Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 12.7.2005
Svátek má Bořek




  Výběr z vydání
 >USA: Rozkvétání politicky korektní komunikace
 >POLEMIKA: K článku Slavný Zavahrí
 >PRÁVO: Fraška s Frašem
 >ÚVAHA: Adrenalinový sport pro mladé a staré
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Dvě návštěvy výstavy (2)
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Amerika, bůh a svět
 >NÁZOR: Terror - v čem je problém
 >ARCHITEKTURA: Splněné přání - Einsteinturm
 >PSÍ PŘÍHODY: Ten pes je pěknej
 >HUMOR: Od nás z Evropy...
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Vyhráli jsme
 >ÚVAHA: Tajemná poselství o budoucnosti?
 >HUDBA: Reggae Ethnic Session 05
 >BOTANICKÁ ZAHRADA: Kytice k nakousnutí
 >PENÍZE.CZ: Penzijní reforma: srovnání návrhů ODS a KDU-ČSL

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zábava  
 
12.7. HUMOR: Od nás z Evropy...
šakal

Krátce poté, co se uzavřely v Lucembursku volební místnosti, uveřejnily tamní agentury pro výzkum veřejného mínění předběžné odhady výsledků referenda o odmítnutí takzvané Evropské ústavy. Ty hovoří jasně: lucemburští voliči ústavu schválili většinou 56% proti 43%.

Ačkoliv ve Štrasburku i Bruselu je čas dovolených, na chodbách evropských úřadů panoval neklid. Celé předsednictvo EP včetně mnohých členů Evropské komise s napětím očekávalo výsledek, jenž, jak mnozí doufají, pomůže pohřbít dosud zdánlivě živou ideu federalizace Evropy. Zprávu o výsledku lucemburského referenda přivítal předseda Komise Barroso s viditelným rozladěním. Ani ostatní vysocí představitelé EU neskrývali svoje emoce. „Katastrofa pro Evropu“, „zmařená příležitost“... tak nejmenovaní diplomaté komentovali skutečnost, že občané Lucemburska pomohli oživit nebezpečí internacionalismu, které pro nynější poklidný život Evropské unie představuje evropská ústava.

Valéry Giscard d’Estaigne vyjádřil hluboké rozčarování z výsledku lucemburského referenda a v rozhovoru pro New York Times označil za největší chybu to, že lucemburská veřejnost nebyla o schvalovaném dokumentu dostatečně informována. „Text ústavy měly dostat do ruky všechny lucemburské rodiny!“ řekl tento zkušený politik.

Ne všichni v Evropě však připouštějí skepsi. Belgický premiér Guy Verhofstadt povzbudivě pravil, že není rozumné propadat panice už po druhém prohraném referendu. První ránu evropské dezintegraci sice zasadilo v únoru letošního roku Španělsko, když tamní občané ústavu schválili počtem převyšujícím 70% zúčastněných voličů. Již tehdy ovšem vyjádřili někteří pozorovatelé názor, že španělská vláda prostě jen podcenila komunikační strategii a namísto prvoplánové televizní agitace měla své občany před referendem lépe informovat. Tamní průzkumy totiž ukázaly, že Španělé si ústavu vůbec nepřečetli. 90% z nich přiznává, že její text ani nevidělo. Jiní zase říkají, že svým hlasováním chtěli dát najevo svou nechuť vůči domácím politikům. Sám premiér Zappatero si je prý vědom toho, že převážná většina španělských voličů hlasovala o něčem jiném, než čeho se týkal text odmítaného dokumentu. Guy Verhofstadt dodává, že je nutno v procesu odmítání pokračovat, protože by si lidé mohli všimnout, že Evropa bez ústavy vůbec nefunguje - a mohli by ústavu začít chtít!

Ostatně, i politikové z nových členských zemí dávají najevo, že by nebylo dobré přehlížet hlasy francouzských a nizozemských voličů, kteří už ústavu úspěšně odmítli: „Skončíme zápas, když v prvním poločase prohráváme 0:2? Neměli bychom měnit pravidla uprostřed hry,“ usoudil Mikuláš Dzurinda. Podle Dzurindy je jen na španělské a lucemburské vládě, jak se rozhodnou naložit s ratifikací a nelze na ně vyvíjet nátlak: „Jsme společenstvím svrchovaných zemí. Stačí, aby jedna země řekla, že míní pokračovat ve schvalování, a skončili jsme. Taková je, chválabohu, Evropa. Ale ani Zappatero ani Juncker to neřekli."

Komentátoři se neshodují v hodnocení dopadu této události na další pokračování dosud úspěšné evropské dezintegrace. Někteří ekonomové sice očekávají zvýšený odliv investic do států ležících mimo eurozónu, ale finanční analytici zatím soudí, že se přijetí Evropské ústavy v Lucembursku nijak výrazně neprojeví na kursu eura, neboť ten nezávisí vůbec na ničem.

Jen český prezident Václav Klaus, známý svým extremistickým nadšením pro věc ústavy, které ho staví na okraj evropského politického dění, vyjádřil mínění, že nyní je euroústava opravdu živá a nic na tom nemohou změnit pokusy pokračovat v procesu odmítání v dalších evropských zemích. Podobně uvažují i rakouští internacionalisté Jörga Haidera, kteří jsou přesvědčeni, že další snahy dodatečně podvodně odmítnout evropskou ústavu, kterou již schválila nadpoloviční většina Evropanů, dokládá odtrženost evropských politických špiček od občanů.

Ovšem poliolog Jiří Pehe zdůrazňuje, že není zapotřebí vyvolávat paniku. Dá se předpokládat, že se krizí, kterou vyvolalo kucemburské schválení evropské ústavy, bude šířeji zabývat nadcházející summit EU. Evropská unie je společenstvím s vyspělou politickou kulturou, a proto je pravděpodobné, že Španělsko a Lucembursko dostane příležitost svůj postoj vůči ústavě ještě zvážit.

Tento názor potvrzuje i předseda české vlády Jiří Paroubek, který trvá na tom, že odmítnutí evropské ústavy zůstává klíčovým programovým bodem jeho vlády. „Česká republika je suverénní stát a má právo uspořádat formou referenda vlastní průzkum veřejného mínění. Já pojedu do Bruselu s tím, že odmítnutí ústavy je naší prioritou. Zvláště vidím jako nezbytnou důkladnou předchozí informační kampaň, za kterou již naše vláda zinkasovala 200 miliónů korun,“ vyjádřil se premiér se svou obvyklou přímostí.

Pro NP poněkud zvláštní zpravodaj šakal františek potužník (7;- ))




Další články tohoto autora:

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku