Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 21.7.2005
Svátek má Vítězslav




  Výběr z vydání
 >SVĚT: O americké Koka-kolonizaci
 >SPOLEČNOST: Kolik svobody můžeme obětovat bezpečnosti?
 >POLITIKA: Děd Vševěd z Vysočiny a spravedlnost
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Magoři u pumpy
 >DLOUHÁ CESTA 7: Praobyvatelé Klokánie
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Vyšla nová Mudrová
 >POLITICKÝ CIRKUS: Bublan táhne proti teroristům
 >ESEJ: O kořenech
 >NÁZOR: Nervy v kýblu
 >PSÍ PŘÍHODY: Proč mě to psisko vlastně vítá?
 >KNIHA: Co víme i nevíme o Albertu Einsteinovi
 >KULTURA: Náměšť, Hansard a LFŠ
 >TISKOVÁ ZPRÁVA: SOS varuje turisty směřující do Itálie
 >EKONOMIKA: Dobré zprávy z USA
 >PENÍZE.CZ: Jak žít na dluh

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  >>  Literatura  
 
21.7. KNIHA: Co víme i nevíme o Albertu Einsteinovi
Karel Vašíček

Letošní rok 2005 je světovým rokem fyziky jako připomenutí 100 výročí Einsteinova objevu speciální teorie relativity. Když jsem před nedávnem psal na Neviditelném psu o knize „Newton - formování génia“ britské autorky Patricii Fara, postěžoval jsem si, že nejde o životopis.

Tato kniha však je opravdovým životopisem Alberta Einsteina a je jednou z celé řady knih o Einsteinovi, které vycházejí v letošním roce v naší republice. Je z pera renomovaného fyzika Michia Kaku, profesora teoretické fyziky City University New York a newyorské City College.

Popisuje podrobně okolnosti, myšlenkové zdroje a vzájemné ovlivňování jednotlivých fyziků, které vedly ke zrození speciální a obecné teorie relativity a činí to velmi srozumitelným a velmi čtivým způsobem. Líčí také osobní život génia, který je považován, nebo se to alespoň dosud tradovalo, za potrhlého vědce, přičemž to bylo vše jinak. Einstein byl dokonalým lvem salónů, který byl již v mládí velmi oblíben pro svou hru na housle. Prožil dvě manželství, první neúspěšné s kolegyní srbského původu Milevou, které ztroskotalo také pro jeho časté cesty po světě a proto, že spíše než manželce se věnoval fyzice. Osud prvního dítěte, které měl Einstein s Milevou, je neznámý a usuzuje se, že buď zemřelo, nebo bylo dáno k adopci. Všeobecně není známo, že syn z prvního manželství trpěl schizofrenii, autor knihy se o tom zmiňuje. Nezmiňuje se o hypotéze, která se objevila v nedávné době, že skutečnou objevitelkou nebo spoluobjevitelkou teorie relativity byla Mileva.

Einstein neměl zrovna nejšťastnější dětství. Měl problémy přizpůsobit se tehdejším německým vzdělávácím metodám, tedy drilu, a když studoval Polytechniku ve Švýcarsku, nechodil na přednášky a byl učitely nazýván línou vší. Raději studoval sám. Je, myslím, obecně známo, že působil několik let jako úředník na patentovém úřadu a v tomto období se zrodila speciální teorie relativity, která byla stejně průlomová pro fyziku jako předtím gravitační teorie Isaaca Newtona. V knize je také krátká zmínka o působení Einsteina v Praze.

Autor knihy dále popisuje další objevy Einsteina, jehož dílo se stalo inspirací pro další fyziky a sám Einstein byl pochopitelně ovlivněn řadou jiných fyziků.

Krátce se Michio Kaku zmiňuje o Kurtu Goedelovi, jednomu z nejslavnějších matematiků 20. století, který přispěl s teorii o strojích času. (Stojí za poznámku, že tento kolega Einsteina z Ústavu pokročilých studii v Princetonu v USA pocházel původem z Brna a až do roku 1929 měl československé občanství.)

Michio Kaku líčí také politickou odvahu Einsteina s jakou se postavil v Německu proti 1. světové válce a přerod pacifisty v bojovníka proti fašismu. Není obecně známo, že Einstein nebyl přizván k projektu Manhattan, tedy vývoji atomové bomby, protože byl americkými službami považován za komunistu.

Dílo Einsteina dodnes inspiruje vědce, kteří za dokazování jeho předpovědí i dnes získávají Nobelovy ceny. Teorie superstrun, kterou se dnes zabývají fyzikové na celém světě, je snad snahou o završení jeho třicetileté snahy o vybudování sjednocené teorie pole - tedy jakési teorie všeho. Bez Einsteinovy teorie relativity a dalšího objevu počátku 20. století - kvantové mechaniky - bychom neměli dnes nejen atomovou bombu a jadernou energetiku, ale ani počítače či jiné stroje a přístroje.

(Záměrně se nezmiňuji o jednotlivých objevech, protože nejsem fyzik, a tak jsem se chtěl vyhnout eventuálním chybám nebo chybným výkladům a interpretacím.)

Michio Kaku: Einsteinův vesmír. Jak vize Alberta Einsteina změnily naše chápání prostoru a času, Argo a Dokořán, edice Velké objevy, 2005 , váz., 256 str., cena 269, ISBN 80-7363-015-X, 80-7203-672-6




Další články tohoto autora:
Karel Vašíček

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku