Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 21.7.2005
Svátek má Vítězslav




  Výběr z vydání
 >SVĚT: O americké Koka-kolonizaci
 >SPOLEČNOST: Kolik svobody můžeme obětovat bezpečnosti?
 >POLITIKA: Děd Vševěd z Vysočiny a spravedlnost
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Magoři u pumpy
 >DLOUHÁ CESTA 7: Praobyvatelé Klokánie
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Vyšla nová Mudrová
 >POLITICKÝ CIRKUS: Bublan táhne proti teroristům
 >ESEJ: O kořenech
 >NÁZOR: Nervy v kýblu
 >PSÍ PŘÍHODY: Proč mě to psisko vlastně vítá?
 >KNIHA: Co víme i nevíme o Albertu Einsteinovi
 >KULTURA: Náměšť, Hansard a LFŠ
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: SOS varuje turisty směřující do Itálie
 >EKONOMIKA: Dobré zprávy z USA
 >PENÍZE.CZ: Jak žít na dluh

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Bartovy příhody  
 
21.7. PSÍ PŘÍHODY: Proč mě to psisko vlastně vítá?
Ondřej Neff

To je radosti, když přijdu domů. Skáče kolem mě, oblizuje mě, vrtí tím, čemu namyšleně říká ocásek a co je ve skutečnosti jen směšná bambulka. A pak?
Očekával bych, že si mě Bart bude hledět. Že si ke mně sedne a řekne pohledem:
Tak vyprávěj, pane, co jsi ve světě viděl. Kolik jedlých psů jsi tam potkal? Já vím, že ty je nemůžeš pojídat. Jsi pán. Ale doufám, že jsi na ně byl hodně přísný! A co kocouři? Pořád se ještě vyskytují v nedovoleném množství?
Zkrátka, chtěl by po mně, abych mu vyprávěl, jak to ve světě chodí.
Potom, po zevrubném líčení zážitků a prožitků by si ke mně lehnul a naslouchal by cvakání klávesnice počítače, dokud by v blaženosti neusnul.
Problém je v tom, že Bart stačí v blaženosti usnout dřív, než mu stačím říct, že jsem žádného jedlého psa nepotkal.
Nevyčítám mu to. On je rád, že jsem doma, to vědomí ho hřeje, konejší a uspává.
Já jsem taky rád, že je Bart doma. Kdyby nebyl doma, tak bych...
Já bych určitě neusnul ani bych necvakal do klávesnice. To proto, že vím, že on by se s jedlými psy, které by potkal, kdyby nebyl doma, dozajista nemazlil!


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku