Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 18.7.2005
Svátek má Drahomíra




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Jiří Paroubek nedělá chyby!
 >PRÁVO: O nutnosti zrušení trestního řádu
 >POLITIKA: Hvězda zvaná buldozer
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Totální selhání
 >POLITIKA: Paroubkův tragický omyl
 >ÚVAHA: O dětech
 >PRAHA: Žádná miss, jen orangutani a giboni
 >PSÍ PŘÍHODY: Bart ti nestojí za zadkem, Irdo!
 >MIMOCHODEM: Lekce z pískovišť
 >INTERNET: Skype - volání kolem světa zadarmo
 >CHTIP: Jó, to byly časy VII.
 >FOTO: Autotunning nebo futurismus?
 >ÚVAHA: Vosotros liberales
 >PENÍZE.CZ: Jak mít dovolenou v pohodě
 >EVROPA: Euronedůslednost pana Gabala

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Historie  
 
18.7. POLITIKA: Hvězda zvaná buldozer
Edmont Dante

Do klasických novin píšou články lidé, kteří věci rozumí nebo si to aspoň myslí. A protože NP nejsou klasické noviny, tak zde mohou psát i lidé, kteří dané problematice ne zase až tak úplně rozumí. Na druhé straně NP má tu výhodu, že lze na článek ihned reagovat a doplnit ho o postřehy, které autorovi unikly, případně provést opravu některého údaje, který neodpovídá skutečnosti, i to se může stát. Přiznám se, že já nerozumím nynějšímu konání pana Paroubka coby premiéra ČR a je docela možné, že si jeho konání vysvětluji špatně. Zároveň si nemohu ujasnit, zda pan premiér je vycházející politická hvězda nebo buldozer, jak ho někteří přezdívají, protože obě přirovnání zase až tak k sobě nejdou. Spor mezi dvěma vrcholnými činiteli státu, panem premiérem a panem presidentem má kořeny v našem zákonodárství utvořeném po druhé světové válce, proto si dovolím malou rekapitulaci dějin.

President Beneš

Beneš po první světové válce silně rozladil Francouze, když nedal do návrhu smlouvy mezi našimi státy stať o společné obraně. Absolutně nepovažoval Němce za potencionální nepřátele. A byl to opět Beneš, kdo jako jeden z mála usiloval o vstup sudetských Němců do vlády za první republiky. Beneš v žádném případě nebyl zaměřený protiněmecky. Jeho a nejenom jeho postoj, který pak skutečně protiněmecký byl, nepramenil z jeho naturelu, jak je mu přisuzováno, ale tento postoj mu byl vnucen jednáním Němců.

Velmi příjemně mě překvapil článek pana Karla Hvížďaly v MF Dnes z 14.7.05 nazvaný „Odsun nevymyslel Beneš“. Použijí z něho jeden citát: Beneš do roku 1941 neuvažoval o vysídlení všech Němců. Situace se změnila, když do Prahy přijel Reinhard Heydrich, který vyhlásil civilní výjimečný stav, zahájil činnost stanných soudů a organizoval popravy. Jedna z nich se konala dokonce na Hradčanech a i některým „čestným hostům“, německým funkcionářům, se z této krvavé podívané udělalo špatně.

Mám před sebou projev Reinharda Heydricha o plánech na likvidaci českého národa a zvažuji, co bych vám zde zacitoval, abych nenechal nikoho na pochybách, jaká budoucnost nás čekala.

Tak třeba: …českomoravský prostor natrvalo nesmí být nikdy ponechán v takovém stavu, který by vůbec umožňoval Čechům tvrdit, že je to jejich prostor

Nebo jaké byly plány pro světlou budoucnost všech Slovanů: …obyvatelé se stanou pracovníky pro velké i kulturní úkoly a mám-li to říci docela drasticky, musí nám sloužit jako otroci

Co je smyslem války?

Doufám, že jsem pochopil i smysl války. Stojí proti sobě ozbrojené skupiny lidí a výsledkem je, že jedná skupina zabíjí lidi druhé skupiny a zvítězí ten co, zabil mnoho nebo všechny z nepřátelské skupiny. A o co se válčí? Tak třeba o krásnou Helenu, vítěz bere vše. Momentálně si nevzpomínám, kterému panovníkovi věštkyně prorokovala, překročí-li řeku, zničí velkou říši. Bohužel, nenapadlo ho, že tou zničenou říší bude ta jeho, proto řeku překročil.

Možná i Hitler, který byl pověrčivý, si také dal věštit a také si věštbu nesprávně vysvětlil. A o co se bojovalo ve druhé světové válce? Tato válka byla ze strany Německa vedená směrem na východ v duchu etnické čistky, viz Norimberské zákony, projev Reinharda Heydricha a nutně musela etnickými čistkami skončit. Že to bylo v obraceném gardu než Němci předpokládali, to není nic nového pod sluncem, to se čas od času stává. Takže prohlášení sudetských Němců o etnických čistkách nejsou zas až tak vzdálená pravdě. Kdyby si aspoň přiznali, že jim žádné čistky nevadily do doby, kdy se jejich obětí stali sami, s tím jejich vůdce ani oni nepočítali a oni mu tak věřili.

Jak to, že nemám pravdu, přečtěte si komentáře pánů Doležalů, Mandlerů a dalších, kteří tvrdí, že sudetští Němci podlehli hitlerovské propagandě. Bodejť by ne, když byli líčeni jako nadlidé a jak jim budou ostatní národy sloužit, jak Češi budou odstraněni, v tom lepším případě vystěhováni za Ural. To se to dobře poslouchá, ovšem když se jejich plány nesplnily, tak se najednou cítí podvedeni a staví se do role obětí. Opravdu dojemné. A co bylo důsledkem jejích snahy zotročit okolní národy?

Benešovy dekrety

Nerad tento termín používám, protože je nepřesný a vymyšlený sudetskými Němci. Jednomu člověku se tímto pojmenováním přisuzuje vznik něčeho, co nechtěl a co nebylo příčinou, ale důsledkem historického dění.

Pouze okrajově uvedu, že třeba zákon 5/1945 Sb nazvaný Dekret presidenta republiky ze dne 19.května 1945 o neplatnosti některých majetkově-právních jednáních z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organizací a ústavů, nepodepsal pouze president Beneš, ale dalších 25 lidí. V podstatě jde o zákony, které byly naprosto potřebné a rušící právní normy zavedené německými okupanty.

Mimo jiné bylo nutně vyřešit majetkové vztahy a právně se vymezit vůči různým organizacím jako Úderné oddíly Hlinkové gardy, Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, Sudetendeutche Partei, Vlajka, Freiwilige Schutzstaffeln, Szabadcsapatok, případně Rodobrany atd. A v souvislosti s těmito organizacemi si uveďme třeba zákon číslo 16/1945 Sb. Dekret presidenta republiky ze dne 19.června 1945 o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech. Samozřejmě, že tyto zákony se sudetským Němcům nelíbí. A zde je i důvod proč si je pojmenovali Benešovými dekrety. Nemohou je přece přisuzovat nějaké skupině lidí reprezentující široké spektrum občanů, přece by šlo o kolektivní vinu, kterou se právě oni ohánějí. Pro ně nebylo jiného zbytí, než najít si přesný cíl, pokud možno jednoho člověka, aby jeho osobnost ztělesňovala všechno bezpráví spáchané na nich a proti kterému bojují.

Benešovy dekrety z pohledu Charty OSN

Charta OSN je základním dokumentem mezinárodního práva, který se týká zejména mezistátních vztahů, byla podepsána 26. června 1945 v San Francisku na závěr Konference OSN a nabyla platností 24. října 1945. Vyhlášená byla pod číslem 30/1947 Sb. a novelizována pod číslem 127/1965 Sb.

Specifické postavení Charty OSN mezi jinými smlouvami určuje článek 103, který říká, pokud by došlo ke střetu závazků OSN podle této Charty s jinými závazky podle jakékoliv jiné mezinárodní dohody, mají přednost závazky podle této Charty.

Další mimořádný význam pro ČR má článek 107. Pokud jde o akci proti státu, který byl během druhé světové války nepřítelem kteréhokoliv signatáře této Charty, žádné ustanovení v této Chartě nečiní tuto akci neplatnou a ani jí nebrání, pokud jako důsledek války ji podnikly nebo schválily vlády, které mají za takovou akci zodpovědnost. Jako příklad můžeme uvést Postupimskou dohodou vítězných mocností, na jejímž základě byl proveden odsun obyvatel německé národnosti ze států Evropy do Německa. Takže vše je plně v souladu s Chartou OSN a mohl bych dál pokračovat třeba i dohodami o reparacích.

A jak je to z požadavkem na zrušení Benešových dekretů?

Nevím, jestli se takové požadavky objevují proto, že jejich autor nezná právní pozadí věci nebo ho zná a jde o úmysl, ale na tohle odpověď nedostanu. V každém případě by šlo o porušení Charty OSN. Po jejich zrušení se pak nesmíme divit, že se o svůj majetek přihlásí, přeženu-li to třeba Die Schutzstaffeln der Nationalszialistschen Deutschen Arbewiterpartei.

Ale nejde pouze o majetky. Jistě si vzpomenete na iniciativu ministra Mareše, který chtěl rehabilitovat německé protektorátní školy, ale i na to pamatují Benešovy dekrety a zde mohu citovat například ze zákonu 122/1945 Sb. Německá univerzita v Praze, která zanikla 5.května 1945, prvním dnem povstání pražského lidu, se navždy zrušuje jako ústav nepřátelský českému národu. Panu Marešovi toto všechno naprosto uniklo nebo neuniklo? Polehčující okolností mu budiž, že jako člen vlády a učitel nebo profesor, nemusí nic znát, znát musí ti druzí, on je pak z toho, co sám nezná, vyzkouší!

Pan Paroubek

Tak tedy pan premiér chce odškodnit rakouské a německé antifašisty. Víte, ono když se to vysloví izolovaně bez znalostí okolností, tak to zní velmi ctnostně a spravedlivě. Z lidského hlediska bych byl pro. Proč neudělat něco pro antifašisty, ať již jsou jakékoliv národnosti, sám nevím, co vlastně by to mělo být, třeba dát jim vyznamenání spojené s finanční částkou. Ovšem v žádném případě nesmí jít o odškodnění v pravém slova smyslu! Opět je třeba si vysvětlit smysl slova odškodnění. Odškodnění je přiznání viny za nějaké provinění a důsledkem je pak povinnost pachatele poškozeného odškodnit, ale tady se mi to nějak nezdá, protože to nedává smysl, když si zacitujeme vysvětlení pana Paroubka: Gesto se netýká sudetských Němců, kteří byli po válce vyhnáni z Československa, ale jen odpůrců nacizmu. Ti vyháněni nebyli, ale často raději po válce odešli do Německa sami.

Je to absurdní, ale jestli pan Paroubek chce někoho odškodňovat, tak z hlediska logiky by měl odškodňovat vyhnané sudetské Němce a ne ty, co odešli dobrovolně. Navíc na antifašisty pamatují i Benešovy dekrety, cituji: Osobám německé a maďarské národnosti, které se aktivně zúčastnily boje za zachování celistvosti a osvobození Československé republiky, se zemědělský majetek nekonfiskuje. Další …osoby, uvedené v § 4, ods. a) pokud jde o dělníky, rolníky, živnostníky, střední podnikatele atd. i jejích dědicové, mohou žádati za vynětí svého majetku z národní správy, jestliže mohou prokázat, že byli obětí politické nebo rasové persekuce a … A další …tento dekret se nevztahuje na Němce a Maďary, kteří se v době zvýšeného ohrožení republiky… Takže co tady chce pan Paroubek vylepšovat a napravovat?

Nejlepší obranou je útok a pan premiér, když se dozvěděl o výroku presidenta ve smyslu, že jedná jako rozumu zbavený, obvinil ho na oplátku z nepochopení jeho iniciativy, o čemž svědčí údajně fakt, že odmítnutím odškodnění rakouských a německých antifašistů se ocitl na jedné lodi se sudetskými Němci.

Jak se lze ocitnout na jedné lodi ze sudetskými Němci?

Pan president si uvědomil, na jaký tenký led se pan Paroubek pouští, a učinil to, co mu přikazuje Ústava ČR, jednat dle svého nejlepšího svědomí, a proto vědom, si závažnosti věci, vyjádřil nad jednáním pana premiéra pochybnost a názor, že takové kroky by měly být konzultovány v rámci širšího spektra představitelů České republiky. Což odůvodnil rčením o otevření Pandořiny skřínky a iniciativu pana Paroubka odmítl. A byl to právě pan Paroubek, který se choval jako buldozer nehledě vpravo ni vlevo a vyrukoval se svojí iniciativou přímo v Rakousku.

Můj soukromý názor je, že mělo jít o politický handl, kdy pan Paroubek nabídne panu Schüsslovi odškodnění rakouských antifašistů a ten zruší pracovní omezení našich občanů v Rakousku. Byl si svým úspěchem natolik jistý, že se nemínil o něj s kýmkoliv dělit, proto pana presidenta o své iniciativě ani neinformoval. Nyní, když kšeft zkrachoval, začíná couvat, hovoří o úniku informací a údajně věc není ještě dotažená do konečného stádia. Unik ve sportovní terminologií to byl a byl vedený po levé straně s nahrávkou od KSČM a pan Paroubek tento únik zakončil vlastním gólem.

A ještě v jednom souhlasím s panem Klausem, a to v tom, že pan Paroubek ztratil rozum. Sudetští Němci odsoudili stejně jako pan president odškodnění německých antifašistů, to je pravda, ale naprosto z jiného důvodu. A dodám: vůbec se jim nedivím, protože z jejích pohledu je odmítnutí naprosto logické!

Pan Paroubek chtěl odškodnit pouze antifašisty. Kdyby sudetští Němci souhlasili s odškodněním antifašistů, tak zároveň přiznávají, že všichni, kdo nebyli panem Paroubkem odškodněni, jsou fašisté. Přičemž přece všichni sudetští Němci bez výjimky prohlašují, že v případě odsunu šlo o kolektivní vinu, protože všichni odsunutí byli antifašisté!

Pandořina skřínka

Nemusíte přijmout moji teorii, jak se pan Klaus a sudetští Němci ocitli na jedné lodi. Ovšem jak se tak dívám na naší politickou scénu, nabývám dojmu, že i pan Klaus se mýlí. Pandořina skřínka už byla otevřena a z ní vylezl pan Paroubek, k vylezení se chystá pan Topolánek, šikují se tam i další borci. Doporučuji si všímat výroků pana Bendla, jestli i ten vyleze, asi bude ještě veselo.




Další články tohoto autora:
Edmont Dante

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku