Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 28.6.2005
Svátek má Lubomír




  Výběr z vydání
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Více méně zapomenuté filmy školních let
 >DLOUHÁ CESTA 1: Příprava, kádrování
 >CESTOVÁNÍ: Jižní Afrika
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Pravda o cestě do Chartres
 >MÉDIA: Tento způsob přijímání zákonů zdá se býti poněkud nešťastným
 >ARCHITEKTURA: Psí vycházka po Letenských sadech
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: Filmové chuťovky pro každého na ČT
 >NÁZOR: Paní Davouze a Evropa
 >EVROPA: Waterloo Eropské komise a maličkost ze zákulisí
 >EVROPA: Mor nebo cholera
 >MEJLEM: Zdeněk Hovorka, starosta
 >SPOLEČNOST: Duševní choroby "nežádoucím" pod supervizí i ČLK
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: "Zrovnoprávnění postavení podnikatelů" aneb Účtenky
 >MÉDIA: Svět podle FITES
 >MIMOCHODEM: Pod pokličkou

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Média  
 
28.6. MÉDIA: Tento způsob přijímání zákonů zdá se býti poněkud nešťastným
Petr Štěpánek

O přípravě zákona o koncesionářských poplatcích a legislativy pro digitální vysílání už toho bylo napsáno tolik, že opakovat všechny peripetie, které vznik těchto norem provázejí, je skoro zbytečné. Osudy první normy připomínají nekonečný televizní seriál s několika řadami pokračování, ve kterých mizerný scénárista záměrně oddaluje rozuzlení, aby mohl děj ještě trochu nastavit. Příprava druhé je pro změnu podobná divadelnímu kusu z pera amatérského autora, který si popletl řazení fází dramatu.

Už si to vlastně ani neuvědomujeme (myslím lidé z branže), protože jsme si na to zvykli jako na něco normálního, ale příprava žádného mediálního zákona vlastně neprobíhá ve standardním legislativním procesu. Tedy aby ho připravilo příslušné ministerstvo, prošel vládou a ministr ho obhájil v parlamentu. Takhle by to mohlo běžet za předpokladu, že ministr si pro svůj návrh vyjedná podporu (alespoň v koaličních stranách), a pokud to nelze, ze svých záměrů a požadavků trochu sleví a hledá (samozřejmě i s opozicí) přijatelný kompromis.

Naše praxe je jiná. Ministr obvykle přichází do sněmovny s něčím, co je předem odsouzeno k nezdaru, takže se iniciativy musejí ujmout poslanci. Vznikají tzv. poslanecké verze návrhu zákona, respektive komplexní pozměňovací návrhy. Jenže to je vždycky trochu loterie. Výsledek někdy může být jakž takž uspokojivý, jindy je poslanecká lidová tvořivost spíše ke škodě.

Pro svoji představu navýšení koncesionářských poplatků nedokázal ministr kultury Pavel Dostál nikdy nalézt podporu. Nejen mezi koaličními, ale dokonce ani mezi svými vlastními – sociálně demokratickými – poslanci. Jakékoli kompromisní návrhy, ať už z pera opozice či svých stranických kolegů, však sveřepě boří.

Když levicoví poslanci prohlasovali zákon o elektronických komunikacích, který poškodil všechny soukromé televize, slíbil tehdejší ministr informatiky Vladimír Mlynář, že obratem připraví novelu, která to napraví. Pravda, pokusil se o to. Ale ani jemu (ani jeho nástupkyni Daně Bérové) se poslance nepodařilo přesvědčit, aby jeho návrh vzali jako základ pro projednávání. I v tomto případě se vůdčí role museli ujmout poslanci. S jednou verzí přišel poslanec ODS Petr Pleva, s druhou poslanec ČSSD Ladislav Skopal.

Ono to samozřejmě nakonec nějak dopadne, poplatky i digitální novela. Pravdou však je, že takovýto způsob přijímání mediální legislativy toho o stavu a úrovni vládnutí v České republice vypovídá víc, než může být leckomu milé. Spolu s klasikem lze totiž konstatovat, že tento způsob přijímání zákonů zdá se býti poněkud nešťastným.

Petr Štěpánek, 24. 6. 2005, www.petrstepanek.cz


Další články tohoto autora:
Petr Štěpánek

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku