Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 1.7.2005
Svátek má Jaroslava




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Tak už dost paní ministryně!
 >EVROPA: "Sociální" euroústava vs. právo
 >SPOLEČNOST: Referendum - pro a proti
 >MÉDIA: RRTV - Od Mackové k Mackové
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Spartakiáda
 >GLOSA: Polévka Gaspacho
 >MIGRACE: Na nelegálech může stát vydělat
 >ČÍNA: 9 komentářů k Čínské komunistické straně (6)
 >PSÍ PŘÍHODY: Nekompromisní Artuš
 >VÝSTAVA: Opojné průsečíky tvarů
 >CESTOVÁNÍ: Jižní Afrika
 >HUDBA: Smog alias Bill Callahan v pražské Akropoli
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: Z tiskové konference na téma Nová ústava
 >PENÍZE.CZ: Výherní hádanka o výherní vkladní knížku
 >EKONOMIKA: Sazby zůstanou stabilní

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  
 
1.7. MIGRACE: Na nelegálech může stát vydělat
www.infoservis.net

Migrační politika České republiky i dalších zemí Evropské unie selhává. Státy se nákladně a neúspěšně brání příchodu nežádoucích cizinců, zavádějí jednotnou vízovou povinnost pro občany méně rozvinutých států světa, společně střeží hranice a vězní cizince v tranzitních i cílových zemích. Ale i tak do Evropy stále proudí desetitisíce imigrantů, kteří tu hledají lépe placenou práci a bezpečnější život. Cizinci, kteří chtějí u nás pracovat a práci by lehce našli, často nemohou získat kvůli přísným předpisům jakýkoliv typ povolení k pobytu.

Španělsko se legalizace nebojí

Dopady v úvodu popsané imigrační politiky pociťuje i Česká republika. Miliony cizinců v Evropě a desetitisíce z nich v Česku se pohybují na hranici nebo za hranicí ilegality. Mohou je tak vydírat jejich zaměstnavatelé. Řada imigrantů se navíc stává obětí obchodu s lidmi. Vydělávají na tom zaměstnavatelé, kteří porušují zákony, lidé z prostředí organizovaného zločinu a často také policisté, kteří od cizinců přijímají úplatky. Nelegálně pracující cizinci navíc neplatí daně, díky nelegální migraci se rozvíjí organizovaný zločin v podobě převaděčství, vydírání nebo obchodování s lidmi a drahé azylové systémy a tábory zatěžují státní rozpočet.

Jedním z řešení, jak dopady nelegální migrace zmírnit, je amnestie neboli legalizace pobytu cizinců pracujících načerno. Pro politiky a imigrační úředníky je představa amnestie obtížně přijatelná. Znamená přiznat si selhání systému, bezradnost a obavu z toho, že se udělování amnestií bude periodicky opakovat. Odpůrci tohoto řešení se domnívají, že amnestie motivuje nové ilegální imigranty k tomu, aby přijeli a několik let počkali na další plošnou legalizaci. Přesto některé evropské země k amnestiím přistoupily jako k nejméně špatnému řešení problému dlouhodobého pobytu nelegálních pracovníků. Naposledy proběhla amnestie na začátku tohoto roku ve Španělsku, které k ní přistoupilo za posledních dvacet let už popáté.

Sedmého května, kdy skončila lhůta pro registraci nelegálních imigrantů, se španělský ministr práce Jesus Caldera pochlubil počtem více než 672 tisíc přihlášených cizinců. To bude znamenat jen v příštím roce přínos celkem 1,5 miliardy eur pro španělskou státní pokladnu. Španělé odhadují, že nabídky amnestie využilo až devadesát procent nelegálně pracujících cizinců a plánují udělit dodatečných 400 tisíc povolení k pobytu pro rodinné příslušníky amnestovaných cizinců. Cíl je jednoznačný: pracovité a pracující cizince Španělsko potřebuje a chce si je udržet, přestože je dnes v zemi více než desetiprocentní nezaměstnanost. Velká většina amnestovaných cizinců pracuje v oborech, v kterých se Španělé uplatňují jen neradi.

Porušovat zákon se nesmí vyplácet

Amnestie podobného typu, jaká proběhla ve Španělsku, by mohla fungovat i v Česku. Nelegálních imigrantů, z nichž většina pracuje v zaměstnáních, o která Češi nemají zájem, je tu podle odhadů zhruba dvě stě tisíc, tedy téměř tolik, kolik cizinců tu pobývá legálně. Amnestie sama o sobě však nestačí, její kritici mají také v lecčems pravdu. Vláda nesmí pomocí amnestie vyslat signál, že porušení zákona se vyplácí. Nutnou podmínkou úspěšné amnestie proto musí být častější kontroly a důsledné postihování zaměstnavatelů, kteří dál přijímají nelegální zaměstnance. Cizinci, kteří se přihlásí do amnestie, by navíc mohli platit pokutu za nelegální práci v Česku a první rok jejich zlegalizovaného pobytu by jim neměl být započítán do doby požadované pro získání povolení k trvalému pobytu.

Nelegální migrace se vyskytuje častěji tam, kde platí pro cizince příliš striktní a málo přehledná pravidla. Prevencí by proto měl být otevřený a transparentní systém získání povolení k pobytu za účelem zaměstnání. Cizinci, kteří v Česku legálně dlouhodobě pracují, by měli mít snadnější cestu k trvalému pobytu i českému občanství. Bez této perspektivy nemají zejména vzdělaní lidé důvod, aby si Českou republiku vybrali pro dlouhodobé uplatnění svých znalostí a zkušeností.

Je také potřeba zamezit zneužívání sociálních dávek, a to jak cizinci, tak i českými občany. Naopak cizincům pracujícím v Česku jen omezenou dobu, by po návratu do země původu měla být vrácena částka, kterou přispěli do systému státní sociální pomoci, protože z něj sami nebudou moci čerpat. Amnestií by měli úspěšně projít jen bezúhonní imigranti, kteří mají zajištěnou práci, a naopak ji nesmí zneužít cizinci spjatí s organizovaným zločinem. Taková amnestie by tak byla výhodná nejen pro samotné cizince, ale i pro zbytek společnosti.

Martin Rozumek

Autor je ředitelem Organizace pro pomoc uprchlíkům.




Další články tohoto autora:

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku