAHRADA: 3x bleskově
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: Reakce na deník Právo - ČT & BSP
 >EKONOMIKA: Fed bude zvyšovat sazby
 >PENÍZE.CZ: Česká pošta: když víte, že vám lžou
 >MÉDIA: Investigativní pimprlata v Hlubokém hrdle

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  
 
23.6. POLEMIKA: Nemlaťte neznámé psavce
Jiří Staněk

Pokusím se co nejstručněji odpovědět na text pana Haase. Nevím přesně, jaký žánr autor zvolil, nicméně na můj článek odkazuje a od něho se odpíchl ke své úvaze. Takže mi nezbývá než reagovat. Budu se věnovat kratší části článku, kde pan Haas polemizuje se mnou, ale nemůžu bezevšeho přejít ani pasáže, kde polemizuje s neznámým autorem.

Převážná část odpovědi pana Haase se týká konce druhé světové války. Nejspíš ho zmátlo, že citát pana prezidenta, o který jsem se opíral, byl o interpretaci zrovna této historické události. Ovšem mluvil o ní pan prezident, nikoli já. Já jsem uváděl jako příklad historického děje bitvu na Bílé hoře, spartakiádu a 17. listopad 1989. Tudíž předpokládám, že vývody pana Haase o konci světové války a o tom, co o něm blíže neurčený zavrženíhodný jedinec tvrdí, jsou opravdu určeny jen tomu blíže neurčenému zavrženíhodnému jedinci. Jsou to paragrafy na začátku článku začínající sugestivně "tvrdit že … je lež, tvrdit že … je nesmysl". A mnohé jiné citově zabarvené pasáže. Vůbec už nevím, jak s mým článkem souvisí výlet do právní teorie a Norimberský proces, nebo něčí interpretace života a díla W. Churchilla. Tyto výpady opět zjevně padají na hlavu "neznámého psavce", proto se jim věnovat nebudu.

Nyní k těm částem článku pana Haase, které se mého textu týkají. Klíčový je tento odstavec:

"Historie sama není objektivní ani neobjektivní. Je to studium událostí, které se objektivně staly. Její interpretace je procesem, ve kterém se její student snaží co nejvíce objektivitě přiblížit. Každý historik historii vykládá z hlediska své (nebo jeho soudobé) ideologie, své (nebo jeho soudobé) morálky nebo své (nebo jeho soudobé) náboženské víry (nebo atheismu), ale pokud se některý z těchto faktorů stane rozhodujícím faktorem jeho interpretace a pokud přestane přihlížet k objektivním faktům a reinterpretuje nebo potlačuje jejich význam, pak už historii nepíše, ale přepisuje."

Při interpretaci historie spolu podle pana Haase soupeří tři subjektivní vlivy. Ideologie, morálka a víra (případně bezvěrectví). To je v pořádku, ovšem jen do okamžiku, než tyto subjektivní vlivy donutí autora, aby přestal přihlížet k faktům nebo začal potlačovat jejich význam. Pak se dopouští přepisování historie.

Tady jsme u starého problému, který jsem se pokusil popsat i já. Historik potlačuje - ať už vědomě nebo nevědomě - objektivní fakta. Dělá to každý, protože kdyby to nedělal, musel by to být člověk bez ideologie, víry a morálky. Takový člověk už by asi ani nebyl člověk. Takže jde spíš o míru potlačování. A tady musí nastoupít nějaké měřítko. Někdo musí určit, kdy už to je přepisování a kdy není. Kdo bude ten soudce? Nejspíš další člověk. Člověk s vírou, morálkou a ideologií. A jsme zpátky u subjektivity.

Pan Haas, i když asi nevědomky, tvrdí přesně to co já. Přepisovat historii nelze, protože žádná 100% objektivní verze historie neexistuje. Lze pouze vědomě nebo nevědomě potlačovat, přehlížet fakta nebo zvýrazňovat nedůležité. Jsem rád, že aspoň v tom podstatném se shodujeme.

Pan Haas dále tvrdí, že jsem snad chtěl odmítat vliv prožitků miliónů na historické události. To je omyl. Já jsem jen tvrdil, že nikdo nemůže tyto prožitky v jejich úplnosti a na 100% znát. Odtud taky pochází moje nadnesená teze, že nikdo nevlastní "prožitkoměr milionů".

Abych tuto nepovedenou skoro-polemiku uzavřel. Já nejsem, myslím, nijak zvlášť citlivý. Mě nevadí, že pan Haas bojuje s duchem, kterého si zdatně vytvořil, a ne s mým textem. Mě nevadí, že pan Haas rezignoval na základní pravidla psaní čehokoli a nechává se nejspíš unést náhlou inspirací natolik, že jeho článek postrádá úvod, stať a závěr.

Vadí mi jen, že pan Haas předhazuje nějakému "neznámému psavci" zločiny proti lidskosti. Zatímco šlechetný pan Haas brání ve svém díle hladové a trpící děti, onen neznámý zločinec prý žene svět do náruče nové orwellovské diktatury. Já budu do roztrhání těla bránit tohoto neznámého psavce. Věřím, že jeho pohnutky jsou čestné, a navíc tuším, že neznámý psavec - tak jako neznámý vojín - nemá tělo ani příbuzné a nemůže se tudíž bránit.

Stránky autora




Další články tohoto autora:
Jiří Staněk

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku