Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 5.7.2005
Cyril a Metoděj




  Výběr z vydání
 >EVROPA: Referendum a "evropský lid"
 >PRÁVO: Dobré ráno politikům
 >POLITIKA: Je ODS pravicovou stranou?
 >FEJETON: Jak nakupovat zadarmo
 >POVÍDKA: Bublinky
 >CHTIP: Jó, to byly časy VI.
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: Česká televize na 40. MFF Karlovy Vary
 >SVĚT: Falešné tóny Live 8
 >DLOUHÁ CESTA 3: Hříšné Macao
 >PRÁVO: Ta naše justice česká aneb Moudrost nejvyšších vezírů našich
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Že jim to není blbý
 >NÁZOR: Několik slov o zdravotnictví
 >MIMOCHODEM: Estetická záhada
 >FOTOREPORTÁŽ: Krejčíř je v Praze!
 >PSÍ PŘÍHODY: Obraz politické scény

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zábava  
 
5.7. CHTIP: Jó, to byly časy VI.
Chechtavej tygr


Povídají si dva:
"To si slyšel, že za sedm let se má vrátit socialismus?"
"Mě nenaštveš, já mám rakovinu."

"Soudruzi vojáci, naše technika protiraketové obrany je nejlepší na světě. Kdyby na nás Američani poslali ty Pershingy, my je dokážeme za letu otočit o celých 360 stupňů!"

Víte, kolik měří správný komunista?
Dva a půl metru i s provazem.

Nikita Chruščov přijede navštívit pracující kolchozníky.
"Tak copak, moji milí, jakpak se vám daří?" zažertuje Chruščov.
"Vyborně soudruhu," zažertuji kolchozníci.

Piip, piiiip. Je sedm hodin ráno. Tady Rádio Jerevan. Náš milovaný soudruh Březněv právě právě vstal a celý národ vstává s ním.
Je sedm hodin pět minut. Náš milovaný soudruh a vládce se právě obléká a celý národ se obléka s ním.
Je sedm hodin patnáct minut. Náš milovaný nejvyšší soudruh si právě došel na záchod a celý národ s ním.
Je půl osmé ráno. Náš milovaný soudruh právě zasedl k snídani a celý národ mu přeje dobrou chuť.

Soudruh Lenin říká ostatním soudruhům: "Soudruzi, revoluci musíme odložit. Soudruh Dzerdžinskij jel na ryby."
Jeden soudruh se Lenina zeptá: "A bez něho by to nešlo?"
Lenin odpoví: "Bez něho ano, ale ne bez Aurory."

Za dob komunismu. Stařenka se snaží nastoupit do rozjížďející se tramvaje. Nakonec se jí to přece jenom podaří a oddechne si: "Chvála bohu!"
Otočí se k ní jeden chlápek a povidá: "Ale babi, ne chvála bohu, chvála Stalinovi, to se dneska musí říkat."
"No jo," povídá babka, když se jí to rozleží v mysli. "Ale co až Stalin umře, co budem říkat pak?"
"Pak budem, babi, říkat chvála bohu!"


Další články tohoto autora:
Chechtavej tygr

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku