Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 7.7.2005
Svátek má Bohuslava




  Výběr z vydání
 >EVROPA: Jak dál po krachu Ústavy
 >POLITIKA: Havlův polibek smrti Paroubkovi?
 >PRÁVO: Potlačená zpráva
 >DLOUHÁ CESTA 4: Zezadu do Klokánie
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Piknikový pytlík
 >ÚVAHA: Státní svátky a složitost věcí
 >FOTOREPORTÁŽ: Dračí lodě na Vltavě
 >POVÍDKA: Výchovný koncert
 >PSÍ PŘÍHODY: Proti gustu...
 >CHTIP: Dvakrát z mejlů
 >DOKUMENT: Dopis Jany Hybáškové prezidentu Klausovi
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: Zuzana Roithová vítá zamítnutí směrnice o SW patentech
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: Poslanci EP z nových členských zemí prohráli bitvu o peníze
 >PENÍZE.CZ: Nový registr ochrání věřitele i dlužníky
 >POLITIKA: Co by přinesla velká koalice?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  
 
7.7. ÚVAHA: Státní svátky a složitost věcí
Petr Sláma

Na den nezávislosti si Američané přejí happy fourth, „šťastného čtvrtého“, rozuměj července. Den připomíná vyhlášení nezávislosti tehdejších třinácti dosavadních kolonií na Británii. Vpodvečer do ulic vyrazí rodiny s dětmi i důchodci, na travnatých plochách se konají pikniky, v altánu před budovou okresního soudu vyhrává dechovka. Tu a tam má někdo „strýčko-samovský“ klobouk s pruhy a hvězdami, většina lidí si ale prostě vyrazila ven s přáteli a těší se z volného pondělka. Když se setmí, rozzáří se nebe nad městem barevným ohňostrojem.

Přemýšlím, co by asi řekli sousedi v Praze, kdybych jim den nato popřál „šťastného Cyrila a Metoděje“. A další den „veselého Husa“. Samozřejmě, přímou obodou 4. července je náš 28. říjen. Ale ani ten nebývá součástí našich individuálních konverzací. Čekáme, že prezident a předseda vlády navštíví s kyticí a vojenskou stráží důležitá místa. Jakoby to byl jejich svátek, ne náš. Přesně to vystihuje frekvence (nebo spíš absence) vlajek na obytných domech. A na úrovni jazyka převažující „oni“, mluvíme-li o své zemi a svém národě.

Ale zpět k dvěma našim svátkům z počátku července. Co si k nim přát? Svátky jsou výrazem hodnocení vlastních dějin. Určitá množina lidí pomocí svátků říká, že ta nebo ona událost či osobnost je pro tuto skupinu dnes důležitá. Souhrn svátků v roce je jakousi hodnotovou škálou dané společnosti, rozprostřenou do času. Tato škála může být pestrá. Svátky 5. a 6. července vyjadřují, jak ani po staletích sporů nemáme úplně jasno v tom, zda patříme kulturně na východ nebo na západ a zda je vrcholem našich dějin husitská reforma církve nebo košaté sousoší baroka. Dvakrát velký důvod k radosti a veselí to tedy, zdá se, není.

Ale možná je právě v tom naše bohatství. Červencové sousedství svátků Cyrila a Metoděje a Mistra Jana Husa zachycuje a opakovaně připomíná fakt, že o tom, kým jsme, se nedá mluvit v jednoduchých větách. Vždy zde bude nějaké „ale“ a „na druhou stranu“. Což kdybychom tedy po oba dny vyvěsili vlajky na znamení toho, že věci jsou složitější, než se zdají?

Petr Sláma, 5. července 2005




Další články tohoto autora:
Petr Sláma

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku