Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 22.7.2005
Svátek má Magdaléna




  Výběr z vydání
 >VÍKENDOVINY: Slast ve Slastičárně
 >GLOSA: Další Velký bratr
 >SPOLEČNOST: Pár otázek před důchodem
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Lidské vztahy
 >EXPANZE ISLÁMU: Kalifát spravedlivých
 >PRAHA: Ptákoviny na Václaváku
 >POLITICKÝ CIRKUS: Kraus předepisuje straně lék zvaný formalismus
 >NÁZOR: Aby nebylo pozdě
 >ČÍNA: 9 komentářů k Čínské komunistické straně (12)
 >PSÍ PŘÍHODY: Každému jeho Dior
 >CHTIP: Dárek paní učitelce
 >SPORT: Nejrychlejší cyklo-muž hodinovky
 >ZOO PRAHA: Expozice tygrů a levhartů, křtiny urzona
 >EKONOMIKA: Úrokové sazby mírně vzrostly
 >PENÍZE.CZ: Vyplatí se bankovní konto v Rakousku?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zábava  
 
22.7. SPORT: Nejrychlejší cyklo-muž hodinovky
Vojtěch Kment

Má cyklistická výbava umožňuje dosahovat rychlostí 50km a mírně vyšších jen krátkodobě, např. při jízdě z tak akorát kopce (a lepší už to nebude). Je pravda, že jednou jsem tak rychle jel i luční cestou, což je zážitek se silnicí nesrovnatelný, ale od té doby přibylo pár kil a už bych to neriskoval. Krom toho, bláznivý rekord ve sjezdu volným pádem je nejspíš 222,223 km/h a drží ho Eric Barone.

Někde v hloubce mé paměti je zasuta informace, že 50km za hodinu jízdy na kole překonal již dávno nějaký Ital někde ve vysoké nadmořské výšce. Google ji osvěžil nalezením přehledu hodinových rekordů, že jím byl Francesco Moser v lednu 1984 v Mexico City (hmm, pamatuji si docela dávné věci), kdy ujel 51,151 km/hodinu. Tabulka je zajímavá tím, že ukazuje i hodnotu Eddyho Merckxe z téže dráhy v roce 1972, který již tehdy zajel úctyhodných 49,431 km.

Merckx byl fenomén, který v silniční cyklistice vyhrál co se jen vyhrát dá a to i mnohokrát. I v roce 1972 vyhrál okolo 50 etap, v rámci nich i svou čtvrtou Tour de France, třetí Giro d'Italia atp. V některých etapách si schválně dával 50 mílové úniky jako přípravu na hodinovku. Doma trénoval na cyklopedu a dýchal přitom kyslíkovou směs ala Mexiko. Zvláštní příprava na hodinovku ale trvala asi jen 1-2 měsíce.

I když Lance Armstrong možná vyhraje Tour letos posedmé, Merckx vyhrál větší spektrum závodů, měl i kvality cílového spurtera a o image cyklistického krále asi stejně nepřijde. Závodníci mu přezdívali kanibal, neboť nejezdil takticky, ale prostě to rval naplno s vůlí vyhrát každou jízdu. Dokázal zvítězit skoro v třetině rozjížděk, jichž se během profi-závodění zúčastnil. V nejlepších čtyřech letech jich vyhrál skoro půlku. Merckx také mohl vyhrát Tour 6x, kdyby jej v roce 1975 nenapadl místní šovinistický divák a nezpůsobil mu pád s dvojitou frakturu. Za zásluhy Merckx obdržel v Belgii i titul skutečného barona. Ale to jsem odbočil.

Nejrychlejší cyklo-hodinovou ženou světa všech dob je Jeannie Longo-Ciprelli s 48,159 km, která ji zajela také v Mexiko City, ve svých 38 letech. Vůbec nejrychlejším mužem je pak Chris Boardman, který ujel 56,375 km v roce 1996 v Manchesteru, tj. pro změnu na úrovni moře. Pro představu obrázky Boardmanna v aerodynamické pozici zvané superman.

Z tabulek hodinových rekordů výše plyne, že se zjevně lámou buď vysoko, nebo nověji spíš co nejníž. Výhoda nižšího odporu vzduchu je spojena s horším okysličováním a svalovým metabolismem. Sportovci trénují vysoko, asi spí v kyslíkových stanech a pak s přebytkem krvinek hupnou k moři, nebo nově do Moskvy.

To, proč je Sosenkův výkon možné považovat formálně i skutečně za světový rekord všech dob, plyne ze změn pravidel. V roce 2000 Mezinárodní cyklistická unie rozhodla, že pro rekordy se musí používat jen klasická dráhová kola a kategorii byl změněn název na "Atletický hodinový rekord". Stejně jako u změn oštěpu jsou důvody ekonomické a částečně technologické.

Ne že by cyklisté začínali odstředivou silou opouštět velodromy, jako hrozily oštěpy Jana Železného zapíchnout obíhající vytrvalce na stadionu. Důvodem spíše byla ekonomicko-technologická fair-play. Aby se u rekordu dali srovnat lidé a nikoliv kola. Bicykl tak opět musí být z kulatých trubek určené tloušťky, s berany, s dráty vyplétanými koly a nízkými ráfky. Žádné speciální tvarování rámu ani disková kola. Prostě takové kolo, které zhruba měl Eddy Merckx, jenž byl Moserovým rekordem znechucen, coby technologickým. Merckx také upozorňoval, že v letech, kdy závodili ještě oba spolu, Mosera vždycky porazil. Omezení znamená cenově dostupnější kolo i když s horší aerodynamikou. Konec polohy superman. A možná také méně diváků v ochozech.

S takovým kolem pak opět Boardman ustavil v říjnu 2000, ve svých 32 letech, zase v Manchesteru, nový rekord o hodnotě 49.441 km, což bylo jen o 10 metrů více než ujel Merckx o 30 let dříve. Nová pravidla a velocipedy tedy činí až 7km rozdílu minus. Od té doby se o překonání Boardmanna pokoušelo několik cyklistů - marně.

Teprve 19.7.2005 zajel Sosenka o 259 metrů víc a stal se tak nejrychlejším cyklistou planety v hodinovce všech dob.

Zbytek si přečtěte a hlavně se podívejte na Sosenka.cz


Další články tohoto autora:
Vojtěch Kment

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku