Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 14.7.2005
Svátek má Karolína




  Výběr z vydání
 >EVROPA: Kam s evropskou ústavou?
 >DLOUHÁ CESTA 5: Darwin a seznamování s našinci
 >PRÁVO: Nepostradatelná
 >SPOLEČNOST: Berně
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Ostravak bloguje
 >PRÁVO: Causa Benešová
 >POVÍDKA: Světlo poznání
 >PSÍ PŘÍHODY: Není myš jako myš
 >CHTIP: Inzerát
 >PENÍZE.CZ: Bankovní sazebníky? Aby se v nich čert vyznal!
 >EKONOMIKA: Americký akciový trh čeká růst
 >SPOLEČNOST: Počátky povinných občanských průkazů u nás
 >MÉDIA: FITES a cenzura, morálka a anticharta
 >FOTOGALERIE: Průlet zvukovou bariérou
 >VZPOMÍNKA 2: Škoda sedan 1201 - hlídka VB

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Právo  
 
14.7. PRÁVO: Causa Benešová
Zdeněk Holásek

Marie Benešová je nejvyšší státní zástupce a tedy, zjednodušeně řečeno, šéf žalobců. Z toho je na první pohled zřejmé, že jde o velmi důležitou vysokou státní úřednici. Navíc zastává funkci, která je především výkonná a především profesionální a tudíž co nejvíce nepolitická. Státní zástupci, i když jejich práva a možnosti byly vícero novelami trestních kodexů omezeny, jsou státní úředníci, kteří mají rozsáhlá práva zasahovat do lidských životů, ale mají také značnou odpovědnost za výkon práva v přípravném řízení trestním. Marie Benešová stojí v čele systému, který by měl být tedy především entitou složenou z profesionálů, kteří konají svoji práci bez ohledu na výsledky voleb a složení vlády a měli by se striktně řídit zákony a jinými obecně závaznými právními předpisy. V čele takového systému musí stát osoba nanejvýš výkonná, vysoce odborně zdatná, nadaná určitou dávkou životních zkušeností, politicky co nejvíce neutrální, loajální státu, důsledně zaměřená na efektivnost a profesionalitu podřízených a hlavně absolutně korektní, pokud jde o vyjadřování se k čemukoli a komukoli. To nestojí v zákoně, to je základní požadavek na tak důležitou funkci.

Marie Benešová nesplňuje z těchto požadavků téměř nic. Má sice životní zkušenosti dané svým věkem a tím, že je v rezortu státního zastupitelství (a prokuratury) dlouho a zdá se, že až příliš dlouho. Je oddaná čili loajální, ale nikoli své zemi, státu a svému poslání, ale těm, kterým patrně cítí povinnost být zavázána. Z čeho dovozuje premiér Paroubek, že je v současné době těžko nahraditelná, to je opravdu záhada. Máme-li opravdu věřit, že Marie Benešová je Kooh-i-noor systému státních zástupců ergo nenahraditelná, pak Bůh ochraňuj naše životy a majetky. Je-li tomu tak, že systém státních zástupců není schopen ze svých řad nikoho zkušeného, který, než něco sdělí do telefonu novináři, si umí třikrát stoupnout na palec aby si uvědomil, že nemůže blábolit co mu slina na jazyk přinese, pak to svědčí o naprostém nedostatku představivosti premiéra ČR. Ba co víc, je to jasná zpráva o tom, že vedle tragických premiérů, šéfů úřadu vlády, ministrů, poradců premiéra a poradců těchto poradců dosadila ČSSD do funkce dalšího tragéda. A jestli má dojem paní Benešová, že její nešťastné paušální napadání starostů a primátorů anebo vymezování se vůči velmi kontroverzní osobě ministra spravedlnosti Němce a jeho tiskového mluvky je nějaké obdivuhodné pašáctví, tak žije v hlubokém omylu. Je to jinak: buď má jasné důkazy, respektive umí spolupracovat se špičkami výkonné moci, anebo odstoupí z funkce. Plácat nesmysly, které jí na jazyk přinese momentální hnutí zřejmě permanentně zjitřené mysli prostě vysoká státní úřednice nemůže, a to i kdyby snad cíl takového jednání byl ospravedlnitelný.

Paroubek ovšem nemá moc na výběr: protože Němec v tandemu s Dimunem je mizerný ministr, ale s ohledem na koaliční smlouvu se mu Němec jako jeden z několik desítek členů US fakt těžko odvolává (což by jinak jistě rád udělal) a protože mu zase dělá na druhé straně dobře, že může Němce skrze kauzu Benešová trochu vytočit (přičemž jejím odvoláním by Němcovo ego nevhodně pomazlil), zvedá náš konsensuál varovně prstík a volá: „Ty ty ty Benešová.“ A nejvyšší státní zástupkyně se trubkovitě omluví TV Nova a radostně setrvá ve vyhřáté pozici. Na vojně se tomu trefně říkalo „pakárna“.


Další články tohoto autora:
Zdeněk Holásek

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku