Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 29.6.2005
Svátek má Petr a Pavel




  Výběr z vydání
 >EVROPA: Už vím, co bylo modelem Evropy dle UEU
 >PENÍZE: Je to pravda, nebo je to...?
 >POLITIKA: Co s Hojdarem a Šarapatkou?
 >EVROPA: Život v Evropě na počátku 21. století
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Je to škandál, ale tleskám mu
 >SPOLEČNOST: Registrační pokladny – vítězství hlav nad mozkem
 >ÚVAHA: Co s těmi důchodci
 >KNIHA: Promyšlená skutečnost architektury
 >POVÍDKA: Černý příběh
 >GLOSA: Jak to bylo aneb Už jim zase někdo zdrhnul
 >ČÍNA: 9 komentářů k Čínské komunistické straně (5)
 >CESTOVÁNÍ: Jižní Afrika
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: WWW demonstrace proti softwarovým patentům
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: Evropa pro ústavu dozrála
 >PENÍZE.CZ: Žádný hrad není nedobytný, je-li pán navíc u moře

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Evropa  
 
29.6. TISKOVÁ ZPRÁVA: Evropa pro ústavu dozrála
Lukáš Jelínek

Od účastníků konference Dozrála Evropa pro ústavu?, konané v úterý 28. června 2005 v Senátu PČR, opakovaně zazněla podpora pokračování a prohlubování evropské integrace. Podporu také zaznamenal záměr české vlády připravit pro veřejnost informační kampaň o reáliích i souvislostech evropské integrace. Zevrubná debata uvnitř České republiky byla označena za prvotní předpoklad zodpovědného angažmá ČR v evropském integračním projektu.

Konferenci, zaměřenou zejména na historii a kontext návrhu evropské ústavní smlouvy a na význam ústavního rámce integrace pro obyvatele Evropy, uspořádali místopředseda Senátu Petr Smutný a senátorka Alena Gajdůšková ve spolupráci s občanskými sdruženími EuroStudy, Friedrich-Ebert-Stiftung a ANO pro Evropu. Hlavními řečníky byli předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek, 1. místopředseda Senátu Petr Pithart, senátorka Helena Rögnerová, bývalý čs. ministr zahraničí Jiří Dientsbier, velvyslanec ČR při EU Jan Kohout, vědecká pracovnice Daniela Schwarzer z berlínské Stiftung Wissenschaft und Politik, Monika MacDonagh-Pajerová, předsedkyně občanského sdružení ANO pro Evropu, ekonom Petr Zahradník, Jaroslav Šonka z Evropské akademie v Berlíně, Petra Mašínová, ředitelka Odboru Úřadu vlády pro informování o evropských záležitostech, a filozof Erazim Kohák, předseda občanského sdružení EuroStudy.

Na konferenci, jedním z jejichž cílů bylo spojit síly českých proevropských občanských uskupení a politických proudů, mezi více než sto účastníky jednoznačně převážil názor, že evropská integrace je projektem prospěšným, dlouhodobým a otevřeným, který si zaslouží zasazení do ústavního rámce.

Jiří Dienstbier zmínil zásadní otázky, které si členské země EU musejí zodpovědět. Týkají se zejména charakteru Evropy, ať už jako prostoru volného trhu, federace národních států či konfederace, míry sociálního státu, ve kterém chceme žít, ale i našeho vztahu k těm, kteří se dnes do EU nemohou dostat.

Podle Petra Zahradníka je evropská ústava potřebná kvůli posílení konkurenceschopnosti EU. Přirovnal ji ke střeše stavby, avšak za situace, kdy se chvějí některé základní pilíře. Ty je nyní třeba stabilizovat.

Daniela Schwarzer připomněla nutnost posílení evropské politické úrovně, mj. formováním evropských politických stran, zdůrazněním pozice Evropského parlamentu, Evropské komise, pořádáním celoevropských referend apod.

Lubomír Zaorálek poukázal na to, že debata není všelék. Volat po debatě je podle něj snadné, ale nikde není psáno, že ji budeme mít pod kontrolou. Připomněl, že ve Francii debata byla a zobrazila přitom xenofobii a šovinismus. Dějiny Evropy podle Zaorálka ukazují, že vždy potřebujeme plán B. Tentokrát, v souvislosti s přípravou evropské ústavní smlouvy, jsme si jej ale nepřipravili. Předseda Sněmovny se dále věnoval českému zájmu, jímž podle něj rozhodně není fragmentarizace Evropy.

Helena Rögnerová se domnívá, že Evropa dozrála pro poměrně zásadní změnu, přičemž pokus o ústavu je podle ní správný a legitimní. Vyjádřila naději, že nové politické reprezentace, které přebírají či přeberou evropské otěže, snad budou schopny prezentovat ústavní zastřešení integrace nikoli jako výsledek dohadování národních reprezentací, ale jako společný počin evropských politiků.

Petr Pithart považuje evropskou integraci za projekt otevřený. Podle místopředsedy Senátu v něm neexistuje finalita, jsme stále na cestě. Nazvání smlouvy ústavou nepokládá za přesné, jedná se prý jednak o formální chybu, jednak o nešťastnou snahu udělat dokument „friendly“. Pithart uvedl, že situace je krizová, nikoli katastrofální. Za klíčové pojmy pro nadcházející debatu označil solidaritu a soudržnost. Na okraj diskuse o referendu poznamenal, že o institucích a pravidlech by měli rozhodovat profesionálové a že o rozšíření mělo hlasování proběhnout co nejdemokratičtější cestou.

Jan Kohout konstatoval, že jsme nikdy nebyli tak blízko rozdělení Evropy jako dnes. Zároveň ale vyzval, abychom vnímali na současných potížích s ústavní smlouvou i to pozitivní, zejména příležitost k hlubší veřejné diskusi. Návrh evropské ústavní smlouvy je podle Kohouta vyváženým kompromisem, jehož zpochybňování je nebezpečné. Velvyslanec prohlásil, že Evropa potřebuje jeden rozumný, obecný dokument politické povahy. Za hlavní riziko dneška pokládá nikoli střet mezi starými a novými členy EU, nýbrž probíhající konflikt mezi velkými a bohatými.

Jaroslav Šonka na konferenci prohlásil, že občan se může rozhodnout jen tehdy, zná-li jak text, o kterém hlasuje, tak další reflektující informace. Znát jen jedno z nich, ať už komplikovaný text, nebo zjednodušující úlety politiků či komentátorů, nepomůže. V této souvislosti Šonka kritizoval absenci žánru komentáře, poskytujícího občanům mj. souvislosti, v televizním vysílání.

Petra Mašínová popsala snahu české vlády představit občanům Evropskou unii. Upozornila, že vládní komunikační strategie bude prioritně zaměřena na témata členství ČR v EU, využívání evropských programů a fondů, budoucnosti EU a ústavní smlouvy a na projekt lepší informovanosti učitelů a následně i žáků škol o EU. Za klíčovou pak označila snahu svého odboru na Úřadu vlády ČR zaplnit deficit v informování o informačních zdrojích.

Monika Pajerová připomněla, že evropská integrace je v Asii či Americe dodnes považována za nejúspěšnější projekt mezivládní spolupráce. Vyzvala, abychom se příliš nefixovali na ústavní smlouvu a osud jejího textu jako takového, poněvadž pak můžeme přehlédnout spoustu příležitostí, které se nám v souvislosti s evropskou integrací otevírají. V závěru svého vystoupení vyjádřila přání, aby konference „Dozrála Evropa pro ústavu?“ byla prvním krokem na společné cestě české proevropské vlády a dalších proevropských občanských sil.

V závěrečném slově konference Erazim Kohák vyzval, abychom si vzpomněli na svoji evropskou totožnost, a upozornil, že ne vše, co jsme kdy považovali za tradiční (např. nerovnoprávnost pohlaví, otroctví), bylo správné. Naopak zdůraznil roli rozumu, kterým bychom měli být vedeni i v procesu evropské integrace.

Praha, 28. června 2005




Další články tohoto autora:
Lukáš Jelínek

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku