Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 6.7.2005
Mistr Jan Hus




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Co by přinesla velká koalice?
 >OHLÉDNUTÍ: Na lidská práva v Číně nebyl čas...
 >POČÍTAČE: Poslední šance pro Evropskou unii
 >VĚDA: Je výzkum a vývoj skutečně prioritou české vlády?
 >ČÍNA: 9 komentářů k Čínské komunistické straně (7)
 >UMĚNÍ: Umělec potřebuje nepřátele
 >CHTIP: V přijímací kanceláři v nebi
 >EVROPA: Referendum a "evropský lid"
 >PRÁVO: Dobré ráno politikům
 >POLITIKA: Je ODS pravicovou stranou?
 >FEJETON: Jak nakupovat zadarmo
 >POVÍDKA: Bublinky
 >CHTIP: Jó, to byly časy VI.
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: Česká televize na 40. MFF Karlovy Vary
 >SVĚT: Falešné tóny Live 8

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  
 
6.7. POČÍTAČE: Poslední šance pro Evropskou unii
David Maxera

Evropský parlament bude 5.7.-6.7 projednávat směrnici navrhující softwarové patenty. Pokud by přijal text směrnice navržený Radou EU, znamenalo by to útlum evropského softwarového a na něj navazujícího průmyslu.

To by znamenalo selhání Evropské unie jako takové.

Smysl Evropské unie je totiž víc, než jen stěhovat továrny z Francie do Čech. Je jím prosperita evropské ekonomiky jako celku, a to především prostřednictvím technologicky vyspělých odvětví.

Gigantický společný trh totiž přináší výhody tam, kde náklady na vývoj dominují výrobní náklady na jednotlivou kopii. Navíc nadnárodním společnostem nemohou být panevropské antimonopolní zákony tak k smíchu jako u státu velikosti Česka. Že by tedy naděje pro prosperitu softwarového průmyslu?

Bohužel, poslední vývoj ukazuje, že nikoliv. Nejdřív Microsoft ukázkově vodí za nos Komisi EU, když přijde na přetřes nelegální využití jeho monopolu na operační systém k zisku monopolu na přenos videa po internetu. Komise se ukázala neschopná prosadit opatření, kterým by dominanci .wmv formátu jakkoliv narušila.

Nakonec neschopnost Bruselu odnesou akorát uživatelé. Budou to oni kdo se budou muset Microsoftu složit na rekordní pokutu. Přijatelnou alternativu totiž nedostanou. Padla tedy jedna z nadějí, která byla vkládána do projektu jménem Evropská unie.

Ve středu vyvrcholí jiný proces, kterým centrální orgány Unie hodlají zamíchat karty evropskému softwaru. Je jím směrnice o softwarových patentech. A bude to zamíchání karet, které směle předčí všechny dosavadní kroky EU v této oblasti.

Jde o to, že v současné době je software chráněn jako autorské dílo. Náleží tedy svému autorovi, eventuálně tomu, kdo si od autora koupí licenci.

Softwarový patent je státem garantovaný monopol na nějaký prvek programu - dvojklik myší, ikonu s nákupním vozíkem v internetovém obchodě, formát souboru. K legálnímu provozování nějakého software by pak byla zapotřebí i licence od majitelů všech patentů, se kterými daný software koliduje.

Pro informaci, v současné době je v Evropě uděleno asi 30000 softwarových patentů. Až je bude možné i vymáhat, jejich počet pravděpodobně vzroste na cca milión. Pokud by Rada EU prosadila v Parlamentu svůj návrh, prakticky všechen v Evropě vytvořený software bude ze dne na den postaven mimo zákon.

Takový systém pochopitelně poškodí jak autory software, tak i jeho uživatele. Řada softwarových firem nezíská patentové licence ke svému software a skončí. Uživatelé si budou muset zaplatit jiný software na trhu bez tlaku konkurence.

Kdo vlastně přijetí softwarových patentů prosazuje? Jsou to velké firmy, jako např. Microsoft. Přinese jim to posílení monopolu - podobně jako v případě pokuty od Komise EU je to to hlavní, co je zajímá.

Nejvlivnějším zastáncem softwarových patentů se ovšem ukázaly být patentové úřady a právní firmy specializující se na patenty. Náklady na pořízení patentu se odhadují na cca milión korun, většinou pro právníky a patentový úřad. A náklady na soudní vymáhání se počítají v desítkách miliónů korun. To je pěkný zlatý důl pro patentové experty.

Rada EU ani žádná z dalších institucí podporujících softwarové patenty se nezabývala ani krátkodobými dopady této drastické reformy. Žádná studie, prognóza - nic.

Je empiricky ověřený fakt, že pokud vezmeme i toho nejzarytějšího zastánce Evropské unie a seznámíme ho s detaily průchodu této směrnice orgány EU, stane se z něho naprostý euroskeptik. Parlament EU, jediný volený orgán Unie, je však tím místem, kde by se měly hájit zájmy občanů. Proto je tolik nadějí vkládáno do nadcházejícího hlasování.

Ani samotný Evropský parlament však není prostý některých nestandardních jevů. Například poslanec Klaus-Heiner Lehne se v roce 2003, už jako poslanec EP, stal partnerem právní společnosti Taylor Wessing. Ta se zabývá především patentovým vyjednáváním pro nadnárodní korporace.

Shodou okolností je pan poslanec Lehne vůdčím propagátorem softwarových patentů v Evropském parlamentu. Konflikt zájmů mu nijak nebrání být koordinátorem frakce EPP pro softwarové patenty v právním výboru parlamentu (JURI). Má tak značný vliv na své frakční kolegy z EPP. Např. také část poslanců za ODS považuje softwarové patenty za dobrý nápad.

Oproti tomu pozměňovací návrhy proti patentům na čisté software byly podány mimo jiné i českou zástupkyní Zuzanou Roithovou (KDU/ČSL). Ty mají v parlamentu silnou podporu.

Parlament však musí Radu EU přehlasovat nadpoloviční většinou hlasů všech zvolených poslanců. Tzn. pokud bude někdo chybět, počítá se to jako hlas proti všem pozměňovacím návrhům. Přitom bývá běžné, že 20% poslanců chybí. Proto je třeba shromáždit opravdu výraznou převahu. A tak je situace na vážkách a rozhodnout může každý hlas.

V následujících dnech tedy uvidíme, nakolik se Evropskému parlamentu podaří učinit přítrž loupeživému řádění nevolených orgánů EU. Doufejme, že se mu to podaří. Tak jako tak je to však výzva k zamyšlení, jestli mechanismus EU funguje tak, jak má.

David Maxera

Autor je členem FFII.cz


Další články tohoto autora:
David Maxera

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku