Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 30.6.2005
Svátek má Šárka




  Výběr z vydání
 >SPOLEČNOST: Kondelíci nemají hrdiny rádi
 >POLITIKA: Několik nepůvodních postřehů...
 >MÉDIA: Vrtí Mladá fronta Dnes zeleným psem?
 >DLOUHÁ CESTA 2: Tehdy dosud britský Hongkong
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Milé hňupství
 >KNIHA: My pro svou pravdu budeme i lhát! aneb O knize, která pšoukne
 >GLOSA: Kozel zahradníkem
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: O koupání
 >PSÍ PŘÍHODY: Bartův termometr
 >POVÍDKA: Kam zmizela druhá četa
 >CESTOVÁNÍ: Jižní Afrika
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: ČT hlavním mediálním partnerem 40. MFF Karlovy Vary
 >EKONOMIKA: Amerika zvýší sazby
 >PENÍZE.CZ: Daňová reforma II - jak snížit odvody
 >EVROPA: Už vím, co bylo modelem Evropy dle UEU

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
30.6. RODINA A PŘÁTELÉ: Milé hňupství
Ondřej Neff

Pokračuji v líčení příhod z výletu do Francie. Navštívili jsme i pompézní zámek Chambord, absurdní dílo stavitelské rozmařilosti, které se stavělo déle, než jeho zadavatel stačil žít a okamžitě začalo chátrat, jelikož tato velkolepá nesmyslnost nebyla použitelná k jakémukoli praktickému účelu.
Je to "lovecký zámek" a dnes je kolem něho veliká obora obývaná divokými zvířaty - část je veřejnosti přístupná, projeli jsme ji s Ljubou na kolech a zahlédli jednoho zajímavého jelínka s podivně velkou hlavou.
Ale to zajímavé na Chambordu není ani tak jeho slavné hlavní schodiště se dvěma spirálami ani 365 komínů na střeše. V roce 1871 byl pánem tohoto zámku vnuk krále Karla X., takto Henri de Chambord. V tomto roce po prohrané válce s Pruskem padlo "Druhé císařství" a Francouzi a většina poslanců z Národního shromáždění byli příznivě nakloněni myšlence, že by se mohla vrátit monarchie a byla jim blízká myšlenka, že by se na trůn mohl posadil právě vévoda z Chambord. Tento úctyhodný muž si usmyslel, že bude vládcem nikoli konstitučním, leč absolutistickým a také na to Francouzi slyšeli: v chystané trůní řeči jim Chambord nabízel řád a svobodu. Na čem vše ztroskotalo?
Vévoda z Chambord odmítl francouzskou revoluční trikoloru a zamýšlel vrátit na žerdě bílou vlajku s lilií. A to Francouzi odmítli, vévoda z Chambord se králem nestal, skončil v exilu a od té doby mají Francouzi cosi, co z nějakých důvodů nazývají republikou.

Proč ale hovořím o něčem, co jsme už dávno zapomněli z hodin dějepisu: na Chambordu mají památky na vévodův sen. Je tam na zdi pod sklem trůní řeč. Ve vitrínách jsou uniformy a čepce. A hlavně a co mě nejvíc nadchlo: jsou tam dva návrhy na jezdecké pomníky budoucího krále. Tak to má být! Je třeba začít od pomníku. Moc by mě zajímalo, zdali umělci onen pomník vytvořivší dostali zaplaceno. Pravda, jsou to koně (s jezdcem) ani ne ve velikosti houpacího koně, ale mohli přece jen dostat nějakou odměnu. Třeba i houpací (šibenici?).


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku