Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Sobota 23.7.2005
Svátek má Libor




  Výběr z vydání
 >SPOLEČNOST: Zavedení zdravotních knížek...
 >POLITIKA: Politici nezklamali - nejsou prostě lepší ani horší než ostatní
 >SPOLEČNOST: Omezte, ale nerušte povinnost vydávání paragonů
 >POLITICKÝ CIRKUS: Rozsévači strachu
 >MOBY DICK: Textárenské zločiny
 >ZÁBAVA: Energické dementi
 >ESEJ: O smyslu života
 >HISTORIE: "Námořní bitvu" na Bajkale vyhráli Češi
 >BODYPAINTNG: Světový festival (3.)
 >FILM: Sin City
 >CHTIP: Blondýnky
 >VÍKENDOVINY: Slast ve Slastičárně
 >GLOSA: Další Velký bratr
 >SPOLEČNOST: Pár otázek před důchodem
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Lidské vztahy

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  
 
23.7. FILM: Sin City
Martin Mařák

Rád bych se s vámi pro změnu podělil o pocity z jednoho filmu. Myslím si, že se rozhodně jedná o produkt pop kultury, který musíte vidět. No uznejte, už jen ten casting hovoří za vše. M. Rourke konečně přestal mlátit do pytle s pilinami, pověsil boxerky na hřebík a opět se vrátil k filmu, aby zpodobnil Marva, brutálního zabijáka s dobrým srdcem, svou životní roli. Nebo třeba B. Willis. Ten zase, aby se děj trochu zamotal, hraje Hartigana, brutálního zabijáka s dobrým srdcem, policistu v předčasném důchodu. A to ani nemluvím o fantastickém B. Del Toro, kterého uvidíte jako Jackie Boye, pěkného policejního křiváka. Naposledy mě zaujal ve filmové adaptaci románu nedávno zesnulého zakladatele bonzo žurnalistiky Huntera S. Thompsona "Fear and Loathing in Las Vegas", kde hrál obřího advokáta na permanentním psychedelickém tripu plném apokalyptických destrukcí. Ostatně samotná tvorba H.S.T. stojí opravdu za to, ale o tom někdy jindy.

Od Sin City nečekejte žádný převratný intelektuální zážitek, neboť se jedná o skvělou blbost, v níž děj svižně letí ke svému rozuzlení a nikdo vám neklade filozofické otázky o smyslu lidského života a podobně. Než abych vám prozradil děj filmu, raději vám předložím malý fiktivní test.

Ukázka č.1: klapka 123, existenciální moment
Kamera zvolna projede rozlehlým pokojem a zastaví se na Martě. Detail obličeje.
"Nezlob se, můj drahý, ale smysl našeho soužití mi již po několik dlouhých týdnů uniká," pronese Marta unaveným hlasem.
Tichá plocha smyčců, něco z tvorby melancholického minimalismu Arvo Pärta, či Gavina Bryarse. Venku prší a kamera se zvolna přesunuje směrem k pohovce ve stylu Ludvíka XVI, na které pohodlně sedí Alfréd kouřící dýmku. Ten mlčky vstřebává překvapivé sdělení a srovnává si v hlavě odpověď.
"Dny se postupně zkracují a sychravý podzim se blíží. Konečky prstů takřka cítím jeho tajuplné chvění."
Alfréd se znovu odmlčí a vypustí z úst velké kouřové kolečko lehce plynoucí pokojem. Kamera se zaměří na krb, ve kterém plápolá velkými špalky živený oheň.

Ukázka č.2: klapka 123, střet
14:03 ------ standardně zařízený obývák někde na sídlišti, pokojem duní industriální metal punk KMFDM.
Marta se prudce vztyčí a převrhne sklenici s červeným vínem.
"Nudíš mě, už toho mám po krk!"
Alfréd zmačká rozečtený Blesk a hodí ho na zem.
"Táhni ty krávo, nikdo tě tu nedrží!"
Alfréd chytá ránu pěstí do palice a padá ze židle na zem.
"Já ti dám krávu, ty hajzle!!!" řve Marta jako smyslů zbavená a plnou silou svých těžkých vojenských bot útočí směrem Alfrédův nechráněný rozkrok. Alfréd se smrští nesnesitelnou bolestí a převrací stůl. Všechno padá k zemi.
Detail: podlaha plná střepů.
Detail: zvětšující se kaluž piva a červeného vína.
Chaos, křik, pokojem duní industriální metal punk KMFDM --------- 14:04.

Takže pokud je vám bližší spíše ukázka č. 1, nemá cenu, abyste zbytečně utráceli těžce vydělané peníze za film, který vás znechutí během několika prvních minut. Pokud vás oslovila ukázka 2, není co řešit. Určitě nebudete zklamaní. Režisér sice zrovna moc neutrácel za barevný film, ale vzhledem k tomu, že se jedná o zfilmovaný komix, vůbec mi to nevadilo. Naopak to jen umocnilo morbidní atmosféru, jež svým černým humorem tak trochu připomíná úsměvné kousky toho dobráckého hromotluka detektiva Marlowa z Chandlerových románů o Americe čtyřicátých a padesátých let. Možná to byl i jeho záměr.

Intelektuálům a studentům filozofické fakulty DŮRAZNĚ nedoporučuji.


Martin Mařák marakweb.wz.cz









Další články tohoto autora:
Martin Mařák

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku