Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 12.7.2005
Svátek má Bořek




  Výběr z vydání
 >USA: Rozkvétání politicky korektní komunikace
 >POLEMIKA: K článku Slavný Zavahrí
 >PRÁVO: Fraška s Frašem
 >ÚVAHA: Adrenalinový sport pro mladé a staré
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Dvě návštěvy výstavy (2)
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Amerika, bůh a svět
 >NÁZOR: Terror - v čem je problém
 >ARCHITEKTURA: Splněné přání - Einsteinturm
 >PSÍ PŘÍHODY: Ten pes je pěknej
 >HUMOR: Od nás z Evropy...
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Vyhráli jsme
 >ÚVAHA: Tajemná poselství o budoucnosti?
 >HUDBA: Reggae Ethnic Session 05
 >BOTANICKÁ ZAHRADA: Kytice k nakousnutí
 >PENÍZE.CZ: Penzijní reforma: srovnání návrhů ODS a KDU-ČSL

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Historie  
 
12.7. ÚVAHA: Tajemná poselství o budoucnosti?
Lydie Junková

Moto: …z hlubin dalekého času k nám promlouvá moudrost dávných předků…

Nejdříve se zdálo, že jde o fantazie a bájení, které nebyly brány vážně, historikové, odborníci, důstojní vědci krčili rameny nad tvrzením, že bible, kterou nemnozí lidé četli, ale snad všichni o ní mají povědomost, by mohla ve svých řádcích obsahovat neuvěřitelná poselství, předpovědi pozdějších tragických událostí a smrtících katastrof.
Jenomže - některé z těch, co se nejdříve útrpně usmívali a mluvili o šílených nápadech, vyprovokovalo to zvláštní téma, nebo je rozkolísal fakt. že mezi zastánci těch podivných myšlenek byly i osoby zcela důvěryhodné.
Zvídavý duch vědy rozepnul křídla, avšak nejen on: do obtížného sousta se odvážně pustil i novinář M.Drosnin. Ve své knize Biblický kód (nakl.Heyne, 1997) napsal, že již Isaac Newton se "…snažil v Bibli nalézt kód a považoval ho za důležitější než svoji teorii vesmíru…",neboť. byl pevně přesvědčen o tom, že v Bibli je skrytý kód, který odhalí budoucnost. Naučil se hebrejsky a půl života strávil tím,že se ho pokoušel najít.

Newtonův životopisec, děkan Cambridgeské univerzity John Maynard Keynes, shledal, že věhlasný britský matematik a fyzik, Sir Isaac Newton, byl touto záhadou posedlý. Keynes totiž nalezl dokumenty, které Newton při svém odchodu do výslužby r.1696 sbalil do jednoho balíku - a obsah těchto písemností ho šokoval: nepojednávaly toliko o matematice a astronomii, ale z převážné části o těžko srozumitelné teologii. Velký fyzik věřil, že v Bibli je skryto proroctví lidských dějin. Až do své smrti zkoumal biblický kód, avšak není známo, jaký matematický model k tomu používal. (J.M.Keynes, Esseys and Sketches in Biography, nakl. Meridian Books, 1956)
Co nevyřešil Newton, bylo možno rozluštit ve věku počítačů: dokázal to Dr.Elijahu Rips, profesor matematiky na univerzitě v Jeruzalémě. Podařil se mu průlom, neb dle svého vyjádření našel "…daleko více zakódovaných slov, než by to statisticky odpovídalo pouhé náhodě…" (viz Biblický kód, kap.1)

Michal Drosnin ve své knize tvrdí, že v Bibli, resp. v Tóře, kterou tvoří prvních pět knih Mojžíšových ve Starém zákoně, lze pomocí určitých matematických postupů odhalit dávná poselství, pokud k tomu použijeme Bibli psanou v hebrejštině. Text však musí být seřazen bez odstavců a nadpisů.
V novinářově knize nalezneme četné tabulky, týkající se válek, vražd prezidentů, tragických událostí, holocaustu atd. Ovšem tomu, kdo neovládá hebrejštinu, jsou tyto tabulky nanic, nechť vyhlížejí sebe zajímavěji.
Z těch, kteří tento jazyk znají, mnozí proti Drosninovým vývodům protestují, kupř. právě Dr.Rips. Jiní mu vytýkají, že jeho metodologie je nepřijatelná, neboť je nevědecká. Ke skeptikům patří např. Christoph Droesser, neboť dle něj je domněnka, že v Tóře jsou předpovězeny všechny budoucí události, pro západní myšlení prostě nepřijatelná. A ve své skepsi není sám.
Nu, my tyto neshody nevyřešíme.
Připomeňme si však jiné zajímavé skutečnosti.
Josephus Flavius, židovský historik, narozený roku 37 po Kr. v Jeruzalémě, ve svém díle "O starobylosti Židů" ( nakl. Odeon, Praha 1998) uvádí, že příchod Izraele z Egypta do zaslíbené země lze klást do 13.století před Kristem. Z toho plyne, že bible čerpala z mnoha starších pramenů, a to z oblastí Předního Východu, tedy z území od Mezopotámie po Malou Asii. Tato oblast tvořila jednu z civilizačních kolébek, jež významně ovlivnila nejen Řeky a Římany, ale právě i autory Bible. Svým způsobem do ní tak vstoupily mýty Sumérů, Akkadů, Chetitů, Peršanů a dalších etnik uvedené oblasti a staly se tak neodmyslitelnou součástí celosvětové kultury. (J.Prosecký a kol., Encyklopedie mytologie starověkého Předního východu, nakl.Libri, 2003).
Moderní archeologické výzkumy Flaviovy názory, které pochopitelně odpovídaly tehdejším možnostem,doplňují a zpřesňují, ač ani moderní historikové se vždy neshodují při datování historických postav a událostí.
Nepopiratelnou skutečností však je, že tzv. evropské myšlení a kultura mají mnohem starší kořeny a že bychom si toho měli být vědomi a nevyvyšovat se neoprávněně nad jiné národy a etnika.
Uveďme si na závěr ještě jednu historickou zajímavost, která může k úvahám o tajemstvích budoucnosti přispět: dávná mayská civilizace, tak proslulá vědomostmi z matematiky a astronomie, uzavírá svůj kalendář - rokem 2012…
Máme tedy ještě čas zamyslet se nad sebou, nad malichernostmi, na nichž lpíme - a jak jsou pomíjivé…
Ale možná, že tajemná budoucnost bude delší, kdo ví?


Další články tohoto autora:
Lydie Junková

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku