Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 7.7.2005
Svátek má Bohuslava




  Výběr z vydání
 >EVROPA: Jak dál po krachu Ústavy
 >POLITIKA: Havlův polibek smrti Paroubkovi?
 >PRÁVO: Potlačená zpráva
 >DLOUHÁ CESTA 4: Zezadu do Klokánie
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Piknikový pytlík
 >ÚVAHA: Státní svátky a složitost věcí
 >FOTOREPORTÁŽ: Dračí lodě na Vltavě
 >POVÍDKA: Výchovný koncert
 >PSÍ PŘÍHODY: Proti gustu...
 >CHTIP: Dvakrát z mejlů
 >DOKUMENT: Dopis Jany Hybáškové prezidentu Klausovi
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: Zuzana Roithová vítá zamítnutí směrnice o SW patentech
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: Poslanci EP z nových členských zemí prohráli bitvu o peníze
 >PENÍZE.CZ: Nový registr ochrání věřitele i dlužníky
 >POLITIKA: Co by přinesla velká koalice?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Bartovy příhody  
 
7.7. PSÍ PŘÍHODY: Proti gustu...
Ondřej Neff

Proti gustu žádný dišputát, říkávaly babičky. Nicméně někdy se musím Bartovu gustu podivovat, arciť tiše, bez hlasitých námitek.
Že je pes žíznivý, to kupodivu není. Tím spíš je to normální, když pobíhá dvě hodiny po louce pod pražícím sluníčkem, jaké nás obdařilo přízní včera dopoledne, po zapršeném úterku, kdy se neukázalo ani jednou. Bart se radoval ze sluníčka a já se radoval z toho, že Pražané se radují jinde než v Prokopském údolí, takže nikde nejsou žádní jedlí psi.
Byla to tedy vydařená procházka a Bart si zasloužil pořádné napití z louže, která zůstala na cestě po úterním dešti. Pil a pil, až Ljuba poznamenala, že to možná přehání, a když pil dál, měla pocit, že se předvádí a že se cvičí v nějakém cirkusovém vystoupení a já si vzpomněl na pohádku o Tlustém, Širokém a Bystrozrakém a na to, jak Tlustý vypil rybník a pak ho zase vypliv a napadlo mě, že Bart vyplivne tu louži doma, na koberci.
Bart dopil a šli jsme dál - a došli k druhé louži.
Ta první byla trochu zkalená, kdežto tahle louže byla čirá jako horská bystřina. Kdyby na jejím dně ležela mince, dalo by se přečíst datum ražby. Čiročiré dno. Ta voda byla snad destilovaná.
Bart k ní opatrně, nedůvěřivě přiblížil čenich, pak vysunul jazyk, olízl ji a pak hlavu oddálil. Jistě, už nemá žízeň, vždyť má v sobě půl hektolitru vody z té první louže.
Mýlil jsem se. Bart hrábnul do čiré louže pravou tlapou, zvolna, zato hluboko a jakmile se louže zkalila, zase sklonil hlavu a dlouze chlemtal, aby tekutinu doplnil na celý hektolitr. Vody plus bahna.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku