Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 4.7.2005
Svátek má Prokop




  Výběr z vydání
 >SVĚT: Falešné tóny Live 8
 >DLOUHÁ CESTA 3: Hříšné Macao
 >PRÁVO: Ta naše justice česká aneb Moudrost nejvyšších vezírů našich
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Že jim to není blbý
 >NÁZOR: Několik slov o zdravotnictví
 >MIMOCHODEM: Estetická záhada
 >FOTOREPORTÁŽ: Krejčíř je v Praze!
 >PSÍ PŘÍHODY: Obraz politické scény
 >CHTIP: Padající letadlo
 >PENÍZE.CZ:Budeme marodit za firemní peníze?
 >EVROPA: O Unii, kde zítra znamená již včera
 >USA: Happy Birthday, America! Ohňostroj nad prérií
 >MOBY DICK: Evropský VUML
 >ZÁBAVA: Noc dlouhých nožů
 >ÚVAHA: Svítící křídy a padesátikorunová účtenka

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  
 
4.7. NÁZOR: Několik slov o zdravotnictví
Jiří Bakala

Po přečtení článku senátora Julínka Tak už dost, paní ministryně! jsem si sedl a napsal.

Zásadní problém je v tom, že stát chce po pojišťovnách proplácet stále dražší zdravotní péči, bez konkrétního vymezení. Potom padají takové paradoxní návrhy, aby z peněz pojištoven -tedy pacientových (nelze je nazývat zdravotním pojištěním, ale jen další daní pod jiným názvem) - navýšily platy lékařů v nemocnicích. Již jsem jednou psal, že konečným cílem této vlády je opětovné zestátnění zdravotnictví, bohužel česká lékařská komora zde statně sekunduje. K tomuto cíli jednoznačně vede návrh na jedinou pojištovnu. Teď to jsou pojištovny, pak to uděláme s bankami, ona je také lepší jedna banka .Vyjde dekret o znárodnění velkých podniků č. 2. Další krokem pak budou firmy do 500 zaměstnanců, dále firmy do 50 zaměstnanců, nakonec znárodníme všechny soukromníky. Konečným řešením bude Národní fronta ČSSD s komunisty, lidovci se přidají , ODS zrušíme etc. Zní to uhozeně, ale směřujeme tam.

Dovolil bych si malou poznámku k tolik diskutovanému problému převodu krajských. nemocnic. Pocházím ze Zlína a zdejší špičková Baťova nemocnice byla vždy privátní (1927-1945). Fungovala zde dozorčí rada, kde se vše projednávalo a správní rada Baťova podpůrného fondu. Ředitel Dr. B. Albert byl zároveň předsedou správní rady Baťova podpůrného fondu. V této době to byl nejlépe vedený ústav s dokonale zavedeným systémem zdravotní a sociální péče. Podle knihy doc. Hany Mášové "Nemocniční otázka v meziválečném Československu" patřila Baťova nemocnice ke vzorovým. Paní docentka píše: "Kde se podařilo spojení prevence a zdravotně-sociální péče, nazývám tyto nemocnice vzorovými: Mukačevo, Zlín, Vítkovice." K tomu jen malá poznámka, zakladatelem nemocnic v Mukačevě a ve Zlíně byl MUDr. B. Albert.

V této privátní nemocnici bylo vše podřízeno heslu prvního ředitele BN dr. B. Alberta: CENTREM VEŠKERÉHO DĚNÍ MUSÍ BÝTI PACIENT.

Toto heslo se dnes v obměněné formě ve světě užívá jako -PATIENT ORIENTED MEDICINE. Doktor Albert udělal první zkušenost za balkánských válek 1912-1913 na srbské straně, kde pod vedením prof.. Jedličky pochopil, jak důležitý pro zdravotním systém je řád a dokonalá organisace. Za I. světové války na straně Rakouska-Uherska viděl obrácenou stranu mince - neuvěřitelně rozbujelou byrokracii, liknavost, nedůslednost a desorganisaci. Tehdy si uvědomil, že nejhorším nepřítelem zdravotnictví je CHAOS.

Dalším problémem je zákon o zákazu privatizace nemocnic. Nikomu zřejmě nevadí, že je průlomem v přístupu k cizím majetku. Zatím jen oklešťuje krajský majetek - příště třeba Váš nebo můj, nikomu zřejmě nevadí, že zákon je protiústavní (v rozporu se zákonem o VÚC), nikomu zřejmě nevadí, že vznikla koalice ČSSD-KSČM , která možná bude dále pokračovat ještě jeden rok a my se budeme divit.

Napsal jsem knihu Baťova nemocnice 1927-2002, kde jsem hlavně čerpal z osobního archivu dr. Alberta, ředitele Baťovy nemocnice v letech 1927-1942. Archiv jsem obdržel od manželky dr. Alberta, která loni zemřela ve věku 102 let. Přečetl jsem spousty dokumentů,

dopisů, zápisů ze schůzí dozorčí rady BN, tedy vše o řízení privátního zařízení.

Dovolil bych si uvést několik poznatků z historie BN, které se dají použít v koncepci zdravotnictví.

1. Baťova nemocnice byla financována z více zdrojů:
- platby od pojištoven
- platby od pacienta (vlastním účet za svůj porod)
- platby od Baťova podpůrného fondu
- výnosy z vlastního hospodaření

2. Optimální propojení privátní a "státní" sféry a její sounáležitost směrem k pacientovi.

3. Důraz na prevenci.V roce 1931 vyšel článek doc. V. Tolara, nejbližšího spolupracovníka ředitele Alberta, o nutnosti prevence. Doc.dr.V. Tolar se vrátil z pobytu v USA, kde studoval systém zdravotního pojištění. Jeho článek vyšel v Časopise lékařů českých 1932 a docent Tolar zde mimo jiné píše: "americké pojištovny spočítaly, že dolar vložený do prevence se vrátí dvěma dolary na ušetřeném pojistném", dále vyčísluje obrovské zisky těchto pojištoven z prevence. 3. Baťův podpůrný fond BPF, jehož podoba se od roku 1970 v Evropě rozvíjí - pod názvem Corporate Social Resposibility (celý článek zde).

"Společenská odpovědnost firem, neboli Corporate Social Resposibility (CSR) je v České republice fenoménem posledních let. Zejména po květnovém vstupu naší země do Evropské unie nabývá tato aktivita, která spojuje podnikání se společenskými hodnotami, na mnohem větší důležitosti. Naše firmy jsou totiž povinny prokazovat stejnou sociální a ekologickou uvědomělost, jakou již řadu let prokazují firmy starých členských zemí EU.
Jde o dobrovolnou snahu firem chovat se lépe k lidem i okolnímu prostředí (zákazníkům, investorům aj.), nesoustřeďovat se pouze na ekonomický zisk, ale i na environmentální a sociální aspekty své podnikatelské činnosti. Tím jsou dány také tři základní pilíře CSR:
oblast ekonomická,
sociální
environmentální.
CSR však není ničím novým. Již ve 20. a 30. letech minulého století pochopil slavný Tomáš Baťa, že jen s maximalizací zisku nemůže jeho firma dlouhodobě vydržet. Proto se např. zakládaly Baťovy školy práce, Baťovy nemocnice nebo Baťův podpůrný fond. Zaměstnanci měli navíc možnost podílet se na zisku společnosti. Ve světě se CSR začala systematicky rozvíjet až v 70. letech minulého století. Dodnes je založena na dobrovolnosti, z čehož plyne také skutečnost, že pro ni neexistuje žádná jednotná definice. O první se v tzv. Zelené knize o Evropském rámci CSR pokusila až v roce 2001 Evropská komise. Nejdiskutovanějším tématem však zůstává její měřitelnost, vyhodnocování a možnost ověřování pravdivosti publikovaných informací."

Myslím si, že podobných nápadů prvorepubliková BN skrývá nepřeberné množství.

Ne nadarmo nejčastějším a nejznámějším výrokem dr. B. Alberta bylo: "Pojďme to organizovat!"

Jiří Bakala
oddělení nukleární medicíny
Baťova krajská nemocnice
Zlín




Další články tohoto autora:
Jiří Bakala

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku