Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 12.7.2005
Svátek má Bořek




  Výběr z vydání
 >USA: Rozkvétání politicky korektní komunikace
 >POLEMIKA: K článku Slavný Zavahrí
 >PRÁVO: Fraška s Frašem
 >ÚVAHA: Adrenalinový sport pro mladé a staré
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Dvě návštěvy výstavy (2)
 >Z MÉHO PODKROVÍ: Amerika, bůh a svět
 >NÁZOR: Terror - v čem je problém
 >ARCHITEKTURA: Splněné přání - Einsteinturm
 >PSÍ PŘÍHODY: Ten pes je pěknej
 >HUMOR: Od nás z Evropy...
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Vyhráli jsme
 >ÚVAHA: Tajemná poselství o budoucnosti?
 >HUDBA: Reggae Ethnic Session 05
 >BOTANICKÁ ZAHRADA: Kytice k nakousnutí
 >PENÍZE.CZ: Penzijní reforma: srovnání návrhů ODS a KDU-ČSL

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Ekonomika  
 
12.7. ŠAMANOVO DOUPĚ: Vyhráli jsme
Jan Kovanic

Minulý týden jsme strávili se ženou Ivanou v příjemném prostředí rodných Jizerských hor. Po dlouhé době jsem měl zase pocit, že jsme vyhráli! Výsledky sametové revoluce jsou zde doslova hmatatelné.

Tak například od dřevěného lesního zámečku na Nové louce (Šámalova chata) až do Hrabětic ke zvoničce se pohodlně svezete elektrickým autovláčkem. Už jsem o něm vloni psal. Vláčky vozí turisty po Jizerkách a Českém ráji a dělají reklamu Pěnčínskému areálu. Takže jsme se tam byli při dešti podívat. Na mačkárnu a brusírnu skleněných perel. Růžence z tohoto zboží míří k pobožným lidem do celého světa - zejména do arabského světa. Taky si tu můžete něco koupit - třeba ne růženec, ale skleněné zviřátko. Do areálu patří i kozí farma. Kdysi u nás bylo milion koz, dnes už jen dvanáct tisíc. Stopadesát je jich v Pěnčíně, a vypadají tuze spokojeně - při pastvě i při dojení. A koupili jsme si různé kozí sejry a - též velkou vzácnost! - lahvinku pravého kozího mlíka. A od těch nejspokojenějších koz taky klobásy. Jenom si v restauraci nedávejte kozlečí maso - byla to nějaká stará nespokojená koza, co jsme ji nemohli rozkousat.

Ale jinak jsme s energií a podnikatelskými nápady pana Pulíčka nadšeni. Je chytrej jak koza.

Nad Jabloncem zase trůní renovovaný hotel Petřín, který jeho nový majitel vzkřísil k životu - i s krásnou rozhlednou, ze které krom do mateřského Jablonce dohlédnete až do Liberce. Dojemný pohled pro rodáka je obkroužen horským horizontem od Ještěda přes Jizerky až po Krkonoše. Restaurace (a vinárna) je v poněkud vyšší cenové hladině, než byste čekali od turistické chaty (polévka za 35,-, pivo za 35,- však ona to není "turistická chata") - ale ten výhled od stolu na (odtud) romantický Jablonec za to stojí.

Tady se svým elánem a výdrží vyhrál pan Evžen Hejsek.

Taky jsme byli na Jizerce. Za bolševika nepřístupné a nehostinné místo. V šedesátých letech minulého století tu s velkou slávou otevřeli restauraci Pyramida, ale kdykoli jsem k ní přišel, měla zavřeno. Shodou okolností i teď - ale nyní prochází rekonstrukcí. Ondřej a Renata Dudovi ho dají do cajku. Stejně jako dali blízký Panský dům. Opět je tu trochu lepší ubytování a lepší restaurace, kde jsme ale nepohrdli jelením gulášem. Pro batůžkáře tu otevřeli Dudovi před nedávnem restauraci Sklárna, kde se můžete odbýt jídlem v řádu 60,- Kč.

Opět je tu patrna práce a píle a uvedení nápadů v život.

No a samozřejmě nejlepší je to u pana Poláka na Nové louce. Ale musí pršet, abyste se dostali v době oběda včas ke stolu. Jeden kuchař, jeden až dva pomocníci a dva lidi na place dokážou obsloužit hbitě celou restauraci včetně školního výletu - a ještě v patře v salónku odbejt svatební hostinu.

A pak je taky v libereckých Vratislavicích u sila výborná autoopravna, kde vám hbitě a vstřícně pan Libor Vlček opraví nabourané auto, i když zrovna právě teď nemáte peníze v kapse ani na kartě. A ještě vás zdarma sveze z Nové louky k opravenému vozu - jako službu zákazníkovi. (Jo, už jsme to zaplatili z Prahy. Ale museli jsme se sem nejdřív dostat.)

Takže jsem měl ten pocit, že jsme opravdu nad bolševikem vyhráli. Strašná spousta neviditelných lidí vytváří neviditelnou demonstraci. Ona ta demonstrace je vlastně viditelná - nejde však o dav křičících lidí, ale o to, co udělají. A jejich práce je skutečně vidět!

Například i v tom, že se do Jizerských hor vrátil les a do místních řek a potoků ryby.

Tak. Jenomže to vypadá, že vstávají noví bolševici*, kteří chtějí zbourat uprostřed Liberce Hubáčkův obchodní dům Ještěd (dnes Tesco) a postavit místo něho něco stejně pěkného jako na rohu Karláku a Resslovky tu šílenou skleněnou kraxnu. Snad si to mí pilní Liberečáci nenechají líbit!

Psáno v Praze dne 11. července 2005

* "Po zvážení a prostudování všech souvislostí majících rozhodnou roli při výběru vhodného postupu a po nezbytných konzultacích s odborníky bylo vedením města rozhodnuto postupovat formou přímé spolupráce s projekčními složkami investora bez vyhlášení veřejné architektonické soutěže. Garance úspěšnosti zvoleného postupu jsou dány vhodně formulovanými smluvními materiály a současně na pevných základech etablovanou komunikací města a investora. Hodnocení tohoto postupu bude příslušet době po realizaci projektu."


Další články tohoto autora:
Jan Kovanic

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku